Starosta Litovle: Rád bych viděl na Hradě Zuzanu Roithovou

Oproti minulým komunálním volbám proběhlo povolební vyjednávání v Litovli podle vašeho mínění rychleji, a to i přestože narůstá počet subjektů jdoucích do voleb a uzavřít soudržnou koalici je stále těžší. Jak byste hodnotil spolupráci s odstupem času? Věříte, že prosadíte vše, co jste si předsevzal?

Současná jednání zastupitelstva jsou poněkud náročnější v oblasti připomínek a opakované diskuse často vyvolané účelově. Přesto ale musím hodnotit, že naši zastupitelé mají zájem o rozvoj města a předkládané materiály jsou zastupitelstvem akceptovány a schvalovány. Daří se pokračovat ve strategických záměrech města – revitalizace sídlišť, budování kanalizace v našich obcích, opravy ulic, příprava cyklostezek, modernizace školek a škol, podpora společenského života.

Dochází na komunální úrovni podle vaší zkušenosti na politikaření, kterého jsme často svědky v celostátní politice?

Samozřejmě k politikaření dochází, ale nevnímám, že by se promítalo do rozhodování o zásadních potřebách města.

Co byste rád ještě stihl do konce volebního období, jaký je váš největší cíl?

Je toho víc

– Rád bych prosadil rekonstrukci ubytovací části hotelu Záložna – hotel je uzavřen a potřebuje modernizaci. S nárůstem zájmů turistů o naše město a CHKO Litovelské pomoraví vidím potřebu takového lepšího ubytování ve městě.

– Jako nutnou vidím rekonstrukci části Nečízu – ramena řeky Moravy v centru města. Zaprvé je to už staticky nutné udělat a zadruhé je zde možnost provozovat plavbu lodí jako turistickou atrakci

– Do třetice potom zpracovat urbanistické studie našich 11 obcí a podle studií tyto obce postupně zvelebovat.

Litovel je přezdívána „hanácké Benátky“ a má významný turistický potenciál. Máte přehled o tom, kolik turistů zhruba navštíví během roku vaše město a kam míří nejčastěji?

Hanácké Benátky navštíví ročně kolem 12 tisíc turistů. Nejnavštěvovanějším cílem je naše radniční věž s komůrkou ponocného. Je to rarita, protože věž stojí přímo nad ramenem řeky Moravy. Dále je to městské muzeum s expozicemi řemesel, výroby gramofonů a velikána Gustava Frištenského. Pivo Gustav vaří místní pivovar a doporučuji návštěvníkům se změřit s jeho silou. V Litovli je nejstarší kamenný most na území Moravy a třetí po Písku a Praze. Protože ležíme na rovině a lužní lesy jsou protkané cyklotrasami a vede tudy i Moravská stezka – narůstá počet cykloturistů. Velký zájem je i o nový biotop – přírodní koupaliště bez chlorované vody. V blízkém okolí jsou hrad Bouzov, Mladečské a Javoříčské jeskyně, Arboretum Bílá Lhota. V neposlední řadě je stále více vodáků na řece Moravě, pro které máme kemp v blízkosti koupaliště.

S jakými městy, v jakých zemích spolupracujete na přeshraniční úrovni? A co městu přeshraniční spolupráce přináší?

Letos si připomínáme 50 let spolupráce a přátelství s městem Revůca na Slovensku. Spolupráce je na úrovni vzájemné výměny dětí a akcí škol, seniorů, vedení měst. Umožňuje se učit a poznávat, jak se žije, pracuje a baví jinde. Vážit si přátelství a dobrých vztahů.

Máme neformální spolupráci s městem Mikolow v Polsku, především na kulturní úrovni. Přátelství s občany cizích zemí má význam pro sjednocování a soudržnost Evropy, uvědomování si, kdo jsme v nadnárodním významu.

Jak byste hodnotil dostupnosti turistických cílů pro rodiny s dětmi, seniory a další nízkopříjmové skupiny?

Litovel je město vhodné z hlediska turistiky určitě pro rodiny s dětmi a seniory. Leží v zeleni lužních lesů s množstvím nenáročných rovinatých vycházek i cyklostezkami. Vstupné i ubytovací kapacity nejsou drahé. Město podporuje návštěvnost i zážitkovou kartou se zvýhodněnými cenami.

Plán pro zvládání povodňových rizik, který v roce 2015 schválila vláda, měl obcím a městům pomáhat. Jak se ale ukazuje, některé spíš omezuje. Týká se to třeba Litovle. Kvůli novým povodňovým modelům nedostala dotace na opravu sídlišť, a revitalizaci tak musela zaplatit ze svého. Problémy se ale objevily i v souvislosti s obsazením průmyslové zóny. Nové povodňové modely totiž vypočítaly, že by plochy pro investory byly v případě stoleté povodně zaplaveny. Město ale oponuje a nechalo si zpracovat revizní technickou zprávu. Pomohla vám v jednání s vládou a Povodím Moravy? Změnilo se něco?

Po letech žádostí na centrální orgány, aby na již postavených průmyslových zónách znovu vrátily cenu za vynětí ZPF na původní výši, a podpořily tak obsazení zón investory, se opravdu vynětí zmírnilo a na naší PZ pokračuje výstavba. Ale zase přišel jiný strašák, a to vyhlášení záplavových zón. Jsou to celostátní mapy s určením míst ohrožených povodněmi. A to se nás samozřejmě týká – města na šesti ramenech řeky Moravy. Dosud vyhlašovaná dotace na revitalizaci sídlišť se rozšířila o podmínku, že nebude poskytována tam, kde jsou záplavové zóny. Naši předkové zde staletí žili a vyrovnávali se s povodněmi, budovali, zlepšovali. My se máme přestěhovat na kopce? Musím však uvést, že jsem na změnu dotační podmínky reagoval a poslal paní ministryni žádost, aby v dalších výzvách tato podmínka byla zrušena. Revitalizace zahrnuje rekonstrukce silnic, chodníků, osvětlení, stanoviště na odpadky. Toto není povodněmi vážně ohrožováno. Mé prosbě bylo vyhověno a tato podmínka již byla zrušena. A my můžeme tyto dotace využít.

Model záplav zahrnul i průmyslovou zónu, která při povodni 2006 zaplavena nebyla. Povodí Moravy přesto na základě modelu záplavových zón, centrálně vyhlášených, dalo na výstavbu na PZ záporné stanovisko. Nechali jsme si externě zpracovat technickou zprávu a projednali ji s Povodím Moravy. To argumentuje tím, že stavby na PZ jsou sice postaveny výše, aby nebyly povodní ohroženy, ale v případě povodní tak mění rozliv vody v krajině a ohrožují blízkou obec Vísku. Na jednání s PM bylo navrženo řešení, a to navýšit současnou protipovodňovou hráz kolem obce. Čekáme a urgujeme toto řešení po PM.

I přestože Litovel leží na šesti ramenech Moravy, nemá protipovodňovou ochranu. Nevnímáte to jako problém, který je třeba napravit?

Ano, je to dlouholetý problém. Město protipovodňovou ochranu začalo s PM řešit po velkých povodních a je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Ovšem stavba hráze se týká cca 200 pozemků a zde se nepodařilo před léty tyto pozemky získat.

Od té doby stoletá voda nepřišla a mé snahy, abychom s výkupy začali ve spolupráci s PM, nebyly v minulém období zastupitelstvem podpořeny. Vyhlášení záplavových zón nás znovu postavilo před nutnost mít protipovodňovou ochranu, a tak letos máme v rozpočtu již první část financí na výkupy pozemků, které chceme zahájit.

K některým krokům a vyjádřením prezidenta Zemana máte výhrady. Pomalu, ale jistě se blíží druhá přímá volba v historii ČR. Prozradíte nám vašeho favorita?

Zatím bych podpořil Jiřího Drahoše. Mrzí mě, že se neprojevuje ženská část voličů – Zuzana Roithová by byla jistě také vhodná osobnost.

Na dveře nyní klepou sněmovní volby. Co od nich očekáváte?

To, co čekám stále. Že všichni lidé půjdou k volbám a že dají hlas slušným lidem, které ze svého okolí znají. Že nepodlehnou médiím, kde obraz kandidátů je zkreslený.