Průšvih s přistěhovalci: Uznávaný expert zúčtoval s lidskoprávními experty, politiky i novináři. A sdělil údaj, který bychom měli znát

22.04.2015 9:31

ROZHOVOR Bývalý náměstek ministra vnitra a nynější ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut Jaroslav Salivar viní z nynějších tragických událostí při pokusech běženců dostat se do Evropy Brusel a nerealistické multikulturní teorie, které postrádají odpovědnost za životy hostitelů i příchozích. Expert na azylovou a migrační politiku tvrdí, že o její úspěch, či neúspěch, se nebojuje jen s organizovaným zločinem severní Afriky nebo jižní Itálie, ale také s tzv. volnomyšlenkářskými úředníky či poslanci Evropské unie i podnikateli s lidským neštěstím. Salivar též naznačuje, že významná část imigrantů přichází za lepší životní úrovní- tedy neutíká před válkou.

Průšvih s přistěhovalci: Uznávaný expert zúčtoval s lidskoprávními experty, politiky i novináři. A sdělil údaj, který bychom měli znát
Foto: Cevro institut
Popisek: Ing. Jaroslav Salivar, ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy Cevro institut

Povídání o hrozbě nezvládané či nezvládnutelné vlny přistěhovalců do Evropy nemůžeme začít ničím jiným než tragickou událostí, kdy při ztroskotání lodi zahynulo v sobotu v noci ve Středozemním moři až 900 běženců. Kde lze hledat hlavní viníky této obrovské tragédie?

Smrt lidí je v každém případě tragédie, smrt takového množství lidí je opravdu velká tragédie. Jak to doopravdy bylo, se asi nikdy nedozvíme. Nemůžeme předpokládat, že se od najatého kapitána lodi, na níž k tragédii došlo, dozvíme skutečnou pravdu. Nebylo to však ani neočekávané, ani poprvé a ani naposledy. Kde hledat hlavní viníky? Asi v Římě a v Bruselu. A klidně si dodejte Atény, Nikósii a Vallettu, tedy hlavní města států, které dlouhodobě a systematicky odmítají skutečnou odpovědnost za ochranu vlastního pobřeží a naší společné bezpečnosti. Ale svou nezastupitelnou roli sehrával a ještě sehrává Brusel i se zástupy některých nevládních organizací, samozvaných a mnohdy velmi pokryteckých a pouze takzvaných ochránců lidských práv a nerealistických multikulturních teorií, bez jakékoliv odpovědnosti za životy hostitelů i příchozích.

Co těm vyjmenovaným viníkům lze především vyčítat?

Mnozí svým přístupem, mnohdy v dojemné shodě Evropské komise a Evropského parlamentu, zvyšovali dlouhodobě nabídku a touhu mnohých k cestě do Evropy. Přijďte všichni z celého světa, jste vítáni. Imigrace limitovaná dobrou integrací, jako jediná skutečně možná, byla důsledně odmítána. To, že jde v naprosté většině o akce organizovaného zločinu, obchod s lidmi, se prostě nebralo na vědomí a přehlíželo. Tragický důsledek nepromyšleného demokratizačního procesu v severní Africe, Sýrii, Afghánistánu, odchod vojsk z Iráku, oslabování Izraele, neřešená Ukrajina a tak bychom mohli pokračovat – to vše poptávku po evropském ráji jenom stále zvyšuje. A organizovaný zločin uspokojuje. Jsem zvědav na informaci, kolik bylo mezi ztroskotanými Senegalců, Malijců, Gambijců, Eritrejců a tak dále. Předpokládám, že 85 procent. Ale co ti všichni mají společného se Sýrií? Nebudeme opět strašně překvapeni, že 85 procent byli ekonomičtí migranti, a nikoli váleční uprchlíci?  Ale kdo donedávna, proti všem bruselsko-novinářsko-kvazilidskoprávním expertům uspěl s faktem, že příliv uprchlíků do Evropy je významnou měrou důsledek aktivity organizovaného zločinu? Snad začíná, i díky našim, byť ojedinělým europoslancům, svítat na lepší časy. Evropská komise snad dožívá svůj sen z minulého pětiletí, spojený se jménem komisařky Malmströmové. Zřejmě i dokumenty na pondělní tzv. JUMBO Radu FAC (Rady pro zahraniční věci) a JHA (Rady pro spravedlnost a vnitřní věci) chystali spíše sekretariáty komisařů, než vlastní administrativa Evropské komise. Ale věřme, že pondělí bylo prvním krůčkem k řešení a ve čtvrtek udělá Evropská rada krok.

Co si myslíte o tom, jak k problému přistupuje většina evropských státníků, když naříkají, jak je jim migrantů líto? U některých jsou téměř patrné sklony k sebemrskačství a šlesvicko-holštýnský ministr vnitra dokonce vyzval německé spoluobčany, aby si brali uprchlíky k sobě domů. Nerozcházejí se tím politici s míněním většiny obyvatel především v jižních státech Evropské unie?

Plakat bylo obvyklé v minulých pěti letech. Nyní z toho, co je známo z Lucemburku, jako by se zdálo, že svítá na nové, lepší časy. To, co se objevuje zejména v Německu, je folklór, kterému je lepší nevěnovat pozornost. Rozdíly mezi Německem a Švédskem a míněním obyvatel, a zejména politických reprezentací jižních států, jsou očividné, i když možná někdy stěží pochopitelné. Skutečností ovšem je, že za současného množství nově přicházejících by bylo pro každou – i připravenou – zemi problém ten nápor zvládat. V Itálii – ale i Řecku, na Maltě či Kypru – která je zjevně nepřipravena a ani se zatím nehodlá nějak významně specificky připravovat, to bude mít ještě delší dobu podobný průběh jako doposud. Možná příslibem jakýchsi lepších zítřků je i zátah na obchodníky s lidmi na jihu Itálie. Ale také tady chybí podrobnosti. Pod obřím zásahem si nepředstavuji zadržení několika, byť sebevýznamnějších, pachatelů.

Očekáváte, že ta víkendová tragédie bude znamenat nějaký průlom v dosavadním přístupu zemí Evropské unie k nelegální imigraci a na čtvrtek svolaný mimořádný summit EU přinese v této věci něco zásadního?

Uvidíme po čtvrtku. Možná to někteří začali brát skutečně vážně. Zničit technické vybavení pašeráků, tedy lodi a další technické prostředky, a omezit až znemožnit vyplouvání přetížených lodí ze severozápadního cípu rozbouřené Libye je prvním krokem k řešení. Vzorem by podle některých informací měla být operace Atalanta, protipirátská akce u Somálska. Ta byla úspěšná. Je připraveno deset bodů, od společných operací a zdvojnásobení finančních prostředků na záchranné operace přes odebírání otisků prstů všem migrantům až po nouzové přemisťování a větší angažmá v zemích sousedících s Libyí. Nepochybně by přispěla i větší účast zpravodajských služeb s nějakými včasnými a hmatatelnými výstupy. Uvidíme, jak to nakonec bude na severu Afriky probíhat. Budou-li tím spásným řešením kvóty, a tedy sdělení organizátorům, že můžou příliv uprchlíků zintenzivnit, pak nás nic moc hezkého a už vůbec ne bezpečného, nečeká.

Jaká opatření by podle vás mohla pomoci řešit tu ohromnou přistěhovaleckou hrozbu pro Evropu?

Tak tím nejdůležitějším opatřením je zastavení násilí v Sýrii a Libyi. A klidně si dodejte na východě Ukrajiny. Tady selhala bruselská diplomacie i diplomacie kontaktních států, krize se nedaří řešit, spíše nabývají na síle a nebezpečnosti. Tady – v dosažení klidu v krizových zónách – je klíč k dalším opatřením směřujícím k utišení následků občanských válek.

A je vůbec šance zabránit tomu, aby se do Evropy nevalili zástupci nejrůznějších náboženství a kultur?

Kdyby nebyla šance, jak by vypadal výsledek? Ten legendární střet civilizací na území Evropy? Úplně si ho neumím představit. Tak děsivé sny ještě nemám. Opět připomínám, že nic rozumnějšího než imigrace limitovaná úspěšnou integrací do prostředí, které vyznává nejzákladnější evropské hodnoty, není možné. I to ostatní je možné, ale dlouhodobě neudržitelné, nepřežitelné, nebezpečné, neřešitelné. Dnes je to boj s pátou kolonou, zištnou, naopak v důsledcích zásadně se odvracející od tradičních evropských hodnot. O úspěch, či neúspěch, se nebojuje jen s organizovaným zločinem severní Afriky či jižní Itálie, ale také s tzv. volnomyšlenkářskými úředníky či poslanci Evropské unie, mnohými novináři či jinými podnikateli s lidským neštěstím. Ale oni nemají pravdu, a proto nemají ani žádné řešení.

Česká republika je zatím spíše v situaci (ne)zúčastněného pozorovatele. Vidíte nějakou konkrétní hrozbu i pro naši zemi?

Bezprostřední hrozbu nevidím. Naše vlády i Parlament zatím postupují převážně racionálně, kontinuálně a ruku v ruce – ne všude v Evropě tomu tak je – zejména proti nesmyslným kvótám a proti ordinování dobra a blaha všem a za každou cenu, a to i proti vůli, bezpečí a budoucnosti vlastních občanů, jak nám to mnozí v Evropě předvádějí. Koneckonců i proti zájmům – v uvedených tragických příkladech i životům – těch příchozích. Navíc naše vlády dlouhodobě chápou poměrně jednoduchou skutečnost – pomoc jednomu přesídlenému uprchlíkovi do Evropy stojí více než pomoc stovce potřebným v jejich sociokulturně, klimaticky a nábožensky „domácím“ prostředí. Zároveň však Česká republika není v roli nezúčastněného pozorovatele. Poměrně aktivně vystupuje a koná tak, aby byl snížen tlak. Ale platí slovo zatím.

Zcela odlišný postoj než Evropa zaujímá k nelegálním přistěhovalcům daleká Austrálie. Restriktivně zostřuje podmínky pro přistěhovalce, vůbec je nepouští do země, začíná to už blokováním mořských cest běženců směr Austrálie, tisíce hledačů azylu byly navíc umístěny ve stanových táborech na Papui-Nové Guineji nebo na malém ostrůvku Nauru, pokud možno co nejdále od australské pevniny. Měla by se Evropská unie vydat stejnou cestou?

Neznám tak moc australský model. Vím jen, že problém každého světadílu je do značné míry specifický, a to i přesto, že některá migrační pravidla platí univerzálně. Ale jedno je jednoznačně platné celosvětově: chyby v migrační politice a praxi jsou nesmírně drahé a často znamenají ztráty lidských životů. Někdy jednotlivých, jindy desítek, a někdy dokonce tisíců. Dlouhodobě aplikované chyby v migrační politice přinášejí frustraci a nespokojenost všech a jsou nejlepším podhoubím pro nejodpornější extremistické, nacionalistické a v důsledku vždycky zrůdné nálady. A to by mohl být případ nynější Evropy, pokud to včas nepochopí.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

20:00 Nejdřív nadával, pak udával. Pan Banga je hoden pohrdání. Petr Hampl se pustil do umělců z Letné

ROZHOVOR Profesionálně připravená. Tak na sociologa Petra Hampla působila víkendová demonstrace na L…