Do Prahy měl kvůli některým českým politikům údajně přiletět ruský „diplomat“ s jedem ricin. O celé věci psal na stránkách Respektu novinář Ondřej Kundra. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář prohlásil na Primě, že „je tady Rus“, který ho má zlikvidovat. Jak celá kauza působí na vás?
První otázka asi zní: Čím přiletěl. Ruská strana tvrdí, že žádný Rus s diplomatickým pasem do Prahy nepřiletěl. Pokud by přiletěl normálním letadlem a přistál na pražském letišti, lze toto tvrzení ověřit během několika málo minut. Protože tvrzení ruské strany nebylo dementováno, asi přiletěl jinak. Patrně s pomocí Marťanů létajícím talířem. To by také vysvětlilo, proč s kufříkem plným jedu nebyl zadržen. Naše tajné služby se to pak dozvěděly od svého Marťana-agenta, který je jejich informátorem. Nebo máte jiné vysvětlení?
Mě napadají jen dvě, pokud máme zůstat na Zemi. Buď si to redaktor Respektu Kundra vymyslel a šéfredaktor byl málo bdělý a jeho článek pustil, pak se podle mě dopustil následujících dvou trestných činů: podle § 356 Podněcování k nenávisti vůči některému národu a podle § 357 Šíření poplašné zprávy, podrobněji viz ZDE na mém blogu: Pokud vím, JUDr. Vyvadil již na Kundru a další osoby podal trestní oznámení pro podezření ze šíření poplašné zprávy.
Nebo si někdo ze zpravodajských služeb dělá lobbistickou organizaci s velmi pochybnými úmysly, navíc ještě hloupým způsobem, především však v naprostém rozporu s ústavním pořádkem. Tvrzení Respektu jsou jasná, nevím, co by mohlo bránit jejich okamžitému prověření, a veřejnost by měla být o výsledcích co nejdříve a v plném rozsahu informována.
Nelze také nevidět, že vše je společně s dalšími akcemi načasováno na dobu rozhodování o stamiliardové zakázce na 5. blok Dukovan a 75. výročí porážky německého nacismu.
Policie hlídá starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (za TOP 09), primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a starostu Řeporyjí Pavla Novotného (ODS). Kolář má být na tajném místě. Každopádně u něj jde zřejmě o souběh událostí. Kromě výhrůžek byl i v kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. O čem, podle vás, tyto manévry kolem tří pražských politiků svědčí? Ohrožují nás Rusové, nebo celá věc vypovídá o něčem jiném?
Myslím si, že se tato trojice dostala do pěkné kaše. Situace je velmi vyhrocená. Představme si, že by se některému z těchto výtečníků skutečně něco stalo, že by ho někdo připravil o život. Dovolím si k této hypotetické situaci položit dvě otázky: Za prvé – komu by to prospělo? Za druhé – koho by mediální mainstream okamžitě obvinil? A tady už přestává legrace. Být na místě některého z výtečníků, byl bych hodně nervózní.
Pokud jsou do hry rozehrané přes plátek Respekt zapleteny nějaké enklávy našich zpravodajských služeb, nemusejí mít hoši, kteří zašli tak daleko a dopustili se tak hloupých chyb, žádné zábrany, aby odvedli pozornost jinam a zametli stopy. Myslím, že i Kolář, Hřib a Novotný to začínají chápat. Měli by mně být vděční, třeba jsem jím tímto upozorněním zachránil život. Na rozdíl od části mediálního mainstreamu, který by jejich smrt uvítal, aby měl předem jasného viníka.
Takže moje prosba na vaše čtenáře: Bedlivě sledujte, jak a jak rychle bude vše vyšetřeno, používejte vlastní rozum a nedopusťme, aby došlo k další eskalaci celé záležitosti. Můžeme si o těch, co se zapletli svou naivitou či potřebou zviditelnit se do nebezpečné hry, myslet svoje, ale jsme v naší zemi a zde by život měl být hodnotou, na kterou by si nikdo neměl dovolit sáhnout. Nebezpečí bych rozhodně nepodceňoval.
Někteří politici chtějí, aby se záležitost projednala na půdě Poslanecké sněmovny, hovoří se o vypovězení diplomatů. Je potřeba už udělat nějaký zásadní krok, protože chování Ruska vůči našemu státu je naprosto nepřijatelné, nebo vše vede jen k poškození vztahů s Ruskem? Komu by to mohlo hrát do karet?
To je to, co nechápu. Pokud skutečně přiletěl s diplomatickým pasem přes pražské letiště ruský diplomat s kufříkem plným ricinu, mělo by se jednat rázně a jako rovný s rovným i s Ruskem. Ale přiletěl? To je to, co mělo být dávno řečeno. A pokud ne, pak by měla Poslanecké sněmovna rovněž jednat. Taky rázně a důsledně. Přece není možné tolerovat, aby se v naší zemi hrály takové hry.
TOP 09 žádá odvolání místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa. Ten totiž na ČT hovořil v souvislosti s odhalením památníku vlasovcům o podporování fašismu. Co si o tom myslíte?
Co k tomu dodat? Vlasovci přece kolaborovali s německými nacisty. Pokud jim někdo odhaluje pomník, tak podporuje nacismus, resp. – jak je používáno v naší terminologii – fašismus. Německý fašismus je dobový výraz, který byl u nás používán už při nástupu Hitlera k moci. Kdysi se za pravdu upalovalo, TOPka chce jen kádrovat.
Psali jsme:
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář vyzval v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se zasadila o to, že Evropa odsoudí ruské útoky na členské státy Evropské unie. Píše euractiv.cz. Měla by naše vztahy s Ruskem řešit předsedkyně Evropské komise?
Neměl by raději apelovat na naše orgány, aby co nejdříve a důvěryhodně objasnily, jak to s tím ruským diplomatem, který přiletěl s kufříkem plným ricinu na pražské letiště, bylo?! Mně to připomíná, že volá po tom, aby místo vyšetření byla zjevena „pravda shora“. Tímto způsobem se přece vždy buduje systém založený na lži. Navíc je to ubohost. Místo toho, abychom věděli, jak to bylo, si hned stěžujeme „nahoru“.
A když k tomu rozhlašuje, že dostává výhrůžné dopisy psané azbukou, zahrává si opravdu s vlastním životem. Pokud je hra rozehrána takovým způsobem, že se rozhodne někde „shora“, co je pravda, a mediální mainstream to bude poslušně vytrubovat, pak se může velmi snadno stát fyzickou obětí takové „pravdy“. K tomu podrobněji viz: http://radimvalencik.pise.cz/7832-kolarovi-a-spol-skutecne-hrozi-smrt.html
„Rusko si udržuje nejenom Českou republiku, ale ještě část střední a východní Evropy jako zónu svého vlivu,“ uvedla v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Miroslava Němcová. Je to, podle vás, skutečně tak? Jak se máme k Rusům stavět?
Střední Evropa je významný region a Praha, ale třeba i Vídeň nebo Budapešť, do tohoto prostoru patří. Význam je dán geograficky, historicky i současnou situací. Je zde velké množství sídel celosvětově důležitých institucí. Všechny významné mocnosti se zde snaží uplatnit různými formami svůj vliv.
Pro nás je mimořádně důležité: za prvé to, abychom spolupracovali s dalšími zeměmi v našem středoevropském prostoru; za druhé, abychom vyvažovali všechny vlivy velkých mocností tak, abychom se nedostali do područí žádné z nich; za třetí a zejména, abychom chránili před vnějšími vlivy ty instituce, které mají pro chod naší země a ochranu našich zájmů zásadní význam. Právě proto je nutné co nejdůsledněji vyšetřit, jak to s tou zprávou, kterou zveřejnil Respekt, je.
Pokud jde o Němcovou, tak asi nemá ani smysl konstatovat, že její požadavky nejsou ničím jiným než výzvou k bezpodmínečné kapitulaci. Jednostranná závislost přece znamená nastolení protektorátního stavu, a s tím máme své zkušenosti z různých dob.
Věřím lidem v naší zemi a věřím tomu, že mají dost rozumu a zkušeností, než aby se nechali vyprovokovat ke sporům o tom, který velký protektor je lepší.
Ministr Tomáš Petříček obhajuje svobodu slova, Rusko mluví o novinářské kachně, vyměňují si mezi sebou „nóty“. Vztahy s Ruskem, podle Petříčka, procházejí „velmi složitým obdobím“. Co to podle vás přinese? Jak tato kauza dopadne?
Pokud to, co uveřejnil Respekt, není pravda, pak to není „projevem svobody slova“, ale, jak jsem již řekl, šíření poplašné zprávy s mimořádně nebezpečnými důsledky, navíc v nouzovém stavu. Pozorně jsem četl rozhovor s ministrem Petříčkem na iDNES 3. května. Pokud jde o to, jak si je jist tím, zda to, co napsal Respekt, je pravda, nebyl to rozhovor, ale spíše blekotání. Podobně vystupovala i ministryně Benešová v rozhovoru pro ČT 24 5. května. Z rozhovorů je zřejmé, že ani ministři vlády neví, co se odehrálo a kdo je za tím. To je přece absurdní situace. Můj dojem – hodně to smrdí. A asi vím i proč.
Mgr. Tomáš Petříček, Ph.D.
Nejde jen o kauzu „ricin“, těch aktuálních událostí, které mohou měnit vztahy s Ruskem, je více. Je to prostě jen souhra událostí, nebo chce někdo takto slavit 75. výročí osvobození?
A k tomu další blok Dukovan, jak jsem již zmínil. Ale podle mě jde ještě o něco jiného a zatím si toho nikdo nepovšiml. Tak budete první, komu to říkám.
Asi jsme tak trochu zapomněli, že v dubnu a květnu, tedy i v době 75. výročí porážky německého nacismu, mělo probíhat masivní cvičení Defender Europe 20, největší americké cvičení na evropském kontinentě za čtvrtstoletí. Pentagon chtěl přes Atlantik vyslat na 20 tisíc vojáků a 500 tanků, celkově se mělo v bezprostřední blízkosti ruských hranic soustředit 36 tisíc vojáků. Protože došlo k velmi rychlému šíření koronaviru i mezi vojáky, muselo být krátce po odstartování celé akce cvičení odtroubeno. Série stupňovaných provokací od symbolického Koněva až po údajného ruského vraha-diplomata byla naplánována v souběhu s předpokládaným cvičením, které si kladlo za cíl vyhrotit vztahy s Ruskem. A někteří možná chtěli ještě víc než pouhé „vyhrocení“, ale covid-19 jim udělal křížek přes rozpočet.
Proto vznikla současná absurdní situace. Velmi snadno lze ověřit, co je, a co není pravda; místo toho se někteří dožadují sdělení „pravdy shora“. Dovedete si představit, co všechno z toho mohlo vzejít v situaci napjaté atmosféry probíhajícího cvičení a ještě brutálnějších provokací? Tady jsme už na hranici přežití. Snad jen zaslepení fanatici to nevidí.
V Rusku je výhra nad nacismem základem národní hrdosti. Zlé jazyky tvrdí, že důvodem je obecně smutná ruská současnost a nelehký život, ve kterém není příliš důvodů k hrdosti, a proto se Rusové stále vracejí k 75 let starému triumfu. Co na to říci?
A také se vracejí k porážce napoleonského tažení. Ano. Každý národ má být hrdý na svá vítězství. Mě trochu mrzí, že Rusko stále ještě hledá cestu vpřed, svůj étos do budoucna. Ten, který mělo, ztratilo, a teď tak trochu tápe. V současném složitém světě ovšem není samotné, kdo má takový problém.
Kam by se historická diskuse po druhé světové válce měla posunout a co by v ní v současné době mělo ještě být řečeno?
Všichni rozumní lidé na celém světě hledají odpověď na otázku, co dělat. Jaké jsou příčiny současných problémů? Proč narůstají a zauzlují se? Jak je řešit? Kdo je bude nucen řešit? O jakou pozitivní vizi se opřít? Atd.
Podle mě prožíváme změnu svým významem srovnatelnou s obdobím, kdy se svět zásadně a za dramatických okolností měnil v návaznosti na probíhající průmyslovou revoluci. V současné době i setrvačný postindustriální vývoj narazil na své limity a jsme na prahu velkého civilizačního vzestupu. Jde o to, aby nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka hrálo mnohem větší roli v oblasti „odlehčování“ ekonomiky a při tvorbě mezilidských vztahů. Ale to by bylo na samostatný rozhovor.
Potřebujeme vidět jasnou perspektivu a s ní spojený étos, který bude člověka motivovat a který bude přispívat ke kultivaci mezilidských vztahů.
Jaký je hlavní smysl připomínání konce druhé světové války, i když to letošní 75. výročí ve světle trvající pandemie možná téměř zanikne?
Aby se nic podobného už neopakovalo. Proto je potřeba z našeho hlediska připomínat, že proces neodvratného směřování ke globální tragédii tehdy začal právě u nás, Mnichovem, zradou spojenců. Stále si kladu otázku, co a jak se mohlo udělat jinak a lépe, aby se neotevřela cesta k Mnichovu. Nikoli z důvodu rozjímání o minulosti, ale z hlediska toho, jak postupovat dnes, abychom přispěli k odvrácení zkázy celé civilizace. Naše země může buď sehrát významnou roli, nebo být první na ráně. Jak nazvat ty, kteří se snaží o to druhé?
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
