USA už vědí, co s Ukrajinou. Nebudeme rádi. Drulák poodhalil

17.05.2023 10:07 | Rozhovor

Ve vztahu k vývoji na Ukrajině existuje podle profesora Petra Druláka jediná jistota. USA už vědí, že ať se bude dít cokoli, budou požadovat, aby vše zaplatila Evropa. To může být odpověď na otázky, co po válce bude s Ukrajinou. Podle experta na mezinárodní vztahy a bývalého elitního diplomata je ve Washingtonu boj několika skupin o to, jak by USA měly k válce přistupovat, ale otázka peněz je jasná. „Američané si rozhodně představují, že platit bude Evropa. Na tom existuje nadstranická shoda,“ poodhalil Drulák.

USA už vědí, co s Ukrajinou. Nebudeme rádi. Drulák poodhalil
Foto: MZV Ukrajiny
Popisek: Prezident USA Joe Biden s ukrajinským prezidentem Zelenským v Kyjevě

The Washington Post získal odposlechy, ze kterých plyne, že Zelenskyj uvažoval o zničení ropovodu Družba, který vede i do České republiky nebo přemýšlel nad útoky na ruském území a obsazení ruských vesnic u hranic s Ukrajinou. K tomu nakonec nedošlo, ale co to vypovídá o situaci? Může něco znamenat i to, že to vyšlo právě v tomto americkém deníku?

Ke všem informacím tohoto typu je potřeba přistupovat s velkou obezřetností. Zejména pokud se to objeví v těchto mainstreamových médiích, protože ta velmi opatrně referovala o tom předchozím úniku. Do toho nevíme, jestli toto je součást těch dřívějších úniků informací, nebo jde o něco nového. Předchozí úniky byly oficiálně komentovány, tvrdilo se, že to obsahuje zaváděcí informace a teď zase přišlo toto. Takže jde o nový únik z amerických zdrojů? Nebo je to ještě z toho původního a teď to teprve vydali? Toto prostě nevíme a není mi to zcela jasné.

Anketa

Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 44426 lidí

Z druhé strany je zřejmé, že se Ukrajina snaží do tohoto konfliktu mnohem intenzivněji zatáhnout ostatní. Na tom není nic překvapivého a jde o ukrajinskou strategii, kterou praktikují už nějakou dobu. Cítí, že na to mají nárok, protože se do konfliktu napřed nechali tlačit Brity a Američany a teď pochopitelně cítí, že jim docházejí síly. Z ukrajinského úhlu pohledu logicky požadují, aby Západ zintenzivnil dodávky veškerého potřebného materiálu. Nejsnadnější cesta zintenzivnění je eskalace konfliktu. Ukrajina na to logicky hraje a tento únik by to potvrzoval, jakkoli nevíme příliš mnoho o jeho věrohodnosti. 

A znamená tedy něco, že zpráva vyšla právě ve vlivném Washington Post?

Může to být náhoda, může jít o boj různých skupin ve Washingtonu, kdy některé by se chtěly z konfliktu stáhnout, jiné chtějí pokračovat. Lze říci, že američtí příznivci stažení z účasti na konfliktu by tímto únikem mohli chtít ukázat, že se ze Zelenského stává docela nebezpečný vazal, který by mohl napáchat škody. Takto si to určitě lze představit. Znovu chci podtrhnout, že to jsou spekulace.

Dlouho se mluví o ukrajinské ofenzívě, všichni na to čekají. Zároveň slyšíme náznaky, že pokud se to Ukrajincům nepovede, bude to pro ně začátek konce. O tom dokonce mluví i prezident Pavel.

Když si vyhodnotíme informace, které kolem toho všeho obíhají, tak lze zaznamenat jednoznačné tlumení jakéhokoli očekávání ze strany oficiálních zdrojů s tím, že není jisté, zda jsou Ukrajinci na ofenzívu vůbec připraveni. Ofenzíva byla dlouho oznamována, můžeme říci i propagandisticky využívána a pak se začalo říkat, že je potřeba se na ni lépe připravit. Situace je poměrně nepřehledná. Jediné, co jsem výrazně zaznamenal, bylo tlumení jakýchkoli očekávání od ukrajinské ofenzívy ze strany Západu.

Zelenskyj byl ve Francii a Německu, s Macronem se před kamerami objímali, přitom je známo, že Francie je spíše skeptická v tom, že by Ukrajinci mohli vyhrát. Jak to čtete?

Francie se nechala určitým způsobem zatáhnout na pozice, které jí nejsou vlastní. Mnohem víc přejala mnohem atlantičtější pozice než bylo v případě Francie zvykem. V případě Macrona to zase tolik nepřekvapuje, protože jde o člověka, který byl v dobách působení ve funkci ministra odpovědný za hospodářství, nositel amerického vlivu a podílel se na velmi kontroverzních privatizacích. Pokud čas od času pronese nějakou větu, která by měla připomínat de Gaulla, je to čisté PR, za kterým se většinou neskrývají konkrétní kroky francouzské diplomacie. 

Zelenskyj teď využívá času, jezdí po Evropě a pokouší se přesvědčit čím dál víc váhající lídry, že jeho podpora má nadále cenu. Dobře ví, že jakmile západní podpora Ukrajiny oslábne, on sám skončí. Jeho postavení na Ukrajině stojí a padá s podporou Západu. Američané dávají stále víc najevo, že finanční podporu pro Ukrajinu očekávají především z Evropy. Možná i toto je součástí aktuálního úsilí a třeba mu Američané sami říkají, že se musí Evropany snažit přesvědčovat sám. Evropa zatím tuto hru hraje, v Cáchách dostal dokonce cenu Karla Velikého, teď se vydal do Velké Británie a pokračuje ve svém turné přesvědčit Evropu, aby od něj nedala ruce pryč.

Ve Spojených státech je čím dál slyšet hlas Donalda Trumpa. Mohou mít blížící se prezidentské volby vliv na vývoj ukrajinského konfliktu či americkou pozici k němu?

Na toto se můžeme spolehnout, ať se v Americe bude dít cokoli. Je jedno, kdo tam bude u moci, základní americká představa je, že to celé bude muset zaplatit Evropa. Na tomhle panuje v Americe nadstranická shoda. Jakkoli v případě války na Ukrajině můžeme těžko odhadovat, co se stane, tak na tuto americkou pozici se můžeme spolehnout. Američané si rozhodně představují, že platit bude Evropa.

Zmínil bych také Turecko, kde v neděli v prvním kole prezidentských voleb Erdoganovi uteklo vítězství o zhruba procento. Za dva týdny se rozhodne. Co od toho očekávat?

Je nutné zdůraznit, že Erdoganova koalice ovládla parlament a potvrdila tam svoji většinu. To je velmi důležité, protože parlament hraje významnou roli v turecké politice, to není monarchie. Erdogan bude mít parlament pod kontrolou. Co se prezidentských voleb týče, má našlápnuto k vítězství. Pokud bychom se řídili podle toho, co psala hlavní evropská média, vypadalo by to, že Erdogan musí prohrát. Jasně to plynulo z názorů komentátorů v evropském tisku před prvním kolem tureckých voleb. Evidentně to trochu bylo přání otcem myšlenky a jakkoli to vítězství v prvním kole bylo těsné, Erdoganova pozice před kolem druhým je příznivá. 

Ve vztahu k Ukrajině se Erdoganovi podařilo něco, na co by spíš jeho nástupci chtěli navazovat, a to je udržení dialogu se všemi stranami. Erdogan je schopen o Ukrajině mluvit s Moskvou, Kyjevem a Washingtonem. Určitě se mu dost věcí nepodařilo v domácí politice, zmiňuje se třeba problém s inflací nebo reakce na zemětřesení, ale z hlediska diplomacie byl v posledních letech nesmírně úspěšný. Otázkou je, jak by si to vyložil případný nástupce, ale v oblasti zahraniční politiky je dosavadní turecký prezident výrazně úspěšný představitel, jakého Turecko hodně dlouho nemělo. Není to možná úplně v evropském zájmu, ale o to ve volbách nejde.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

bezpečnost EU

Z čeho jste nabyl dojmu, že EU zvládá řešit otázku bezpečnosti? Máte pocit, že si dokázala dobře poradit s migrační krizí, a že je připravena na tu další?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Američané se chovají logicky, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseQ , 17.05.2023 13:23:54
hájí především svoje zájmy. To naše vláda nedělá, dále to nebudu komentovat, abych nemusel používat neslušná slova.

|  15 |  0

Další články z rubriky

Jak to bylo v Německu po válce. Jan Schneider i o nás, SSSR a USA

9:24 Jak to bylo v Německu po válce. Jan Schneider i o nás, SSSR a USA

Údajná denacifikace Západního Německa je čirý mýtus, tvrdí někdejší disident, signatář Charty 77, pr…