„Nejdůležitějším zájmem naší společnosti v současné době podle mého názoru není zcela eliminovat virus, ale začít normálně fungovat,“ napsal jste na sociální síti. Jenže každý den čteme, jak přibývá nakažených a za minulý týden jsme na tom nejhůř na světě. Jak to myslíte „normálně fungovat“?
Nejsem epidemiolog, abych dovedl posoudit rozšíření viru v populaci, ale na základě toho, co o něm víme (tj. nakažlivost, počet bezpříznakových případů, délka epidemie a další parametry) se zdá, že virus je již široce rozšířený v populaci. Za těchto okolností se mi jako rozumnější řešení než snažit se jej odstranit uzavíráním velkého počtu lidí potažmo celého státu do karantény, jeví pokusit se jej potlačit jinými prostředky, zejména prevencí, a snažit se opětovně nastartovat ekonomiku, kterou jsme restriktivními opatřeními vážně poškodili. Mimochodem, to „nejhůře na světě" je z velké části způsobeno nedisciplinovaností lidí; jejich neochotou respektovat právě ta opatření, která mají šíření viru bránit. Pokud jsou takto nefunkční, je potřeba je změnit, a to způsobem, který umožní, že je lidé začnou opět respektovat. Představa, že se lidé změní, je totiž dost naivní.
Hovoříte také o tom, že mezi největší z problémy patří hrozící ekonomický pokles, propad zaměstnanosti, otázka udržitelnosti exportu, na kterém jsme závislí a mnoho dalších. „Pojďme, spolu s virem, řešit tyto problémy, je to potřeba pro naše přežití.“ Dělá vláda dost proto, abychom byli připraveni na všechny problémy, o kterých hovoříte?
Obávám se, že vládní přístup je založen především na principu omezení horizontální sociální mobility; přeloženo do normálního jazyka to znamená, že stojí na zákazech; ať už provozu obchodů, firem či služeb nebo setkávání lidí. Tento přístup je ale v praxi udržitelný jen po omezenou dobu, a jak ukazují nárůsty nakažených, pokud existuje efektivní vztah mezi mobilitou a šířením viru (existuje, ale osobně si nejsem jistý jeho silou), pak při současné úrovni restrikcí je zřejmé, že nejsou dodržovány. Za těchto okolností je potřeba, aby se šlo cestou takových opatření, která omezí virus jinými způsoby. Paleta možností, které má vláda k dispozici je přitom poměrně široká; dodržování odstupů, hygienických zásad, pravidelné testování a perimetrická ochrana zranitelných skupin a samozřejmě očkování. Vláda ale, zdá se, setrvává na redukci mobility, což samozřejmě omezení viru přináší, ale efektivita je sporná a především vedlejší škody jsou enormní.
Ve svém podcastu jste vysvětloval, proč lidé chodí sáňkovat a ještě se přitom fotí na facebook. Tyto lidi kritizovat je to poslední, co bychom podle vás měli dělat. A pokud chceme, aby se člověk nějak omezoval, je potřeba mu vysvětlit důvody. Ale co osobní odpovědnost každého? Mimochodem, váš odhad, kdy sjezdovky otevřou?
Každý z nás má osobní zodpovědnost, ale většina z nás se řídí tak zvanou omezenou racionalitou. Většina lidí vidí v prvé řadě vlastní zájmy, a až pak zájmy většího celku. To je v pořádku, pokud jde o nás samotné, ale je to problém pro společnost. Pokud po lidech cokoli chceme, musíme jim ukázat, že opatření má smysl pro ně osobně. Když tento dojem nemají, nebo ho jako v případě stávající epidemie ztratí, budou se chovat na venek sobecky, ale ve skutečnosti racionálně. Vím, že to zní neintuitivně, ale my takto fungujeme. Když budeme volat po zodpovědnosti lidí za celek, říkáme jim věci, kterým rozumí a mravně je chápou, věřím tomu, že mnoho lidí bychom individuálně přesvědčili, aby byli opatrní, nicméně většina se za daných okolností bude chovat dle principu „bližší košile než kabát“.
Psal jste o tom, že měsíce uzavření mají bezprostřední, krátko- i dlouhodobý dopad na celou společnost. O tom jistě nikdo nepochybuje. V čem vy osobně vidíte největší problém?
Přerušení společenských kontaktů, relativizace vazeb, jak přátelských, tak rodinných, do jisté míry profesních a samozřejmě – a hlavně – narušení výchovy a socializace dětí vlivem uzavření škol. V praxi to znamená, že naše společnost méně drží po hromadě, je méně solidární (kromě úvodního vzedmutí spolupráce v okamžiku, kdy se objevila neznámá hrozba), a také hůře spolupracuje. Důsledky tohoto jsou částečně vidět už dnes, ale doopravdy se projeví teprve. až bude snaha vrátit se do normálu a zjistíme, že třeba děti se ve škole mnohem hůře koncentrují, že klesá efektivita práce a výroby, že jsme postiženi na místech, kde si to třeba zatím vůbec neuvědomujeme.
Psali jsme:
Panují obavy, že covid-19 se nás bude držet dál. Dovedete si představit, že by česká společnost strávila další rok „pod zámkem“?
Představit si můžeme vše, ale lépe si některé věci nepředstavovat. Osobně si myslím, že se viru zcela nezbavíme, ale že nám nezbude nic jiného než se s ním naučit fungovat. Velmi nám v tom pomůže vakcinace, a jak doufám také fakt, že ať se nám to líbí nebo ne, jsme z velké míry již „promořeni“.
Ministr Havlíček zmínil v médiích i to, že podmínkou pro účast na kulturní nebo sportovní akci může být negativní test na koronavirus. Je to dobrá motivace pro testování?
Pro testování snad, ale obávám se, že to bude velký právní a také lidskoprávní problém.
Zatím moc nevychází mediální podpora. Řadu lidí dopálilo opakování instrukcí o tom, jak si umýt ruce, pak nevydařená reklama v novinách, spot, který je vysílán, také nemá valný ohlas. Proč to neumíme?
Upřímně – nevím. Naivně bych věřil tomu, že komunikaci vlády řídí profesionálové, ale lidé, o kterých vím, že přešli do politiky a veřejné správy z komerčního sektoru bývají vyděšení a demotivovaní.
Můžete prosím zhodnotit: Jak obstála v roce 2020 vláda, opozice, média? Co se podařilo a co považujete za chybu?
V roce 2020 jsme čelili problému, který je příslovečnou Talebovskou „Černou labutí“. Jak vláda, tak opozice, tak všichni ostatní v něm udělali mnoho dobrého a dopustili se mnoha chyb. Na to, abychom je soudili, je brzy, protože konečný účet poneseme všichni bez ohledu na stranickou příslušnost nebo světonázor.
Domníváte se, že v příštích letech si covid ještě vybere svou „opožděnou“ daň v podobě vyšší rozvodovosti, vyhlášených bankrotů a dalších osobních tragédií?
Toho se obávám opravdu velmi, možná více než zdravotních dopadů epidemie. Mnoho firem dnes existuje díky státním podporám, i mnoho pracovních míst. Řada lidí žije na dluh a řada dluhů se bez sankcí nesplácí. Bylo by naivní si myslet, že tyto náklady jednoduše zmizí anebo půjdou snadno dohnat.
Lze chápat pochybnosti veřejnosti o nové vakcíně? Pokud ano, proč?
Obavy jsou určitě namístě a pochopitelné, na druhou stranu očkování je klíčovým nástrojem pro ochranu zranitelných skupin lidí a kritické infrastruktury. Jistě, má mnoho otazníků, ale také je to fungující nástroj, jak z této krize ven. Toto je potřeba ukazovat, vysvětlovat a komunikovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
