Střední škola v Chanově není sci-fi, ale Romové ve školce? To bude problém. Ze sčítání mají strach, míní aktivista

29. 9. 2017 21:01

ROZHOVOR Není pravda, že na sobě Romové nechtějí zamakat. Když přijdou učitelé přímo za nimi, třeba do chanovského ghetta, dotáhnou to s nimi i na výuční list. I když to má háček... Nejen o tom pro ParlamentníListy.cz mluví Martin Nebesář, ředitel Domu romské kultury v Chanově. Víte, že tam rodiče chodí na třídní schůzky každý měsíc? A jak velký problém bude pro „medúzy“ (jak je nelichotivě charakterizoval ministerský náměstek) povinná docházka do mateřské školy?

Střední škola v Chanově není sci-fi, ale Romové ve školce? To bude problém. Ze sčítání mají strach, míní aktivista
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Chanovské sídliště

Celostátní média sice během září řešila názorový veletoč kolem sčítání Romů a facebookového vyjádření o „medúzách, které jsou také k ničemu“, ovšem v ty samé dny žije romské sídliště v Chanově zcela něčím jiným, jak v rozhovoru prozrazuje Martin Nebesář.

Jedenáct Romů a Romek z Chanova začalo v září studovat první ročník učňovského oboru „zahradnické práce“. Pro děti z mosteckého „cikánského“ ghetta – kde ani základní školu nedokončí všechny – je tohle velká výva a možnost, jak se vymanit ze sídliště na okraji města. Na čem závisí, aby střední školu dokončily?

Ona to není jen jedna věc, je to souhra více okolností. My jsme si vyzkoušeli, že je dobré, když jsou při přechodu ze základní na střední školu už trochu dopředu seznámeny s prostředím, do kterého půjdou. Proto je už během osmé nebo deváté třídy připravujeme na to, že budou někam chodit nebo jezdit. V prvním ročníku, i když mají teorii a také praxi, tak obojí se děje přímo v Chanově. Samozřejmě dochází i k nějakým výjezdům přímo do Střední školy technické ve Velebudicích v Mostě, aby si postupně zvykaly. Ve druhém ročníku už pak praxi mají právě v dílnách ve Velebudicích nebo na nějakém pracovišti: Když šlo v předešlých letech o obor skladník, tak to bylo v nějakém obchodu, supermarketu. U zahradnického oboru je to u Technických služeb města Most.

Nápad zřídit pobočku školy v Chanově nejdříve před lety ztroskotal, protože se přihlásil, tuším, jen jediný Rom. Nyní to vypadá slibně. Ale co bude poté, až vám skončí projekt, díky kterému se tento vzdělávací pokus dotuje?

My jsme rozjezd zdejšího detašovaného pracoviště střední školy začínali bez projektu. Prostě jsme si řekli, že nabízet jenom rekvalifikace a motivační aktivity nezaměstnaným, to nestačí. Do rekvalifikačních programů se nám hlásily i zdejší děti, které dokončily základní školu a nikam nenastoupily. To v podstatě není ta správná cesta. Nakonec se nám podařilo domluvit zřízení pobočky střední školy přímo v Chanově, a to jsme na to neměli žádnou dotaci. Myslím, že teď už je vše dobře nastartované, takže to nedopadne tak, že skončí-li projekt, skončí i vzdělávání. Samozřejmě že s dotačními prostředky je vše snazší, máme víc možností, a to i pro rodiče, kteří se mohou více zapojit.

Jak se rodiče zapojují?

Na běžných školách bývají třídní schůzky jednou za pololetí. My je v Chanově pořádáme každý měsíc. Rodiče přijdou, probereme spolu vše, co souvisí se studiem, co je možné po škole a podobně. Řešíme i stipendia (Dva zahradníci z vyššího ročníku získali stipendium – 500 korun měsíčně – od mostecké Nadace Student, která se zaměřuje na nadané děti z chudých rodin. Pozn. red.). Máme vždy velikou účast, nechci říkat úplně stoprocentní, ale téměř ano, protože to mají v dosahu, doslova přes ulici. Všechny vždy zveme osobně, tady je to v podstatě taková jedna velká rodina.

Když dnes někdo řekne „Romové se nechtějí vzdělávat, nechtějí pracovat“, co si o tom myslíte?

No, musíme si nejprve objektivně přiznat, že vzdělání není v jejich hodnotovém žebříčku na předních místech.

Zahájení školního roku v Chanově na odloučeném pracovišti Střední školy technické Most. Foto: Dům romské kultury

Chanovský učňovský experiment v podstatě dokazuje, že chce-li se menšinám, soustředěným v odloučené komunitě, pomoci se vzděláváním, tak to jde. Je však potřeba jim vyjít vstříc a přivézt učitele přímo do ghetta, za nimi. Proto zde úspěšně funguje základní škola, nyní i učňovská, ale mateřskou školou toto sídliště neoplývá. Nyní, kdy se poslední rok předškolní docházky stal povinným a Chanovští by měli své děti přivést do mosteckých školek, nepovede to k problémům?

Ano, to asi problém bude. Školka v Chanově není, dobře zde vždy fungovala přípravná třída základní školy, jakýsi „nultý ročník“. Bohužel nyní je zde tato možnost jen pro děti, které mají odklad školní docházky. Takže rodiče, pro které je nové nařízení povinné, musejí děti vozit do Mostu do mateřské školy nebo zavést individuální výchovu, což je docela problematické.

Narážíme na problém platit si městskou hromadnou dopravu z okrajového Chanova do centra města, dále zřejmě i obědy.

Musejí platit cestovné, pokud se chtějí dopravit do Mostu – musejí si koupit lístek na autobus a buď jet zpátky, nebo na děti ty čtyři hodiny počkat, těžko říct. To by byly jinak čtyři lístky denně.

Zmiňuji to proto, že právě kvůli nutnosti docházet někam mimo Chanov se v předešlém ročníku studium učňů jaksi zadrhlo: Pokud vím, minulý ročník jste museli zrušit právě proto, že vázla praxe v mosteckých technických službách – kvůli neúčasti romských studentů, kteří prostě do města nedorazili...

Ano, to bylo špatné – řada učňů skončila na tom, že se nedopravili do mosteckých Velebudic. Buď nemohli, nebo to pro ně byl příliš velký přechod, rovnou ze ‚základky‘ začít někam jezdit. Na tom to ztroskotalo, a proto nynější první ročník bude vykonávat nejen teorii, ale i praxi přímo v Chanově, jak jsem říkal.

Názorový humbuk vyvolala před pár dny informace z tradiční vládní zprávy, kde se uvádí, že se Romové sčítají mimo jiné podle toho, zda je za Romy považuje „okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“. Cítíte v tom problém?

Tohle bych vůbec neřešil. Co nám to řekne? Kolik máme Romů, Ukrajinců, Poláků? Já to beru tak, že jsou lidé, kteří pomoc potřebují – někteří více, někteří méně. Ale jestli někdo vypadá nebo nevypadá jako Rom, takhle bych se na to nedíval...

Ale na běžné sčítání lidu, které zjišťuje řadu statistických dat, sociálních a kulturních informací včetně náboženství a národnosti, zvyklí jsme. Čeká nás zřejmě opět v roce 2021. Romskou příslušnost zde přiznává mizivé procento českých Romů, proč?

Já myslím, že v nich stále přetrvává strach z toho, co bude. Nechtějí se k té národnosti přihlásit, protože třeba mají obavy z nějaké perzekuce, z nějakého nařízení či podobně. Sami se tak třeba i cítí, ale do dotazníku to nenapíší. Prostě obava „z něčeho“.

Romové v Chanově o sobě mluví jako o Romech nebo o cikánech?

Nejde to říci jednoznačně, asi jsou tu obě skupiny. Někdo o sobě mluví jako o cikánovi, někdo jako o Romovi, ale která skupina je větší, to by bylo těžké odhadnout.

Když jsem před pár dny mluvila s poslancem Bronislavem Schwarzem, kterého možná znáte jako bývalého šéfa mosteckých strážníků...

Pana Schwarze znám osobně.

... asi víte, že mluví o Romech dost ... otevřeně.

Ano, taky ho tak znám. Už z doby, kdy působil na Policii ČR. Několikrát byl přímo za mnou v Domě romské kultury.

On je přesvědčen, že sčítat Romy kvůli tomu, aby se vědělo, kolika lidem je třeba pomoci, je šaškárna a na něco takového neziskovky nepotřebujeme. Jak byste na to zareagoval?

Co na to říkám? No, je to politik...

Teď už čtyři roky ano (poslanec)...

Za tu dobu, co působím v Chanově, mám s politiky poměrně velké zkušenosti. Řada z nich sem jezdí před volbami nebo když se něco děje, přijedou prezentovat svoje názory – jsou to takové politické hrátky. Častokrát to ani neodpovídá skutečnosti, ale sledují svými výroky něco jiného, já nevím.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Třeba mostecký člen ČSSD, který je na ministerstvu náměstkem, Karel Novotný, také teď někde něco prohlásil... Že Romové jsou jako medúzy, otravní a k ničemu. A před minulými komunálními volbami, když kandidoval v Mostě, tak tam se také něco podobného řešilo. (V roce 2010 nechal vyvěsit předvolební billboardy se sloganem „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou? Jeden stát, jedna pravidla!“pozn. red.). To jsou jejich nějaké politické hrátky, jinak si to neumím vysvětlit. Ale co se týče zdejších neziskovek, tak poskytujeme registrované sociální služby, a to by bez neziskových organizací asi nešlo. Neumím si představit, jak by to v Chanově vypadalo, kdyby tu nepůsobila organizace našeho typu.

Co by pomohlo, aby se v Chanově ještě lépe žilo a zdejší problémy se vyřešily?

Chanov má horší pověst, než si ve skutečnosti zaslouží. Spousta věcí se změnila. Když sem jezdí různé návštěvy, tak říkají: My jsme si to představovali daleko horší. Stále přetrvává dojem, že jde o ghetto. Ano, bylo to „number one“ – asi nejznámější první české ghetto. Teď jsou ale problémy úplně někde jinde – třeba v Mostě u Stovek nebo v Janově. Nechci tvrdit, že je to díky naší práci, ale určitě jsme k velkému zlepšení v Chanově přispěli.

Není to třeba trošku i tím, že v Chanově nedochází k napětí mezi majoritou a romskou menšinou? Že zde Romové žijí v symbióze, do které jim zbytek společnosti nezasahuje?

Samozřejmě, je to tím! Není tu střet dvou kultur. Ale ani tak to, myslím, není až tak špatné.

Co se týče vztahu většinové společnosti k Romům, tak i ve vládní  „Zprávě o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2016“ se píše: „Od roku 2013 nedošlo ke změně vnímání romské menšiny a Romové i vloni zůstali nejvíce nesympaticky vnímanou minoritou žijící v ČR. Ačkoliv se jedná o úkol dlouhodobý, dosud se nepodařilo vládě zlepšit vnímání romské menšiny mezi obyvateli ČR.“ Nezlepší se obraz Romů třeba v porovnání s přístupem migrantů?

Možná to tak bude, ale na druhou stranu těch migrantů u nás není zase tolik. Ale ještě mě napadá jedna věc, která by se rozhodně měla zlepšit: Mělo by se hodně zapracovat na vzdělávání a také na zaměstnávání, v tomto směru je rozhodně ještě co dělat a jde to ruku v ruce. Nyní opět funguje takzvaná veřejná služba, což je dobré, protože nezaměstnaní nedostanou sociální dávky úplně zadarmo. Sice to není ideální řešení, ale nic lepšího zatím asi politici nevymysleli. Něco podobného, v širší formě, by určitě mělo existovat.


Poznámka: Před létem se výuční listy rozdávaly v Chanově vůbec prvním osmi absolventům zdejšího tříletého učňovského experimentu (tři z nich ovšem měli v září ještě opravný termín), pro který zde mostecká střední škola zřídila svou pobočku. Nyní jsou v Chanově dvě třídy oboru zahradnické práce: Ve 3. ročníku pět žáků, v 1. ročníku 11 žáků. Druhý ročník byl zrušen na vlastní žádost žáků. Žáci jsou součástí projektu „Podpora středoškolského vzdělávání chanovských žáků“.

Dům romské kultury funguje od roku 2002, škole poskytuje zázemí ve svém Polyfunkčním centru, které vzniklo před lety z bývalého nákupního střediska. Dnes jsou v něm dílny, fitness centrum, skleník, sociální šatník a podobně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Markéta Šichtařová: V Davosu poslouchají nedovzdělanou nedospělou holku, jak jim vypráví o svých klimatických obsesích. Žádné fórum, snobárna!

17:25 Markéta Šichtařová: V Davosu poslouchají nedovzdělanou nedospělou holku, jak jim vypráví o svých klimatických obsesích. Žádné fórum, snobárna!

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Světové ekonomické fórum v Davosu se stalo snobárnou, na níž účastníci …