Objevují se názory, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme výdaje na bezpečnost a následky kriminality...
Vždy záleží na množství a struktuře. Nelze očekávat, že k nám budou ve většině přicházet vysokoškoláci nebo kvalifikovaní zaměstnanci, které potřebuje naše strojírenství. Pokud takoví do Evropy míří, pak najdou uplatnění v bohatších zemích EU. Řešení problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců nespočívá ve vítání uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, ale ve změně našeho vzdělávacího systému, v případě nutnosti v přidělení pracovního povolení konkrétním odborníkům z nám kulturně blízkých zemí. Je daleko efektivnější podporovat rodiny s dětmi a zvýšení porodnosti, než integrovat migranty. Navíc je zde riziko, že se integrovat chtít nebudou a postačí jim život na sociálních dávkách.
Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a v dalších německých i evropských městech?
Něco podobného jsme my, kteří nežijeme v oblacích, už před několika měsíci předpovídali. Případy pouličního násilí pramení z rozdílné kultury a současně frustrace některých uprchlíků, ale i neuvěřitelné tolerance bezpečnostních složek a politiků. Pokud by události v Kolíně dokázaly změnit přístup policie, médií a především politiků, bylo by to dobře. Jestliže však bude migrační vlna pokračovat, není v silách žádné policie na světě v demokratickém státě zvládnout zajištění pořádku v ulicích. Alespoň ne na úrovni, na jakou byli v Německu nebo Švédsku zvyklí. Bez razantních investic a přijímání nových policistů se situace bude lepšit jen pomalu, pokud se dokonce nebude zhoršovat.
Co říkáte reakcím německých politiků?
Jsem rád, že začínají otevírat oči nebo se alespoň přestávají bát pojmenovávat problémy bez obalu. Předpokladem pro nápravu je pravdivý popis stavu, v němž se nyní v Evropě nacházíme. Německo mám rád, mám tam přátele a přál bych si, aby to celá země zvládla. Už velmi brzy dostanou možnost vyjádřit se k celé věci voliči v zemských volbách. Výsledek těchto regionálních voleb může do značné míry ovlivnit vývoj německé politiky, a tím i osud Německa.
Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte?
Asi nelze házet všechny do jednoho pytle. Nicméně uprchlíci ze zemí, kde je žena považována za podřadnou bytost, na ně mají logicky výchovou a zkušenostmi zcela rozdílný pohled. To však nelze v Evropě ani připustit, ani omlouvat. Nikdo si nemůže myslet, že si bude vytvářet svá pravidla, chce-li žít a dokonce žádá o pomoc v jiné zemi.
Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců...
Pokud je to pravda, pak je to především důsledek velmi omezených kapacit německé policie. Předchozí politika německých představitelů a masivní přísun statisíců lidí zcela změnil situaci a policie má plné ruce práce, aby zvládala místní konflikty a násilí. Pak jí bohužel nemusí zbývat čas na řešení drobné kriminality. To samozřejmě roztáčí nebezpečnou spirálu a pocit beztrestnosti pro pachatele. V devadesátých letech u nás právníky předběhli ekonomové, v západní Evropě teď zase experti na „multikulti“ předběhli ty bezpečnostní.
Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl vstupu do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní?
Pokud stát není schopen bránit vlastní území a vykonávat na tomto území moc, přestává být státem. Ochrana národních hranic je drahá, neefektivní a při milionech uprchlíků neúčinná. Potřebujeme proto lépe chránit jižní suchozemskou hranici EU, pokud na mořské selhávají Řecko a Itálie. Násilné překročení hranice musí vést k okamžitému vypovězení a ztrátě nároku na azyl. Evropa musí vyslat jasný signál, že dokáže kontrolovat pohyb lidí na svém území. I proto je dobře, že Česká republika pomáhá personálně i materiálně s ochranou hranic v Maďarsku či Makedonii. V dnešní moderní době mají naštěstí armáda i policie dost prostředků, které jsou účinné a nemusejí přikračovat k použití střelných zbraní, není-li ohrožen život a zdraví občanů.
Psali jsme:
Premiér Sobotka řekl, že hrozbu nepředstavují uprchlíci, těm je prý třeba pomoci, ale teroristé. Prezident Zeman řekl, že ale terorismus s uprchlickou vlnou souvisí. Kdo má pravdu?
Do určité míry oba. Jistě ne všichni uprchlíci jsou teroristé. Je však prokázáno, že právě teroristické skupiny využívají migrační vlny ke snaze vyvolat nepokoje, přivádět sem radikály a plánovat útoky přímo v Evropě s cílem ji zastrašit, oslabit a následně ovládnout. Nelze samozřejmě podceňovat ani další bezpečnostní aspekty spojené s rozdílnou kulturou, o kterých jsme hovořili.
Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte?
Kdo navštívil podobná místa ve Francii, Belgii nebo jiných evropských velkoměstech, musí obavy a vyjádření Roberta Fica chápat. V roce 2000 jsem měl možnost vidět bruselskou čtvrť Molenbeek. Tehdy ještě nebyla zradikalizovaná do dnešní podoby. Ale bylo to jako navštívit téměř v centru Bruselu jiný stát, rozhodně ne evropský. Nemám pocit, že by to bylo něco, co bychom měli u nás tolerovat nebo dokonce podporovat.
Robert Fico také pro Právo řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico…
Slovenský premiér má jistě lepší informace o situaci než většina z nás. Není důvod mu nevěřit. Současně velmi dobře popsal, co je hlavní slabinou argumentace těch, kteří podporují příchod uprchlíků. Rozdíl mezi evropskými zeměmi na jihu a Švédskem či Německem není ani tak v bezpečnosti pro azylanty, ale v sociálních dávkách a životní úrovni.
Psali jsme:
První vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš Právu řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme podle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře – lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Podle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor?
Evropa není hotel, kde se může na náklady hoteliéra ubytovat každý, komu se doma nelíbí nebo nedaří. Zejména pokud se takový člověk chce chovat jako ředitel hotelu, a ne jako host. Evropa má pomoci, ale nikoliv za cenu vlastního sebezničení a ohrožení života našich dětí. Nápomocni musíme být uklidněním konfliktů, které vyvolávají migrační vlny, nikoliv jejich přiživováním. Obdobně se máme snažit pomoci v místech uprchlických táborů v okolí Sýrie, kde se odehrává humanitární katastrofa. Tvrdit, že můžeme vzít do Evropy každého, kdo si to přeje nebo dorazí na hranice, je nebezpečná iluze.
I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, tak již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešení utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu, které by se tomu bránily?
Nevidím budoucnost v takto katastrofickém scénáři. Jisté ale je, že problémů a konfliktů nebude ubývat, spíše naopak. Po posledních událostech v Německu jsem začal věřit, že Německo situaci zvládne. Pokud dokáže imigrační vlnu zastavit, zejména důsledným trestáním pachatelů, zrychlením azylové a návratové politiky nebo kontrolou hranic EU, bude to jasný signál. Poslední události současně ukázaly, že v minulosti často podceňovaná spolupráce Visegrádské čtyřky a zemí, jako jsou Srbsko, Bulharsko či Chorvatsko, je nesmírně důležitá. Nejen pro případ vzájemné pomoci, ale především v nutnosti koordinovat naše postoje a hlasování v orgánech EU. Jak bude Evropa fungovat za dvacet let, si netroufnu odhadnout. Budu však dělat vše pro to, aby naše země byla jedním z nejstabilnějších a nejbezpečnějších míst v Evropě.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
