Prezident Miloš Zeman má za sebou zhruba polovinu funkčního období. Bylo podle vás úspěšné?

Nepatřím k příznivcům Miloše Zemana, protože to, co jako prezident předvádí, je na hranici únosnosti. Celkem dobře rozumím tomu, proč to dělá, a chápu, že se chce populisticky dostat na úroveň té nejméně vzdělané části společnosti. To je totiž jeho příští elektorát a na to Zeman sází. Jsou mu přitom naprosto lhostejná lidská práva a dokumentuje to v Číně, v Rusku nebo svým vztahem k Putinovi. Kdyby měl být Miloš Zeman příští volební období opět prezidentem, byla by to pro mě velmi špatná zpráva. Zeman opravdu nepřispívá k propojování lidí ve společnosti a vůči Romům se dopustil několika trapných faux pas, která svědčí o tom, že buď nerozumí tomu, co se tady děje, o čemž pochybuji, anebo to dělá naschvál, aby si upevnil pozici u svých voličů.

Jak se s působením silného, přímo voleného prezidenta vyrovnává vláda?

Sociální demokracie se chová k Zemanovi servilně, ale naštěstí pokus o získání větší moci prezident díky obratnosti premiéra Sobotky prohrál. Také ministr Zaorálek dělá dobrou zahraniční politiku a tvrdě se vymezuje vůči Miloši Zemanovi, mezi řádky lze jasně číst: „Pozor, ty si můžeš mluvit, co chceš, ale rozhodovat budeme my – ministerstvo a vláda.“ Zeman to pochopil, a proto teď hledá „vylepšení“ image v Rusku a Číně. Po dvou a půl letech v úřadu Zeman boj doma prohrál a je otázka, jak se jeho přístup bude vyvíjet dál, je to ale jen prohraná bitva, ne válka.

Změna v pojetí lidských práv je u nás zdůvodňována ekonomickými zájmy…