O minulém víkendu šéf lidovců a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek v Mnichově učinil gesto, které sám interpretoval jako omluvu sudetským Němcům za odsun v roce 1945. Jaké pocity ve vás taková gesta ze strany oficiálních představitelů státu vyvolávají?

Mám pocit, že Bělobrádek je přesně ten zrádce našeho národa, o kterých mluvil a před kterými varoval prezident Beneš po skončení války. „Komu a zač se klaněl? Za jejich podíl na zavraždění statisíců našich lidi za války? Asi neví, že odsunuti byli k těm, ke kterým před válkou patřit chtěli. Poklonit se českým obětem zavražděným a okradeným sudetskými Němci, když je z pohraničních oblastí naší republiky hnali, to ho ani nenapadlo. Doposud ho ani nenapadlo alespoň připomenout ty zavražděné naše občany, při tomto vyhánění a najednou se omlouvá a klaní těm, kteří to vše zavinili. Tímto gestem pošpinil a zneuctil jejich památku! Jak jsem již napsal, proč to udělal, asi ví jen on a ti, v jejichž službách to udělal. Já vím to, že po Havlovi je druhým, kdo tímto krokem občanům našeho národa plivl do obličeje“.

V debatě, která se k tomuto tématu v týdnu rozproudila, zazněly dokonce i názory, že Mnichovská dohoda vlastně byla podle tehdejších mezinárodních smluv v pořádku, a dokonce že české občany ze Sudet nikdo nevyháněl, ale odešli zcela dobrovolně. Co říci na taková tvrzení?