Zajímá vás, kolik Miloš Zeman pije alkoholu?
Anketa
hlasovalo: 10636 lidí
Sex a politika. S tímto tématem přijel do Liberce na akci ODS sexuolog, ale také bývalý poslanec a europoslanec v dresu této strany Jaroslav Zvěřina. „Pro politické setkání je sexualita docela zajímavé téma, protože sex byl tím prvním, na čem se lidé museli nějak domluvit. Nedá se to totiž dělat jinak než v páru,“ upozornil. O biologické podstatě sexuálního chování nám hodně říká etologie, věda o chování zvířat. „Někdy si říkáme, že jsme takové vyšší bytosti. V některých ohledech se opravdu až tak od těch primátů a podobných příliš nelišíme,“ konstatoval.
Feminismus bojuje za stejnost mezi muži a ženami. Což je proti přírodě
Jedním ze současných nosných témat je proměna sexuálních rolí. „U dnešní civilizace, která je zřejmě na dekadentním sestupu, je evidentní, že muži a ženy se posouvají v sociální funkci. Někteří říkají, že je to výdobytek toho bojovného feminismu, který prosadil, že ženy jsou vlastně stejné jako muži,“ uvedl. V extrémech to dle něj vypadá legračně. „Feminismus začal jako boj za rovná práva žen. Nějak přehlédl, že rovná práva žen byla dosažena, a bojuje dál. Ne za rovná práva, ale za stejnost. Je to velká chyba, která je samozřejmě proti přírodě. Nikdy nebude muž a žena totéž,“ zdůraznil sexuolog.
Občas se Zvěřina setkává s až komickými názory. Na jedné konferenci se setkal s nejmenovanou profesorkou sociologie. „Mluvilo se o ženské a mužské sexuální roli, o tom, že ženy jsou přeci jen trošku jiné. Což jsou. Začíná to chromozomy a končí programováním mozkových funkcí. Uvědomme si, že celý menstruační cyklus je řízen z centra. A to mužský mozek prostě neumí. Některé profesorky sociologie tohle neslyší rády. Ona mi tvrdila, že rozdíl mezi mužem a ženou je zanedbatelný, skoro žádný. Když se žena chce chovat jako muž, tak se tak bude chovat. Odpověděl jsem jí – to může. Ale jejich biologické podstaty jsou jiné,“ upozornil. Mezi mužem a ženou je velký rozdíl v biologických předpokladech pro chování.
„Domnívám se, že celé nedorozumění plyne z toho, že se dramaticky podceňuje mateřství. Je třeba si třeba uvědomit, že žádný muž při porodu nezemře. A i dnes několik žen ročně při porodu buď zemře, nebo těžce onemocní. To není nízká investice. Není to žádná legrace a není možné ženy od toho nějak osvobodit,“ konstatoval. Je proto podle něj velmi komické, když ministryně Marksová začala bojovat za mužský dovolenkový čas po porodu. „Myslím, že je to týden. Nevím, jestli chce naučit muže kojit. Ale to prostě nejde,“ je rezolutní Zvěřina. Jedna Zvěřinova kolegyně sexuoložka prý v Právu uvedla, že přeci jde rozdojit i kozla a každý muž by se mohl naučit kojit. „Můžeme hormonálními machinacemi přinutit muže, že mu narostou trošku prsa a vytvoří něco mléka. Ale je to množství, které by rozhodně ani hodně malého kojence nenasytilo. Tohle prostě nefunguje,“ sdělil sexuolog.
Rozdíl se však stírá v politickém klišé. „Když nás před lety Václav Klaus poučoval, že genderismus či homosexualismus jsou nebezpečné, přiznám se, že jsem nevěděl, o čem to mluví. Ale dneska když se podívám na výdobytky genderismu, tak začínám mít představu, že je to jedna jedna z dekadentních věcí, která civilizaci přímo či nepřímo ohrožuje,“ prozradil.
Zvěřina si nedávno v touze po poznání zakoupil knihu sociologa Fafejty o pohlavních rolích. „Nedalo se to číst. Začíná úvahou, že pohlavní role nejsou biologický návyk a vytvářejí se v průběhu zkušenosti člověka. Což neodpovídá vědeckým výzkumům,“ sdělil. Řada lidí tvrdí, že člověk se své sexuální roli naučí v průběhu výchovy, zkušeností, výuky. „Neodpovídá to ale naší klinické zkušenosti. Byli jsme jako sexuologové první, kdo poukazoval například na to, že sexualita není naučenou vlastností, ale věc, kterou si člověk na svět přinese. Nesplnila se ani očekávání některých genetiků, že je to geneticky dáno,“ vysvětlil.
Politika ztrácí zdravý selský rozum a ustupuje menšinám
Zvěřina naprosto souhlasí s výrokem kardinála Duky. „Když říkal, že konečně by v zemi měly převládnout názory většiny, a ne menšin. Abychom si rozuměli. Jako sexuolog nemám nic proti transsexuálům ani homosexuálům. Ale my se tváříme, jako by to byly rozhodující skupiny v populaci. Ale nejsou. Můžeme je tolerovat, pomáhat jim. Je otázkou, do jaké míry. Začalo to registrovaným partnerstvím. No jo, ale dneska už je to adopce dětí homosexuálními dvojicemi, manželství pro homosexuální páry. To jsou věci, které ve světě už běží,“ upozornil sexuolog. „Jsme konfrontování s homosexuální dvojicí, kdy ti dva muži si smíchají semeno a oplodní s ním nějakou zaplacenou nosičku jejich dítěte a potom chtějí být oba jeho biologickými otci. Český ústavní soud jim to schválí,“ upozornil na nedávný případ.
Jde to podle něj tak daleko, že to ohrožuje přirozené dělení lidí na muže a ženy. „Jsou mateřské školy v Paříži či ve Švédsku, kde se dětem nesmí říkat ‚on‘ nebo ‚ona‘. Dítě se musí vychovávat jako ‚ono‘. Ve Švédsku na to vytvořili speciální zájmeno. To není vtip. Opravdu se to děje,“ prozradil a pokračoval. „V Austrálii zavedli u některých leteckých společností, kde se zapisuje muž a žena, ještě kolonku X. Pro ty, kdo se necítí být mužem ani ženou. Poté uzákonili, že je to pro ty, kteří mění pohlaví a ještě změnu neskončili. Kolik takových lidí sedí v letadle? Opravdu to nejsou zástupy. Vůbec nechápu tyhle potřeby,“ nechápal.
Ve výčtu komických rozhodnutí pokračoval. „V New Yorku nařídili, že na toalety může chodit člověk podle toho jak se cítí, a ne podle toho jak vypadá. To znamená, že může jít fousatý chlap na dámy a dáma zase na pány. Pánům by to asi nevadilo, ale u těch dam to asi bude problém. V Berlíně byl otevřený před několika lety první záchod, kde je panáček, panenka a něco takového napůl,“ upozornil. U těch specifických školek, kde nemají holčičky a chlapečky, ale jenom děti, se podle Zvěřiny nesmí používat ani termíny maminka a tatínek, ale rodič. „Nevím proč u tatínka mluvit o rodiči, když on žádný porod nikdy nesvede,“ uvedl s tím, že tyto věci jsou čím dál častější.
„Mám pocit, že politika ztrácí trochu toho zdravého selského rozumu. Že se pod heslem lidskoprávního porozumění a liberalismu ustupuje menšinám tak, že už to není hezké. Mezi to také patří takového hraní hlavně mužských homosexuálních párů na tatínka a maminku. Vůbec nevím, proč by tohle měla být rodina. Proč by oni měli být klasické manželství. Nechápu. Už to v některých státech mají,“ konstatoval.
Problém moderní společnosti podle Zvěřiny je, že válčí s muži. „Role muže je čím dál mně významná, čím dál slabší. Začalo to nízkou porodností. Dnes má průměrná česká žena 1,5 dítěte. Opečuje ho dost dobře i bez toho, aby chlap byl potřeba. Proto má muž snižující se význam pro společnost, rozhodně pro rodiny. Ty jsou dnes velmi často neúplné. Problém moderní rodiny jsou situace, kdy v rodině žijí moje děti, tvoje děti a naše děti,“ vypozoroval. Tvrdí se, že muži ženy utlačují. „To dneska vůbec není pravda. Ženy jsou vzdělanější, ambicióznější a mají lepší předpoklady uplatnit se v moderní společnosti. Takové ty mužské vlastnosti jako je asertivita, soutěživost, bojovnost, agresivita. To už se dnes moc nenosí. Kdo bude slavný proto, že někomu vrazil pár facek,“ upozornil.
Jaroslav Zvěřina na debatě v Liberci. Foto: Oldřich Szaban
Má to také podle něj jednu podobu, která se kvůli korektnosti příliš nezkoumá. Pojednává o tom americká socioložka Sommersová, a je to o válce proti chlapcům. „Je to o pedagogice. Popisuje, že moderní školy znevýhodňují chlapce. Proto, že biologické zrání mužů jde jinak než žen. Každý přeci víme, jak vypadá patnáctiletá slečna a jak patnáctiletý kluk. V tomto věku je konec školy a rozhoduje se, kam dál. Kluci jsou hendikepováni. Holky jsou zralejší, úspěšnější. Už za bolševika jsme koukali na statistiky a viděli, že maturantek je daleko víc než maturantů,“ upozornil.
Dnes se podle něj feminizují i vysoké školy. Jediné, co feminizaci odolává, jsou technické a ekonomické obory. „Kde se musí hodně abstraktně počítat a podobně. Protože my politicky nekorektní jedinci víme, že ženský mozek je jiný než mozek mužský. Rozhodně není horší. Dám příklad. Rektor Harvardu vyznamenával teoretické fyziky. Měl nastoupeno deset profesorů a říká – kde jsou ty dámy? Kde je máte? Jestli to není tím, že ženský mozek je jiný než mužský, prohodil. Rektorem Harvardu byl pak už jen pár měsíců, feministky ho sundaly,“ uvedl.
Psychologové, kteří se zabývají inteligencí a kreativním myšlením, podle Zvěřiny říkají, že rozdíl mezi muži a ženami je v extrémech. „Muži jsou daleko rozplizlejší ve svých dispozicích. Mezi muži je víc nositelů Nobelových cen, ale také více idiotů. Ženy jsou daleko homogennější a extrémy se u nich vyskytují méně často. To neznamená, že žena nemůže být profesorkou fyziky. Ale mimořádné talenty se u mužů vyskytují o něco častěji, protože je to biologicky dané. Statistiky jsou udělané, ale nemluví se o nich. Bylo by to genderově nevyvážené a politicky nekorektní,“ sdělil.
Odcizuje se mateřství, rodiny se rozpadají
Hlavním civilizačním problémem je ale nízká porodnost. „Jestli feminismus něco zavinil, tak to, že se odcizuje mateřství. Některé radikální feministky se dokonce tváří, jako by nebylo. Děti se prostě moc nemusí. Za to můžou nejen feministky, ale i hodnotový systém našeho života,“ konstatoval Zvěřina. Dnes porodnost v Evropě či u bílého obyvatelstva v USA není větší než 1,6 až 1,8 na jednu ženu. „To znamená vymírání naší civilizace. Nemůže to dopadnout jinak. Za 50 až 100 let budeme mít velký problém. Není žádný mechanismus, který by porodnost uměl zlepšit,“ domnívá se.
Často jsou z toho obviňováni politici, že stát nedostatečně dělá prorodinnou politiku, jsou nízké přídavky na děti. „Když se podívám na minulost svého rodu, tak nejvíce dětí se rodilo v době, kdy lidi neměli ani kde pořádně bydlet, ani neměli dost peněz. Žádné přídavky nebyly. Rodiny měly deset, dvanáct dětí a nějak je vychovaly. Dnes to vůbec nejde,“ vypozoroval.
Zvěřina doporučil knihu Patricka Buchanana Smrt Západu. „Jediný problém mám s tradičním americkým konzervativcem, který bojuje proti potratům, protože si myslí, že liberalizace potratů snížila porodnost. To není pravda. Ani Irsko, kde jsou potraty zakázané, nemá porodnost nad dvě. Abychom měli trvale udržitelnou porodnost, musela by být přes dvě. Nemá ji žádná země v Evropě. Neexistuje žádný politický trik, který by tohle zařídil. A protože to nezařídíme, je třeba si uvědomit, že jedeme na skluzavce úplně někam jinam,“ řekl sexuolog. Poté se debatovalo o rodině. „Rodina je přirozený tmel společnosti. Lidí mají pocit, že ‚jsou k sobě‘, že mají nějakou společnou identitu. To se teď rozpadá,“ upozornil Zvěřina. „Je-li tohle naše budoucnost, tak je to ta budoucnost ‚smrti Západu‘,“ pochmurně sdělil.
Návštěvnice upozornila na to, že lidé přicházející do Evropy odjinud mají často třeba deset děti. A jestli časem nepřevýší původní populaci – a když jich pak bude víc, nastolí si svoji vlastní kulturu. „O tom není pochyb. Západní civilizace nemá žádnou rezervu. Neumíme to. Není žádné světlo na konci tunelu. Tak to ale bylo vždycky. Starý Řím obsadili barbaři. Tady to nebude jiné. Nemáme žádné prostředky jak to zastavit,“ domnívá se Zvěřina.
Další návštěvník k tomu uvedl: „Je to materialismus, který nás zabijí. Pohodlnost. Co se týče muslimského světa – oni to mají nastavené jinak. Mají víru. U nás se ztratila. Západnímu světu by pomohlo vrátit se zpátky do tradičních hodnot rodiny,“ myslel si. „Náboženství není pro moderního člověka asi úplně řešení. Podívejme se na tak katolický stát jako Irsko, nemají vyšší porodnost. Nebo Itálie. Tam šla porodnost šíleně dolů. A také by to měla být tradičně křesťanská země,“ upozornil Zvěřina.
„Průměrný člověk v této postmoderní civilizaci relativizuje úplně všechno. Nevím, jestli jde vůbec nějakým způsobem restartovat tradiční hodnoty. Mám dojem, že většině lidí je to šumafuk. Pokud by se to zrestartovalo, bylo by to prvně v historii. Většinou dekadentní civilizace už nic nevymyslely. A my jsme přesně v té dekadenci,“ uzavřel „optimisticky“ Jaroslav Zvěřina.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
