Přiložil jste svůj podpis pod otevřený dopis lékařů vládě, Parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize. V petici uvádíte, že jste si plně vědomi vážnosti situace i zdravotních rizik, která s sebou koronavirová krize přináší, ale mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví lidu vidíte v drastických vládních opatřeních než v nemoci Covid jako takové. O tom jste vážně přesvědčen?

Samozřejmě, jinak bychom to nepodepsali. To podstatné ale je, že obě strany mají pravdu. Nedávno můj kolega doktor Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEMu, kterého si nesmírně vážím, debatoval na Primě s dalším kolegou, kterého si vážím, doktorem Hnízdilem o této petici, A toto v té debatě nezaznělo. Když mluvíte s epidemiologem, s primářem z JIPky, se mnou jako s neurologem nebo s kolegou Hnízdilem jako s psychiatrem, tak každý samozřejmě zdůrazňujeme svoji vlastní zkušenost a pohled na věc. Takže padne věta: „Heleďte se, já vás vezmu do naší nemocnice a uvidíte, jak to tam vypadá, že umírají lidé jeden vedle druhého, a možná změníte názor“. Já zase řeknu, že vás vezmu do své praxe a uvidíte, jak to neurologicky ovlivňuje mé pacienty. V MF Dnes vyšel 21. září titulní článek „Karanténa: násobek depresí a sebevražd“. Takže každý z nás cítí, že se teď něco děje. Něco z toho je přehnané, něco legitimní, ale věřím, že všichni hledáme tu správnou cestu, jenže jak bývá zvykem, absence fundované diskuse vede ke kolektivnímu znepokojení.

Proto i v této tak vážné situaci bojují jedni proti druhým?