Špinavé norské peníze. Cizí zájmy, moderní nesmysly, kultura stádnosti. Já o žádné dotace nestojím, pane Zaorálku, vzkazuje pobouřeně Markéta Šichtařová

10. 9. 2017 15:03

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Na pokrytí odborářských požadavků na zvýšení platů ve veřejném sektoru nejsou peníze hlavně proto, že za poslední vlády přibylo 30 tisíc státních úředníků. Řešením, jak sehnat peníze pro učitele, hasiče a další nezbytné profese, je podle Markéty Šichtařové rušení zbytečných státních úřadů a škrtání jejich byrokratické agendy. V plánu Evropské komise rozšířit program Erasmus z vysokoškolských studentů i na učně nevidí analytička žádný smysl, neboť už takhle šlo jen o nevázaný a sponzorovaný život v cizině na kolejích, jehož jediným přínosem bylo větší vzdělání v multikulturalismu.

Špinavé norské peníze. Cizí zájmy, moderní nesmysly, kultura stádnosti. Já o žádné dotace nestojím, pane Zaorálku, vzkazuje pobouřeně Markéta Šichtařová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

V tomto týdnu vydal Český statistický úřad zprávu, že průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Stouply i tržby v maloobchodě meziročně o 4,6 procenta, což ale proti červnovým 6,9 procenta znamená zvolnění tempa. Trh sice očekával vyšší čísla, ale zaznamenal jsem převážně komentáře, že spotřebitelská důvěra zůstává velmi vysoká a naznačuje, že silný růst maloobchodu bude pokračovat i ve druhé polovině letošního roku. Jak ta optimistická data interpretujete vy?

Je to dobrá i špatná zpráva v jednom.

Samozřejmě můžeme být velmi rádi, že tržby jsou tak vysoké, že mezi lidmi je v průměru hodně peněz, které se aktuálně nebojí utrácet. Také můžeme být navýsost spokojení s tím, že nezaměstnanost je rekordně nízká. Podle pátečních nových statistik totiž během července míra nezaměstnanosti v srpnu znovu klesla na rovná čtyři procenta. Navrch v průběhu srpna úřady práce evidovaly jen 296 826 nezaměstnaných. V kalendáři bychom museli dlouho listovat, než bychom našli menší počet nezaměstnaných. Dopočítali bychom se červnu roku 1998! To všechno vypadá velmi optimisticky.

Jenomže kromě toho je tu ještě další okolnost, která to staví do trochu jiného světla. Nemůžeme se totiž dívat jen na jedno číslo, ale musíme sledovat trend. A když sledujeme trendy, vyjde nám, že tempo růstu maloobchodu už lehce brzdí, současně ale průměrné mzdy zrychlují tempo růstu. No a takovou konstelaci ekonom čte jako signál předkrizového stavu. Znamená to totiž, že ekonomika je krutě přehřátá, proto ten nezvyklý růst mezd, ale současně už nedokáže zvyšovat reálný výkon, proto to zpomalování maloobchodu.

Na druhou stranu z hospodářské krize, kterou to věští, taky není potřeba se věšet…

Další růst platů se dá předpokládat vzhledem ke stávkové pohotovosti, do níž se kromě školských odborů zapojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské a policejní. Trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent už od listopadu. Mělo by se veřejnému sektoru, kde pracuje cca 630 000 lidí, platově přilepšit, když se vláda na zvýšení platů v podstatě dohodla, ale podle ministra financí Ivana Pilného nejsou na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu peníze?

Na pokrytí odborářských požadavků nejsou peníze hlavně proto, že za poslední vlády přibylo 30 tisíc státních úředníků, jež musíme platit také. O tom, že učitelé, hasiči, ti a oni mají nízké platy, není pochyb. Pokud ale poroste počet státních zaměstnanců, nebudeme mít na to je zaplatit. Řešením je rušení zbytečných státních úřadů a škrtání jejich byrokratické agendy.

Česká republika se může těšit na zhruba pět miliard korun, které bude moci čerpat až do roku 2024 z Norských fondů, z nichž nám už od roku 2004 připlulo přibližně šest miliard korun na projekty zaměřené na vědu a výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. V nastávajícím období bude kladen ještě větší důraz na lidská práva, inkluzi Romů a rozvoj občanské společnosti. Co říkáte miliardovým injekcím, které Česko na tyto bohulibé účely dostává?

To nejsou žádné bohulibé účely, peníze z tzv. Norských fondů jsou špinavé a korumpují nás. Ta takzvaná občanská společnost znamená zakládání většího počtu nikým nevolených lobbistických neziskovek, které se v lepším případě zabývají moderními nesmysly typu údajného nedostatku práv transsexuálů a další vybájenými tématy typu nesmrtelnosti brouka, v horším případě dělají vyloženě víc škody než užitku, když se kupříkladu – ale nejen – u nás snaží protlačit stejný typ juvenilní justice, jaký funguje ve Skandinávii, a kde je tak snadné pro pouhou záminku odebírat děti fungujícím rodinám. Norské fondy jsou úplatným prosazováním cizí kultury a cizích zájmů na našem území. A je to kultura, která adoruje neúplné rodiny, multikulturalismus, oddělování dětí od rodičů, stádnost.

Prezident Miloš Zeman v reakci na to, že Evropský soudní dvůr zamítl žalobu, kterou podaly Slovensko a Maďarsko proti přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, prohlásil, že se Česko nesmí hrbit před Evropskou unií a že je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit migračním kvótám. Vy s ním zřejmě jako odpůrkyně všech dotací souhlasit budete, ale připadalo by vám logické peníze do Bruselu odvádět, nic odtamtud nečerpat, a ještě čelit finančním sankcím, které nám hrozí za to, že Česká republika oficiálně odmítla migranty podle kvót přijímat?

Nejsem pro kvóty. Nejsem pro dotace. Pro žádné dotace – všechny dotace principiálně považuji za špatné. A nejsem ani pro placení sankcí.

Sankce vycházejí z předpokladu, že děláme něco špatně, a za to máme nést důsledky. Jenomže podle mě je to naprosto opačně. Nesouhlasím s německým, francouzským a dalším přístupem k imigraci, nesouhlasím ani s logikou kvót, kdy někdo cizí chce bez naší vůle na naše území poslat lidi, které nechceme. Neudělali jsme tedy nic špatného, a tak také nemá logiku, aby proti nám byly uplatněny sankce.

Pravda, soud rozhodl, že o kvótách bylo rozhodnuto demokraticky. Jenomže demokratické rozhodnutí ještě neznamená morálně správné rozhodnutí. Připomíná to hlasování deseti vlků a jednoho beránka o tom, co bude k večeři. Demokratické hlasování to je, v tomto smyslu má soud pravdu, správné ne. A beránek má morální právo takovou společnost opustit, protože život je víc než večeře. Bohužel čím dál víc mi dává smysl opuštění Evropské unie.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V souvislosti se žádostí policie o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání se rozhorlil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek, že si někdo dělá na rodinném hnízdě svatby a 50 milionů na to přispívá Evropa a že to by chtěl každý. Zná poslanec sedící ve sněmovně už dvaadvacátým rokem dobře své Pappenheimské, tedy tuší správně, že se všichni, ať už jeho voliči nebo nevoliči, třesou na eura z Bruselu?

Chápu sice, že pan Zaorálek se rozohnil, nicméně jako politik by měl asi lépe vážit slova. Jinak by to mohlo snadno začít připomínat ono okřídlené „všetci kradnú“. To se mnoha lidí dotklo, protože se cítili neprávem obviněni. Ani Zaorálkovo „to by chtěl každý“, když mluvil o dotacích, se mi podobně hrubě nelíbí. I já jsem součástí množiny „každý“ a o evropské dotace nestojím. Naopak nyní zastávám názor, že Evropská unie by si měla nechat jak kvóty, tak dotace. Zkrátka tenhle výrok považuji za politickou neobratnost.

V Česku bylo po roce 1989 hodně zanedbáváno učňovské školství a teprve v poslední době se mu věnuje vzhledem k potřebám domácí ekonomiky větší pozornost. Pomůže vyššímu zájmu plán Evropské komise rozšířit program Erasmus z vysokoškolských studentů i na učně ze středních odborných škol a učilišť, kteří si budou moci od příštího roku zažádat až o roční stáž v zahraničí, kde se naučí cizí jazyky a poznají život v jiných zemích?

Program Erasmus mě velmi zklamal už ve spojení s vysokými školami. A je mi jasné, že teď se pouštím na silně nepopulární půdu, protože drtivá většina studentů, která ho absolvovala, bude pobouřena, když řeknu, že je k ničemu. Ale já jsem o tom přesvědčená. A to na základě své zkušenosti se studenty, kteří přijíždějí k nám. Erasmus totiž není jediný výměnný program, je jen nejznámější, další podobný projekt se třeba snaží nabídnout lidem mezinárodní stáže.

Možná jsem měla jen smůlu, ale mohu konstatovat, že všichni studenti, kteří se ke mně v rámci těchto stáží dostali, byli naprosto nepoužitelní. Setkala jsem se s několika Španěly a Portugalci, kteří zájem o práci jen předstírali, v realitě vlastně chtěli jen půl roku užívat zadarmo sponzorovaného života v cizině bez závazků. Museli jsme je vyhodit. Jistě, podle několika lidí nelze soudit celek. Ale vezměte to jinak: Zeptejte se jakéhokoliv studenta, který absolvoval podobný program, zda se na něm něco reálně naučil. V drtivé většině případů zjistíte, že studenti absolvovali nevázaný a sponzorovaný život v cizině na kolejích, jehož jediným přínosem bylo větší vzdělání v multikulturalismu. Fajn, až potud dobré, proč by si studenti nemohli užít? Problém ale nastává v okamžiku, když se zeptáte, kdo to platí. A v ten okamžik to začíná být velmi špatně.

A teď se ptám: K čemu by asi tak budoucímu truhláři mělo po profesní stránce být užitečné vycestovat si na několik měsíců do Norska? Ne že by si vycestovat nemohl – ale ať si cestuje za svoje.

Podle Barometru obliby spoření je stavební spoření již sedmé čtvrtletí po sobě nejvíce preferovaným způsobem ukládání peněz. V probíhajícím čtvrtletí ho za zvlášť zajímavé k ukládání nebo spoření považovaly tři pětiny lidí. Polovinu Čechů zaujaly i investice do drahých kovů a doplňkové penzijní spoření, následují spořicí konto, životní pojištění, podílové fondy a tak dále. Jak hodnotíte taktiku pro finanční zajištění ze strany spoluobčanů?

Dává to smysl, protože stavební spoření se díky státní podpoře vymyká standardní rovnici vyšší výnos = vyšší riziko. U stavebního spoření je riziko minimální a výnos vyšší, než by tak nízkému riziku odpovídalo. Proto je jeho obliba logická.

Dál už je hodnocení nemožné. Jde o to, že neexistuje něco jako špatný nebo dobrý finanční produkt; existují jen dobré produkty pro daného klienta a špatné produkty pro daného klienta. Každý klient musí být posuzován individuálně. Když se mě někdo přijde zeptat, jaký produkt by pro něj byl nejlepší, vždy s ním vedu velmi obsáhlý rozhovor, kde se jej vyptám na to, jak moc rozumí financím, jak moc si je může dovolit sledovat, jaké má za sebou majetkové zabezpečení, jaké má příjmy, kolik lidí je na něm závislých, jak moc si může dovolit riskovat a tak dál. A teprve z takového rozhovoru se dá vyhodnotit, jaký druh investice je pro klienta vhodný. Proto se nedá soudit, zda „národ investuje dobře“ – museli bychom to brát případ od případu.

Ale přece jen mi to nedá, abych neudělala jednu poznámku: v tom výčtu, který jste uvedl, figuruje na vysokém místě životní pojištění coby druh investice. V tomto případě se velmi často setkávám s typickou chybnou úvahou: Lidé totiž životní pojistku považují za investici. Jenomže ta by měla být spíš považována skutečně za pojistku, to je rozdíl. Plní jinou funkci. Zdaleka není vhodná pro každého. Například pro mladíka, který žije single, nemá děti, ale má vysoké příjmy, je naprosto nevhodná.

ZLATÝ POKLAD aneb Pohádky o penězích, které vaši rodiče nesměli znát

Bohatě ilustrovaná kniha pohádek finanční gramotnosti ekonomů Šichtařové a Pikory. Pro děti ve věku přibližně 6 až 13 let.

 
 
* OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE

 

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Katastrofální politika USA, triumfální nástup Ruska. Turecko už se dávno nechová jako člen NATO. Bezpečností expert Šándor se obává rozšíření války a mluví o světové zkáze

17:06 Katastrofální politika USA, triumfální nástup Ruska. Turecko už se dávno nechová jako člen NATO. Bezpečností expert Šándor se obává rozšíření války a mluví o světové zkáze

ROZHOVOR „Nemáme žádnou jistotu, co a kdo udrží Erdogana na uzdě, tak aby ve své obsesi proti Kurdům…