Romský aktivista Holomek: Zeman se chce populisticky dostat na úroveň nejméně vzdělané části společnosti. Uprchlíky musíme přijmout

19.09.2015 12:51

POLOČAS MILOŠE ZEMANA Podle romského aktivisty Karla Holomka příchod uprchlíků k nám bude znamenat pestřejší společnost a směřování k multikulturnímu modelu. Kvótám by se podle Holomka Česká republika v rámci solidarity neměla bránit. A prezident Zeman? Ten prý důležité bitvy své prezidentské dráhy prohrál a teď si musí vylepšovat image v Rusku a Číně.

Romský aktivista Holomek: Zeman se chce populisticky dostat na úroveň nejméně vzdělané části společnosti. Uprchlíky musíme přijmout
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

Prezident Miloš Zeman má za sebou zhruba polovinu funkčního období. Bylo podle vás úspěšné?

Anketa

Jakou školní známkou hodnotíte Miloše Zemana v polovině jeho prezidentského mandátu?

82%
5%
3%
2%
8%
hlasovalo: 36799 lidí


Nepatřím k příznivcům Miloše Zemana, protože to, co jako prezident předvádí, je na hranici únosnosti. Celkem dobře rozumím tomu, proč to dělá, a chápu, že se chce populisticky dostat na úroveň té nejméně vzdělané části společnosti. To je totiž jeho příští elektorát a na to Zeman sází. Jsou mu přitom naprosto lhostejná lidská práva a dokumentuje to v Číně, v Rusku nebo svým vztahem k Putinovi. Kdyby měl být Miloš Zeman příští volební období opět prezidentem, byla by to pro mě velmi špatná zpráva. Zeman opravdu nepřispívá k propojování lidí ve společnosti a vůči Romům se dopustil několika trapných faux pas, která svědčí o tom, že buď nerozumí tomu, co se tady děje, o čemž pochybuji, anebo to dělá naschvál, aby si upevnil pozici u svých voličů.

Jak se s působením silného, přímo voleného prezidenta vyrovnává vláda?

Sociální demokracie se chová k Zemanovi servilně, ale naštěstí pokus o získání větší moci prezident díky obratnosti premiéra Sobotky prohrál. Také ministr Zaorálek dělá dobrou zahraniční politiku a tvrdě se vymezuje vůči Miloši Zemanovi, mezi řádky lze jasně číst: „Pozor, ty si můžeš mluvit, co chceš, ale rozhodovat budeme my – ministerstvo a vláda.“ Zeman to pochopil, a proto teď hledá „vylepšení“ image v Rusku a Číně. Po dvou a půl letech v úřadu Zeman boj doma prohrál a je otázka, jak se jeho přístup bude vyvíjet dál, je to ale jen prohraná bitva, ne válka.

Změna v pojetí lidských práv je u nás zdůvodňována ekonomickými zájmy…

Proti obchodu nikdo nic nemá, ovšem musejí být dodrženy určité podmínky. I když chceme mít s Čínou dobré vztahy, neznamená to přece, že musíme servilně přikyvovat na všechno, co se tam děje. V poslední době se ale změnila situace a objevují se zde skupiny migrantů hlavně ze Sýrie, kde tzv. Islámský stát pro obyvatele představuje obrovské nebezpečí. Migranti proudí do Evropy a přecházejí přes Českou republiku hlavně do Německa. Ať si pan Zeman výstražně zvedá prst, že jsou to nebezpeční muslimové, ať exprezident Klaus s úšklebkem říká, že je to konec Evropské unie, faktem zůstává, že uprchlíci i u nás budou vytvářet pestřejší strukturu společnosti. A to je pro mě v otázce integrace Romů příznivá zpráva, která by mohla znamenat, že i tito utečenci přispějí k lepšímu zapojení Romů do společnosti.

Jak by taková integrace mohla vypadat?

V tomto barvitém prostředí se romský problém ztratí, a to by mohlo být významné pro jejich integraci, proto imigraci vítám. Nejsem ale člověk, který by na druhou stranu racionálně nedokázal vnímat, že tak obrovský přiliv uprchlíků může znamenat určité nebezpečí a že je třeba programů, které by problematiku řešily. Důležité jsou ale také kroky v zemích původu uprchlíků, v Africe, na Blízkém východě a v Asii. Postup proti Islámskému státu se zřejmě neobejde bez válečných akcí, a situace je bohužel taková, že bude nutný vojenský zásah. Pak nastane čas pro ekonomické a integrační programy.

Jak vidíte problematiku povinných kvót pro přijímání uprchlíků?

Nemohu souhlasit s postojem, že se při prvních potížích řekne, že se těchto procesů nebudeme účastnit, kvóty jsou otázkou solidarity. Něco podobného jsem zaznamenal v roce 1997, kdy probíhal exodus Romů do Anglie. Tehdy i tato tradiční demokracie přikročila k opatřením, v jejichž rámci tady trapně figurovali na českých letištích britští celníci a třídili lidi. Podle mě buď naplníme demokratické hodnoty, jež budeme dodržovat a které jsou pro naši kulturu charakteristické, anebo na ně rezignujeme, ale pak budeme směřovat úplně jinam.

Jak konkrétně by mohla vypadat zmíněná integrace?

Jedna věc je, jak si integraci představují ti, kdo přicházejí, a jinak si ji představujeme my. Tím narážím na problém kanadských indiánů, kdy si Kanada v rámci jejich integrace představovala, že indiánům sebere děti, dá je do škol a bude vychovávat podle vlastních představ, zatímco oni si představovali, že si zachovají identitu, jazyk a sami rozhodnou, jak budou dodržovat pravidla. Podobné je to u nás, kdy najednou děti migrantů, které se dostávají do české školy, neumějí česky a škola neví, co s nimi. Kdyby stát dbal na naše připomínky, kdy jsme už před patnácti lety říkali, že česká škola není vůči romským dětem vstřícná, dnes by ten problém nebyl. Stát to ale dodnes nepřiznává, svědčí o tom i případ osmnácti romských žáků u Evropského soudu, který se vyjadřuje k jejich neoprávněnému zařazení do zvláštních škol.

Odpůrci přijímání uprchlíků argumentují tím, že si český stát neumí poradit s romskou otázkou, a proto by neměl přijímat ani imigranty. Vidíte to jinak?

Je to právě naopak. Ať se stát naučí přijímat uprchlíky, a pak si poradí i s romskou otázkou. Je to obrovská šance a nemyslím si, že Evropa jako celek by se s vlnou imigrace nedokázala racionálně a efektivně vypořádat. Kdyby se totiž nevypořádala, znamenalo by to, že principy, které správně Evropská unie zavádí, není schopna dodržet a výhrůžka exprezidenta Klause by mohla být pravdivá. To si ale nepřipouštím.

Otázka uprchlíků výrazně názorově rozděluje společnost. Jak vnímáte tento fakt?

Je na tom vidět rozdíl mezi západními a postkomunistickými zeměmi, kde se v minulosti nesmělo o určitých věcech veřejně mluvit, a pokud někdo vystoupil, byl stíhán. Dnes je zde svoboda slova a ta dovoluje vyjádřit i extrémní názory. Markantní rozdíl ve vývoji je ale vidět ve vztahu k tradičním demokraciím. Na Západě lidi migranty vcelku klidně přijímají. A není to jen otázka, že by Němci napravovali selhání z dob nacismu nebo že by Francie a Británie chtěly odčinit svou koloniální minulost. Je to tím, že si lidé v tradiční demokratické společnosti uvědomují obě stránky problému. Předpokládám, že se to postupem času bude i u nás měnit k lepšímu.

Jakou roli by měly v uprchlické otázce hrát nestátní instituce, církve, občanská společnost?

Pokud jde o církve, papež František se vyjadřuje jednoznačně, církve u nás se k tomu ale stavějí obojetně. Například biskup Václav Malý mluví o krédu Kristově, zatímco toto krédo dalším členům biskupské konference uniká a kardinál Duka zatím mlčí. Zdá se, že se mu jeho nejvyšší představený na papežském stolci moc nezamlouvá. Pokud jde o občanskou společnost, vidím jen, jak se všechno velmi těžko prosazuje.

Jak by mohla vypadat Česká republika podle vaší představy „pestřejší společnosti“ třeba za deset let?

Doufám hlavně, že společnost už nebude tak homogenní jako doposud. Češi se považují za pupek světa, ačkoli jsou jen malým národem, a dávají to rádi najevo. Nikde není psáno, že Rada Evropy pod tíhou odpovědnosti rozhodne o povinných kvótách, a pak bude i Česká republika povinna uprchlíky podle kvót přijmout. To je směšný úkol, pokud by mělo přijít zatím uvažovaných pět tisíc lidí, nic to neznamená. Podle mě by ale v rámci integrace měla být zřízena malá střediska s malým počtem lidí, třeba od dvaceti do třiceti a byla by rozptýlena plošně po celé republice. A s ohledem na vzdálenější budoucnost doufám, že se prosadí multikulturní trend, společnost se změní a bude více různorodá. A že v tomto trendu i problém Romů zmizí a bude vyřešen. Do deseti let podle mě k této změně dojde, možná ale i dříve.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kecy o různých zvycích zákazníků. Kudla v zádech. Jourová nepřizná, že selhala. Opravdu naštvaná česká europoslankyně

15:45 Kecy o různých zvycích zákazníků. Kudla v zádech. Jourová nepřizná, že selhala. Opravdu naštvaná česká europoslankyně

ROZHOVOR „Výrobci chtějí nízké náklady a vysoké zisky a kecy o různých zvycích zákazníků to mají pou…