Na jaře 2020 skončí mandát šesti členům současné Rady ČT, lze předpokládat, že vládní ANO se svými spojenci tyto mandáty přeobsadí lidmi kritickými k současnému fungování ČT. Je podle vás ve hře i následná výměna generálního ředitele ČT? A je něco takového potřeba?
Pokud se poslanci domnívají, že ČT neplní své poslání, mají právo a povinnost situaci řešit, odvolat členy Rady ČT, zvolit jiné a nechat je dělat kontrolní práci. Čekat na skončení mandátu členů Rady ČT do roku 2020 není vůbec nutné, zákon jasně říká, že Rada ČT je odvolatelná. Ať poté noví radní posoudí, zda je třeba vyměnit ředitele, nebo zda stačí odstranit mnoha občany kritizovanou dlouholetou nevyváženost, manipulativnost a neprofesionalitu zpravodajství a publicistiky.
Současné Radě ČT ale situace bezesporu vyhovuje. A mimochodem, pokud se někomu nelíbí ředitel České televize a jeho kroky, tak by si měl uvědomit, že ředitel dělá jen to, co mu dovolí Rada ČT, volená a odvolatelná právě Poslaneckou sněmovnou. A Rada dělá pouze to, co jí dovolí zákonodárci. Konečná zodpovědnost za stav ČT neleží na generálním řediteli ani na Radě, ale právě na poslancích. A ti se jí léta vyhýbají.
Koaliční lídři se nicméně již počátkem týdne dohodli, že podpoří schválení výročních zpráv ČT, které ve Sněmovně ležely již drahnou dobu. K čemu podle vás došlo? Ukul snad Petr Dvořák s politickými špičkami nějakou dohodu?
Pokud se koaliční lídři skutečně dohodli, že podpoří schválení výročních zpráv České televize, dávají voličům tak signál, že jsou s ČT spokojeni, že ČT dobře hospodaří a že občanům poskytuje všestranné a ověřené informace pro tvorbu jejich názorů. Ovšem vzhledem k tomu, jak často koaliční špičky ČT kritizují a jaké uvádějí příklady její neuvěřitelné manipulace a neprofesionality, považuji za pravděpodobnější vysvětlení zcela jediné – prostě se bojí zaplněných náměstí. Jakkoli vím, jak nepříjemná je nenávist zmanipulovaného davu, domnívám se, že v souvislosti s ČT se už dávno není čeho obávat. Organizované násilí špiček mediální třídy by sice spolu s Milionem chvilek možná na pár chvilek zaplnilo pár náměstí, ale tím by také vše skončilo. Za Wollnery, Fridrichové a Moravce by dnešní veřejnost na náměstích dlouho nebojovala. Vím to ze své zkušenosti. V poslední době mi stále častěji lidé píší a omlouvají se za své postoje, které zastávali před devatenácti lety během televizní krize. Autory vzkazů neznám, nikdy jsem nezkoumala, kdo na kterém náměstí stál, a nikomu z nich jsem to neměla a nemám za zlé. Je však příznačné a povzbudivé, že po devatenácti letech stále více lidí chápe, jak nebezpečné je, když veřejnoprávní televize neplní svůj úkol.
Pokud jde o dohodu pana ředitele s politickými špičkami, o tom nevím nic. Jen znovu opakuji: to, v jakém stavu je Česká televize a její hospodaření, nakolik zavádějící či zmanipulované může být její zpravodajství a publicistika, to je výlučně výsledkem vůle politiků za poslední dvě dekády. Nic míň a nic víc. A pokud jde o pana ředitele Dvořáka, nevím, s kým má jaké dohody, nicméně opět: dělá jen to, co mu politici svou činností, nebo možná nečinností (to já opravdu nevím), dovolili a dovolují.
„Osobně jsem čekal, že oznámí rezignaci hned druhý den po semináři. Totéž by měla udělat i Rada České televize. Fakt, že se tak nestalo, svědčí o pocitu nepostižitelnosti, který tito lidé zřejmě mají,“ říká poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) potom, co byl podle svých slov šokován při obhajování hospodaření a činnosti České televize před poslanci. Padaly totiž velmi nepříjemné otázky, třeba na firmy, kde je generální ředitel Petr Dvořák spoluvlastníkem a které dostávaly zakázky v řádech milionů korun. Jak na vás takový střet zájmů působí?
O střetu zájmů informace nemám. Dovolím si však parafrázovat pana poslance Foldynu. Osobně bych čekala, že pokud má poslanec vládní ČSSD tak závažné informace, tak ještě předtím, než začne ventilovat emoce do médií, svolá klub své strany a začne situaci řešit tam, kde se řešit má, tedy v Parlamentu. Od poslanců namísto silných vyjádření očekávám konkrétní činy. Pokud vím, podobně kritický je v ČSSD i bývalý ministr kultury pan Staněk. Ovšem při pohledu zvenčí se nabízí pouze parafráze povzdechu Karla Havlíčka Borovského – kéž by jim ta kritika z úst do hlasovacích rukou přejíti ráčila!
Na semináři vyšlo najevo, že generální ředitel ČT spolu se svou ženou vlastní společnost, jejíž obchodní činnost je propagována ve vysílání ČT, a to navíc zdarma. Jak na vás toto působí, jde o střet zájmů?
Pokud by byla pravda, co tvrdíte, pak by to střet zájmů zřejmě byl. Ale znovu opakuji: generální ředitel České televize dělá jen to, co mu dovolí a čemu celá léta přihlížejí poslanci Parlamentu České republiky. Tuto odpovědnost z nich nikdo nesejme, i kdyby teď řediteli Dvořákovi nasadili třeba sto psích hlav. Primární odpovědnost před občany nesou oni, jakkoli to zní paradoxně, nikoli pan ředitel Dvořák. Toho ostatně mají právě oni už osm let prostřednictvím Rady České televize tvrdě kontrolovat. Jestli to dělali, ať si odpoví každý sám.
Fotogalerie: - Kurdové proti Erdoganovi
Údajně se v posledních letech mělo také v České televizi uzavřít mnoho zakázek v hodnotě desítek milionů korun zcela bez výběrových řízení. Váš komentář?
Odpověděla jsem výše. Znovu mohu pouze zopakovat: jestli poslanci teprve nyní zjistili, že se v České televizi údajně hospodařilo tak, jak uvádíte, pak patrně až doposud nedělali dobře svou práci. Měli se těmito informacemi důkladně zabývat každoročně, a ne se nyní divit jako májová housata. Opět to svědčí o jediném: že po celá léta totálně rezignovali na to, že oni jsou jediní, kdo mohou napravit situaci, pokud ČT neplní svou roli a pokud se vymyká svému kodexu. Pokud si toho celá léta nevšímali, budou nyní, zcela logicky, čelit výtkám, že jejich náhlý zájem zavání vyřizováním účtů nebo politickou manipulací. Mohou si za to však sami, neboť, jak z vašich otázek jasně vyplývá, svou povinnost po celou dobu zanedbávali.
Jak si vysvětlujete, že Rada ČT nebylo schopná podobné prohřešky odhalit dříve? Petr Dvořák je ředitelem ČT již osm let a Rada má úkol ČT kontrolovat…
Nevím, zda Rada ČT nebyla schopná, anebo zda spíše nebyla ochotná – to jsou dvě zcela různé věci. A znovu opakuji, že Černého Petra mají poslanci, kteří Radu nominovali, zvolili a poté nechali léta spát. Mimochodem, nikoli neprávem je někdy Rada ČT označována za čtvrtý pilíř důchodového systému: v loňském roce předseda Rady za svou funkci pobíral 50 400, místopředsedové 40 900 a členové Rady 31 700 korun. Nejde o funkce čestné, ale o placená pracovní místa, kde se očekává, že radní podá pracovní výkon v podobě odborné kontroly ČT.
Z analýzy zpráv Rady České televize, kterou si někteří poslanci nechali vypracovat, údajně vyplývá, že hodnota majetku České televize soustavně klesá. Po předchozím managementu televize prý zůstala čtyřmiliardová rezerva, která se nyní pomalu rozpouští. Jak vidíte budoucnost ČT? Dočkáme se například tlaků na zvýšení koncesionářských poplatků?
Předchozí management ČT odešel před osmi lety. Pokud poslancům trvalo osm let, než objevili, že se, jak říkáte, rozpouští mnohamiliardová finanční rezerva, pak budoucnost ČT nevidím nikterak černě. Černě naopak vidím budoucnost nás koncesionářů. Při této kromobyčejné bystrosti a rychlosti úsudku a kvalitě práce poslanců se totiž záhy můžeme dočkat toho, že se ze současného kulometného Kavčího hnízda stane nedobytná atomová tvrz, se kterou nikdo nepohne. A pak se nám, koncesionářům, poslanci budou snažit mnohomluvně vysvětlit, že je nezbytně nutné zvýšit poplatek na údržbu nekontrolované Kavčí bašty.
Současné dění v České televizi však především není ani o schválení či neschválení výročních zpráv, ani o výši koncesionářských poplatcích, ba ani odvolání ředitele, ale jen a pouze o odvaze našich volených zástupců. Budoucnost ČT závisí na tom, kolik zbabělosti, anebo kolik odvahy vězí v poslancích. Vždyť právě oni musí vědět, že nevyvážené, manipulativní, lživé a neprofesionální zpravodajství a publicistika jsou výsledkem působení jen hrstky jedinců uvnitř ČT, kteří si uzurpují právo rozhodovat, manipulovat a lhát. Drtivá většina zaměstnanců ČT – a to říkám s naprostým přesvědčením – jsou poctiví profesionálové, kteří chtějí dělat co možná nejlépe své řemeslo. Právě jen chování této hrstky „vyvolených“, které je velmi dobře vidět, pak celou ČT poškozuje.
Společností stále rezonuje téma Karel Gott. Profesor Tomáš Halík v souvislosti s úmrtím legendy české hudby poslal dopis širšímu okruhu církevních hodnostářů. K činu ho přiměly právě spekulace o podobě pohřbu Karla Gotta. Národní pohřeb v katedrále označil za „šílený a nevkusný nápad“. „V tomto pokusu o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu jde nejenom o projev naprosté devalvace hodnot a morální kýč, nýbrž i o politicky účelovou interpretaci našich moderních dějin,“ varoval Halík. Jak jeho slova vnímat teď po zádušní mši?
Nemyslím si, že by Karel Gott byl zádušní mší jakkoliv mýtizován, a mrzí mě, že je jeho jméno používáno k politickému a vnitrocírkevnímu boji. Nicméně profesor Tomáš Halík má právo na svůj názor stejně jako kterýkoli jiný občan v České republice, jakkoli s ním naprosto nesouhlasím. Podíváme-li se, kolik občanů a s jakou láskou se s Karlem Gottem spontánně loučilo a stále ještě loučí, je jasné, že jeho názor je výrazně menšinový.
Europoslanec Jan Zahradil nadnesl důležitou myšlenku, že probíhající Gottovo posmrtné zbožšťování je součástí jakéhosi generálního společenského pardonu normalizačních let s tím, že podstatná část lidí si už žádné „vyrovnávání se s minulostí“ nepřeje. Podobně jako lidé nejsou zvědaví na stálé opakování minulosti premiéra Babiše a dávají najevo, že jim je jedno, kdo byl a nebyl komunista. Do jaké míry to skutečně vystihuje náladu ve společnosti?
Nedomnívám, že by Karel Gott byl jakkoliv posmrtně zbožšťován. A k myšlenkám „generálního společenského pardonu, lidem je jedno, kdo byl a nebyl komunista“, které pan europoslanec z ODS spojuje se jménem Karla Gotta bych připomněla, že v řadě vlád ODS byli členové KSČ, jeden takový exčlen je dnes dokonce naším druhým nejvyšším ústavním činitelem. Ponechávám na čtenáři, zda bude považovat spontánní vyjádření úcty občanů ke Karlu Gottovi za součást „generálního společenského pardonu normalizačních let“, jak to dělá Jan Zahradil. Osobně považuji za nechutné využívat jména zemřelého Karla Gotta k válkám minulým, které se nyní bojují snadno. Mimochodem – nevzpomínám si, že by Jan Zahradil protestoval, když Karel Gott obdržel z rukou Václava Klause státní vyznamenání, že by tehdy hovořil o generálním společenském pardonu. Ale opět, je to jeho názor, má na něj právo.
Ing. Jana Bobošíková
Jak vnímáte množství lidí, kteří se s Gottem přišli rozloučit? Například ulice před zpěvákovou vilou byla do 14. října kompletně ucpaná svíčkami a vzpomínkovými předměty. Karel Gott zcela dominoval mediálnímu prostoru, byl mu vystrojen velkolepý pohřeb a proběhl státní smutek. Byl Gott symbolem českého národa? Jak jej Češi vnímají?
Karel Gott byl vynikající umělec a slušný člověk. Šedesát let dělal poctivě svou práci, která jej viditelně těšila a prostřednictvím které rozdával radost, dobrou náladu, utěšoval ve chvílích smutku a dodával naději. To je podle mě důvod, proč tolik lidí cítilo potřebu se s Karlem Gottem rozloučit osobně. Symbolem českého národa však není. Byl skvělým člověkem a umělcem, který se zapsal do srdcí lidí, proslavil český národ v řadě zemí světa a na kterého by se mělo, a věřím, že i bude vzpomínat s hrdostí a s láskou.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
