Čeští senátoři měli „shodit pod stůl“ smlouvu se Saúdskou Arábií ohledně mezinárodního leteckého provozu. Podle Lidovek.cz to senátor Václav Láska (SZ) zdůvodnil tím, že v Saúdské Arábii vládne diktátorský režim, který je nepřátelský vůči Evropě. Dá se s tím podle vás souhlasit, anebo to bylo zbytečně gesto?
Bez ohledu na naše názory na to, jaký režim vládne v Saúdské Arábii, bychom měli podle mě takovéto mezinárodní smlouvy akceptovat.
Prezident Miloš Zeman podle tvrzení mluvčího Ovčáčka vyzval ministra financí Ivana Pilného k tomu, aby se zamyslel nad přerozdělením 11 miliard korun, které jdou neziskovým organizacím. Jak komentovat tuto výzvu a co říci k podobě neziskového sektoru v České republice? Kde pomáhá, kde škodí?
Marně přemýšlím, s jakou neziskovkou jsem se v poslední době setkal v souvislosti s něčím pozitivním, co pomáhá občanům naší země. Určitě takové neziskové organizace existují. Spousta mých kamarádů – motorkářů, kaskadérů, lidí kolem zbraní, vojáků ve výslužbě, hasičů – pomáhá významně tam, kde je to třeba. Ale nemají žádné neziskovky, dělají to soukromě a bez keců. Bohužel jsem se setkal se samými negativními dopady a po bližším prozkoumání také s motivací – je to prostě dobrý kšeft bez práce. Případy zastavení stavby obchvatů nebo důležitých liniových staveb jsou mediálně známé. Zažil jsem i nekonečné tahanice a bojkot výstavby plavebních stupňů Přelouč a Děčín. Kolonie modráska, které byly úspěšně přesunuty na žádost Zelených – když se potom rozmnožovaly i na původním i na novém místě, zase to bylo špatně… Za více než 20 let těchto obstrukcí stát zaplatil – přesněji řečeno, díky bojkotům vyhodil – přes 600 milionů korun. Přitom lodní doprava je nejekologičtější! To nemluvím o „spolcích rybářů“, diskuzích o bezpečném proplouvání ryb těmito vodními díly, které bylo sice naplněno, ale o to těmto spolkům vůbec nešlo. Dokonce i kolegové poslanci z německého Bundestagu nám při jednáních o mezinárodní smlouvě o Labi neoficiálně přiznali, že naše takzvané zelené iniciativy a spolky platí jejich dráhy. Jedním z důvodů je pochopitelně i to, že lodní doprava je levnější konkurencí pro železnici. Myslím si, že mnohým mladým lidem, kteří se po studiích živí působením v těchto pseudoorganizacích, by prospěla normální práce nebo podnikání. Pro některé tyto organizace by podle mě i nula v rozpočtu byla příliš.
Slovenský premiér Fico jednal s předsedou Evropské komise J. C. Junckerem, a to nejen o nekvalitních potravinách, které různé firmy dovážejí zvláště do postkomunistických zemí včetně Česka, ale také o nechuti Slovenska, ČR, Maďarska a Polska přijmout uprchlické kvóty. Podle některých médií prý Fico „otočil“ a měl by středoevropské státy sám začít přesvědčovat o příjímání uprchlíků. Domníváte se, že tomu tak může skutečně být?
Nemyslím, že by slovenský pan premiér měnil názory a otáčel se jako korouhvička tak jako někteří sousední premiéři. Jednání jsou určitě těžká a my jsme členy EU – to je prostě fakt. Ale pokud V4 bude držet pohromadě, máme určitě šanci rozhodovat se v zásadních věcech, jako je bezpečnost státu a našich občanů, jako suverénní stát. Jsem v tom optimista – proto jsem také podpořil změnu zákona o zbraních stejně jako většina mých kolegů bez rozdílu politických stran a hnutí.
Do hry o prezidentský úřad nakročil senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera. Ten například dlouhodobě tvrdí, že západní svět je tak předlužený, že to vyřeší jen válka. Na adresu kritiků Vladimira Putina uvedl, že má pouze obavy, aby se do Kremlu nedostal někdo ještě horší. Platí též za obhájce kouření a kritika EU. Zamlouvá se vám tento uchazeč? Anebo máte už svého favorita? Jak se nám pole uchazečů o Hrad nakonec porovná a kdo bude mít největší šanci?
Nezlobte se, ale boj o prezidentský úřad nechci komentovat. Pana senátora Kuberu znám dlouho a vážím si ho pro jeho upřímnost a odvahu říci svůj názor.
Napětí kolem migrace do Itálie houstne. Myslíte si, že se nyní skutečně povede zastavit příval běženců z Afriky, když údajně Italové se už domluvili s jednou z libyjských vlád? Dalším řešením je pokračovat v přerozdělování uprchlíků podle kvót, jak chce Brusel. Naši politici doporučují jít ještě dál než Italové, chtějí důsledně hlídat břehy Libye a migranty vracet, případně zasáhnout vojensky přímo v Libyi. Jaký názor na tuto problematiku zastáváte vy sám?
Pokud nevyřešíme problém migrace v zárodku, v místě vzniku, potom už je pozdě. Pak už je to řetězec byznysu pašeráků, některých úředníků, dodavatelů člunů, právníků, neziskových organizací… Určitě se přikláním k pomoci a zásahu na místě vzniku. Jakou formou? O tom by měli rozhodovat nejdříve odborníci, potom teprve politici. Tedy vojáci, odborníci na bezpečnost, lidé se zkušenostmi s mezinárodní humanitární pomocí. Ještě se v souvislosti s vývojem v Itálii ptám: Co dělá agentura Frontieres Exterieures (Evropská agentura pro pohraniční stráže a pobřežní stráže)?
V rozhovoru pro Deník.cz vyjádřil ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek obavy o osud české demokracie. „Naše demokracie je stále velmi mladá a křehká a bohužel bychom o ni mohli rychle přijít,“ říká. Napětí podle něj vzniká v Evropě proto, že demokratické principy ztrácejí podporu. Obratem také dodává, že by naši společnost mohli obohatit uprchlíci, protože mají energii do nového života. „Místo toho stále slyšíme, že jde o invazi, a nikdo nenapíše, že jsou to žvásty,“ tvrdí Pánek. Co vy na to?
Nemyslím, že by naše demokracie byla křehká. Spíše mám pocit, že je často příliš benevolentní a bezbřehá. Zkuste ukrást z Bílého domu nebo Westminsterského paláce symbol státu. Rudé trenky už tam do konce života – což bude několik minut v případě, že se vám to povede – pověsit nestihnete. Mimochodem, od 1. srpna 2005 je zakázáno pořádat demonstrace bez předchozího povolení metropolitní policie ve vzdálenosti do jednoho kilometru od Westminsterského paláce. A to tam parlament zasedá od roku 1295! Nebo zkuste na amerického prezidenta vytáhnout plastovou pistoli, kterou na metr nerozeznáte od ostré zbraně. Nebo se někde na Route 66 ve městě zastavit a pít pivo z lahve na veřejnosti. Nebo co takhle uspořádat neohlášenou a nepovolenou technoparty na nějakém soukromém pozemku v SRN? No, a co se týká uprchlíků, nějak jsem to obohacení naší společnosti o energii do nového života zatím nikde nezaregistroval – ani ve Francii, Německu, Švýcarsku, ani u svých kamarádů ve Švédsku, v Nizozemsku a dalších evropských zemích. Ale kolegové dvanácti mrtvých novinářů z redakce Charlie Hebdo, kteří přežili, možná o té energii a obohacení vědí víc. Možná ji zaregistrovali pozůstalí po těch desítkách mrtvých na diskotékách, vánočních trzích. Občané Calais, kteří byli svědky loupežného přepadení a znásilnění francouzské novinářky afghánského původu obyvateli tábora „Džungle“, byli svědky obohacení zcela určitě. A přepadení kolegové z týmu televize SkyNews o tom určitě také vědí více. Je to celé špatně a naši evropskou civilizaci to od základu mění. Je smutné, že jsme to dopustili.
Letní pohodu v Česku narušila diskuse kolem toho, zda se na koupaliště smí, nebo nesmí nosit muslimské plavky, takzvané burkiny. Zastánci tvrdí, že je trapné někomu nařizovat podobu plavek a že ještě před 100 lety jsme se koupali také zahalení. Odpůrci argumentují hygienou, ale zejména tvrzením, že jde o další krůček invaze islámu do našich životů, o zavádění jejich představ o normách. Kam se přiklonit? Je tato otázka vůbec otázkou k diskusi?
Nechci se v oblasti hygieny a zdravotnictví vracet do doby před 100 lety! I když už v té době lidé znali nejslavnější objev Roberta Kocha, bakterii způsobující tuberkulózu, a také jeho objev původce cholery a sněti slezinné. Nechci se vracet ani do sedmdesátých let, kdy u nás na Kladensku vypukla velká epidemie žloutenky, kterou jsem zažil na vlastní kůži. Přesněji na vlastní játra. Myslím, že naše hygienické normy a návyky jsou na vysoké úrovni stejně jako naše zdravotnictví. Když přijedu do Afriky, taky kvůli mně nemění hygienické normy a předpisy. Stejně jako normy společenské a náboženské.
Evropská unie chce velmi tvrdě potrestat Poláky za to, že jejich vládní strana PiS (Právo a spravedlnost) se snaží o reformu soudnictví, kdy by politikové mohli do značné míry ovládat soudy. Proti tomu se ohradili i naši právníci z Ústavního soudu a vedení PiS za to kritizovali. Jenže například jeden z polských nezávislých novinářů pro ParlamentníListy.cz uvedl, že polské soudnictví je velmi zralé pro reformu, protože tam působí nemalý počet neschopných, zkorumpovaných a k tomu ještě nepostižitelných soudců. V žádném případě nechci nabádat k následování polského vzoru, ale nemělo by se i v České republice něco udělat s tím, aby se soudci museli víc zodpovídat za svou špatnou práci tak, jak je to běžné u všech dalších profesí u nás? Lékař, který pochybí, i v dobrém úmyslu, nese za to plnou právní odpovědnost, jde s kůží na trh. U soudců i státních zástupců to ale u nás prakticky neexistuje, jejich postihy jsou víceméně triviální i za to, když špatným verdiktem zničí lidem život. Není čas také na změnu?
Každý by se měl zodpovídat za zmetky ve své práci. Měl by nést odpovědnost za rozhodnutí, která mohou například v případě lékaře nebo soudce mít za následek i zmařený lidský život. Soudy by měly být nezávislé. Je to samozřejmě iluzorní představa – každý soud a soudce působí v kontextu nějakého státu, režimu, vládnoucí garnitury, společenského klimatu a historických souvislostí. A i soudce nebo lékař je jenom člověk, nejde o žádné nadlidi. To si, bohužel, o sobě někdy myslí politici. A ti by rozhodně soudy ovlivňovat neměli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
