Vy jste před několika dny oslavil významné kulatiny a vlastně k té příležitosti jste se rozhodl odejít z politiky. Je pravda, že poslední rok jste o tomto svém rozhodnutí mluvil, ale musím se přiznat, že jsem tomu moc nevěřil…
Nikdo mi to nevěřil.
Proč jste se tak rozhodl? Bylo to i proto, jaká je v současné době situace v ČSSD?
Který volební lídr je vám nejsympatičtější?Anketa
Já bych to řekl takto. Bylo to proto, jaká je teď vůbec situace na světě. Není to jenom v ČSSD. Vy si myslíte, že v Topce nebo v ODS nebo někde jinde je to jinak? Já si myslím, že ani v ANO není tak růžová situace. Lidi jsou strašně nervozní. Média jsou dnes v krizi důvěry. Nejen v politice je velká nervozita, jak jsem nedávno řekl, skoro nenávist, bratrovražedné boje. Je tady příliš korektní až ve své podstatě nekorektní chování. Na světě začínají vítězit veškeré úchylky, ujetiny, teď nemyslím čtyřprocentní menšiny. Ale prostě cokoliv, co je takové prapodivné, tak je in a cool. Já si myslím, že v této době už jsem na to neměl. Neměl jsem prostě na to sílu, tohle všechno denně skousávat. Pak také začala jedna věc, o které se málo mluví. Vy když přijdete jako poslanec, tak přísaháte, že budete hlasovat a rozhodovat podle svého svědomí. A tam začaly takové věci, jako je stranická kázeň. A já už jsem nemohl hlasovat pro některé zákony, se kterými jsem absolutně nesouhlasil. Někde jsem to už překonal a hlasoval jsem proti nim. Ale být neustále v rozkolu s partají, to nejde.
Konkrétně s čím třeba jste nesouhlasil?
Se zákonem o státní službě. Například za vlády Zemana, když byl premiérem, jsme tady měli asi padesát nebo šedesát tisíc úředníků. Dnes jich máme 160 tisíc. Myslím si, že celý ten zákon, tak jak byl koncipován, je špatně. Proti němu jsem taky hlasoval. To je spousta věcí, proti kterým jsem hlasoval.
A pak jsem si také uvědomil, že najednou je tady takový prapodivný trend, kdy se říká, že my, sociální demokracie, budeme hledat mezi voliči Pirátů a podobně. To už bylo absolutně zmatený. Takže jsem se na to prostě už vykašlal. Nemohl jsem tam dál být, opravdu nemohl.
A co ty boje, spory – Bohuslav Sobotka versus Jiří Zimola a vůbec nesouhlas některých členů s vedením strany?
Já si myslím, že to vlastně z toho Slávka Sobotky udělali lidi kolem něj, kteří nejsou volení. Udělali z něj v podstatě člověka, který se pohybuje někde ve vzduchoprázdnu. On možná ani sám neví, jak to mezi lidmi vypadá, jaká je nálada. Takže, to je na tom špatně.
A jaké byly ty jejich vnitřní boje, to úplně přesně nevím, protože mezi to jsem se nemíchal. Já jsem byl řadový podposlanec. Nebyl jsem žádný funkcionář. Nevím, co mezi nimi bylo. Ale asi se kluci nedohodli. A to je trochu špatně. Protože na lidi to pak působí blbě.
A potom také přestala platit jedna věc, která byla u sociální demokracie vždycky strašně důležitá. Dříve bylo mnoho proudů, mnoho názorů, které se tříbily, třeba se hádali, ale pořád to fungovalo. Byla to živoucí partaj, která najednou prostě usnula. A volba nového vedení na posledním sjezdu, to byl pomalu Kim Ir-sen, a to bylo špatně. Přitom takový Tejc měl výborný projev, Zimola měl dobrý projev. Bylo tam hodně dobrých projevů. Někdo měl hlasitý projev, jako třeba Zaorálek. Potom další věc – proč, když se Paroubek, bývalý předseda, hlásí, že znovu vstoupí do sociální demokracie a že jí chce pomoct v situaci, kdy jsme v háji, tak proč oni řeknou ne? No prokrista, všechny bych bral, kdo by chtěl té partaji pomoct. Protože nějak jde o to, abychom uhájili „hrad“. A v tom momentu je potřeba každá ruka, každá síla.
A důvod, proč ho nechtěli?
Já nevím. Možná že se báli. Paroubek byl velmi silná osobnost. Možná že se báli toho, že Paroubek by to převálcoval. Byl to buldozer. Nevím. Prostě mě připadalo, že ta strana dělá čím dál větší chyby. Opravdu nevím. Nechtěl jsem jí škodit a nechci jí škodit.
A řeknu vám ještě jednu zajímavou věc. Vezměte si, že levice dnes všude ve světě ztrácí. Lidi chtějí dnes nikoliv lídry, ale osobnosti v čele těch partají. Lidi chtějí, aby tam byl vůdce, který tu „armádu“ povede. A tohle všechno se najednou začalo vytrácet. My jsme sháněli někdy nemastné, neslané lídry, a to je prostě všechno špatně.
A jak tedy podle vás dopadne ČSSD v následujících volbách?
Myslím si, že nedopadne tak úplně nejhůř. Podle mne by na tom třetím místě mohli skončit. Kdo má mimochodem obrovský nástup, to jsou komunisti. Někdo si to neumí vysvětlit. Ale já celkem ano. Protože zatím to bylo vždycky tak, že co řekli, tak za tím stáli. Vezměte si ale třeba, co my jsme museli dělat kvůli církevním restitucím. Seděli jsme tam 24 hodin denně. Já jsem jedno své vystoupení měl v půl čtvrté ráno. A pak prostě naše vedení řeklo – no to vůbec nejde, abychom s tím po volbách něco dělali. A tyhle věci jsou prostě špatně. Myslím si, že ta chyba v té partaji je a ta partaj asi při současném obsazení toho vedení musí padnout, aby si uvědomila tyto chyby. Udělat potom opravdovou analýzu toho, proč se to stalo, a skutečně se vrátit ke svému původnímu voličstvu. Vždyť my se ho vzdali. My jsme začali utíkat do pražské kavárny. Ježíšmarjá! Pražská kavárna je hlasitá, hlučná, ale absolutně ve své podstatě bezvýznamná. Je významná v tom, že drží média. Ale jinak je to bezvýznamná skupina lidí. Vezměte si například, jak všichni při minulé prezidentské volbě říkali, že vyhraje Schwarzenberg, že to už je jasné. A najednou o takových obrovských statisíce hlasů víc dostal ten Miloš Zeman.
A jak vidíte šance Miloše Zemana nyní?
Vyhraje to znovu. A dělají proti němu všechno možný. Ale stejně jim to nevyjde. Protože hlas lidu je hlas boží!
Když se vrátíme k současné situaci v ČSSD, hodně se mluvilo o tom, že za to, co se ve straně děje, může hlavně Bohuslav Sobotka. Vy to tak nevidíte?
Ne, já bych to nesváděl jenom na Sobotku, určitě ne. To byla taková konstelace hvězd, která toto všechno zapříčinila. Na Sobotku bych to opravdu nesváděl. Tam byli ideologové, o kterých lidi ani nevědí, kteří předkládají a dělají analýzy. Je tam Špidla, který se vrátil, který nebyl dvakrát úspěšný. A teď jsou tam jiní, nechci jmenovat. A ti lidé jsou ten mozkový trust toho předsedy, toho premiéra. Zase na druhou stranu mi můžete říct – ale on si to vybírá. No, máte pravdu… Já si ale mimochodem myslím, že politika už se nebude dělat tím způsobem, jak se dělala doteď.
Jak to myslíte?
Tak především si myslím, že už nebude platit to zásadní rozdělení na levici a pravici. Vždyť si vezměte třeba Merkelovou v Německu. Ona je sice konzervativní CDU, ale vítězí sociálnědemokratickým „schröderovským“ programem. To znamená, že ta Merkelová je takzvaná pravicová, ale pravicová v podstatě není. Má levicový program. Podívejte se třeba, Babiš anebo Macron, který udělal také hnutí a vyhrál volby ve Francii. Je to dynamičtějí, jasnější, rychlejší. Je Babiš pravicový, nebo levicový? Já nevím.
To možná přesně neví skoro nikdo…
To neví nikdo. Takže politologové jsou v háji. Já si myslím, že toto rozdělení na pravicové a levicové už prostě platit nebude.
Když jste zmínil Andreje Babiše, jak vidíte jeho úspěch ve volbách?
Babiš stoprocentně vyhraje volby. To už teď v srpnu, myslím, že je každému jasné. Teď jde spíš o to, s kým se spojí. Je tady několik variant. Buď bude mít tolik hlasů, že se nebude muset s nikým spojovat. Anebo prostě koalici udělá. Já si myslím, že podle toho, co slyším, čtu a znám, by mohla být koalice lidovci a Babiš. Ale! Bez Bělobrádka, bez Jurečky a bez těchto lidí, s lidmi okolo Čunka. To vidím jako jednu z možností. Nechci mluvit za Babiše, ale myslím si, že další možnost by mohla být, že by dál pokračoval se sociální demokracií. Ovšem i tady bez současného vedení sociální demokracie. Možná varianta je i s ODS. Povídá se, že už mezi sebou jednají. I když si nadávají, ale to je v podstatě takové to, jako že musíte si nadávat, máme před volbami… Já nevím. Pak také může dojít k situaci, která může být velmi vážná, a to je to, že se všechny ty pidistrany včetně ČSSD spojí a řeknou – my nikdo nepůjdeme s Babišem. A pak by Babiš mohl vládnout jako menšinová strana. Tam pak jde o to, kdo by mu při hlasování zvedl ty ruce nebo opustil sál. To je taky možnost. Těch možností je strašně moc.
Psali jsme:
Když opustíme téma volby v České republice, jak vidíte v současné době problém s migrací?
Tak ta migrace byla připravena od roku 1924, pak to bylo potvrzeno v roce 1954, že musí přijít 125 milionů migrantů. Je to evropská politika.
Dobře, ale proč?
Protože Evropané se přestávají jaksi množit, začínají být trošku zdegenerovaní. Potřebuje to trošku novou šťávu, jak říkají, novou rasu. Tak proto byl tento projekt tehdy připraven. Pan Coudenhof, to byl český Němec, na tom v roce 1924 pracoval, v roce 1954 byl při podpisu evropského společenství unie a dnes jedem podle těch not. To opravdu není nic nového, ta migrace. Samozřejmě k tomu přispěli Američani, Britové, Francouzi, Italové, kteří bombardovali Blízký východ, a tím se lidé dostali do nějakého pohybu. A kam utíkají? No do Evropy. Protože mají dnes už všude v hospodách, kavárnách televize a oni vidí, že ti Evropané se mají dobře. Tak se dali na cestu.
A pak tady máme to nejhorší vůbec, co na světě je. To jsou ty lidskoprávní organizace, který to využily jako kšeft. A nakonec to jsou slouhové všeho špatného, co na světě je. Každý ví, že je vozí z Libye. A najednou se o tom mluví jako o překvapující novince. Všichni to víme léta! A když tam Italové teď chtěli zasáhnout, tak je nepustí na loď, aby se ti migranti nerozrušili. Ano, to bylo odůvodnění!
Ale co s tím?
Podívejte se, Austrálie to vyřešila velice jednoduše. Poslala válečné loďstvo. A ti šli do háje. Protože řekli – tak pojedete, nepojedete, tak budeme střílet. Tak se otočili, ti, co tam zbyli, byli umístěni na takový malý ostrov. Tam jsou a Austrálie s tím nemá vůbec problém. Takže řešit se to dá samozřejmě. Ale nám lžou! Nám absolutně pořád lžou! Mě velice mrzí postoj České republiky. Vezměte si, že žalobu na Evropskou unii za ten povinný příděl migrantů podaly Polsko, Slovensko, Maďarsko. A co se stalo? Česká republika od toho couvla s tím – no dyť my bychom to stejně prohráli. Takže tam jsme se, myslím, nezachovali dobře. To Poláci se v tomto směru chovají daleko charakterněji, nebo Maďaři… Dnes máme v Evropě jednoho z největších státníků vůbec, a to je Orbán. Já velice pečlivě čtu jeho projevy, takže můžu říct, že Orbán je člověk, kterému to opravdu neskutečně absolutně myslí. Jedná se o velkou osobnost. Někteří říkají, nový Churchill… Nevím, to bych si netroufl takto hodnotit. Ale prostě je fantastický. A Češi zase couvli. Zase jsme sklonili hlavu.
Když takhle spolu mluvíme, tak vás ta politika pořád očividně hodně baví a zajímá. Nevrátíte se nakonec?
Ano, politika mne baví. Vrátit se? No, já nevím, ale myslím, že už po mně nebude sháňka, mezitím zesnu (smích). Ne, politika mne baví, ale přitom mne bolí. Když vidím ty diletantské chyby, hloupost některých našich představitelů. Já dokonce dnes ani nevím, jaká je zahraniční politika České republiky. Neznám zájem České republiky. My říkáme – máme zájem jako Evropská unie. Ne! Každý stát má také svůj zájem. Buď aby přežil, nebo aby se rozšířil... Musí mít nějaký zájem. My všichni říkáme lidem – my vám přidáme prachy. Lidi ale nejsou tak blbí a nechtějí jenom prachy. Chtějí vizi a my jim ji ani jedna partaj nedáváme. Jediný ten Babiš říká – já ty nešvary vymetu. Že tady bude vize státu, kde nebudou nešvary. Nepodaří se mu to, samozřejmě, protože nešvary jsou lidstvu vlastní. Ale alespoň dává nějakou vizi.
A co si myslíte, že se vám během vaší politické kariéry opravdu povedlo? Na co jste pyšný?
Zvednout rozpočet ministerstva kultury po letech, kdy padal. Měli jsme slavného, milovaného ministra. Všichni jásali, ale rozpočet, když se podíváte na křivku, tak šel pořád dolů. A ministr to řešil tím, že šel demonstrovat s umělci, aby mu přidali. No… Je to hezký, takový filmový, ale je to velmi trapný. Ten ministr tam není od toho, aby demonstroval, ale je tam od toho, aby se rval s tím ministrem financí, aby dostal víc. Což já jsem se relativně úspěšně se Sobotkou rval a ty peníze jsem na tu kulturu dostal.
Pak to byly nějaké zákony, pod kterými jsem spolupodepsán. Některé mi neprošly… Samozřejmě tak, jak je to víceméně u každého poslance. Takže já si myslím, že nejsem úplně nespokojen s tím, co jsem dělal. Každopádně jsem nebyl nachytán podnapilý, inflagranti, nekradl jsem, nedělal jsem průsery. Jenom jsem byl někdy, řekl bych, ústně neukázněný. Ale to mne nezkrotí nikdo. Takže já si myslím, že to není tak špatný výsledek.
A co teď tedy budete dělat?
Já jsem celý život snil o tom, že nebudu dělat nic (smích). S mým kamarádem, který je výtvarník, jsme se domluvili, že bychom chtěli v Bystřici otevřít galerii výtvarného umění. Je tam taková stará fabrika a z té by šla udělat galerie, která by vlastně propojovala rakouský a český výtvarný kumšt. Kraj se na to zatím tváří velice dobře. Je to samozřejmě zatím v začátcích. Ale proč bychom se o to nepokusili. Potom také tady v obci Žíteč budeme brzo slavit 120 výročí založení hasičů. No a já jsem hasič, tak budu mít slavnostní projev. Doufám, že se nezakoktám (smích). Tak to jsou takové krátkodobé věci. Pak také budu s Jirkou Svobodou točit film o Rašínovi. No a jak se už o tom všude možně psalo, byl jsem zvolen do Rady Českého rozhlasu.
Ptal jsem se, jestli se do politiky už nikdy nevrátíte, vy jste odpověděl tak trošku neurčitě. Ale co třeba takhle kandidatura na prezidenta? To vás vůbec nenapadlo? Ostatně, vyrojila se teď celá řada kandidátů, s nadsázkou se dá říct, že každou chvíli někdo oznámí, že bude kandidovat…
Ano, kdo má zrovna volno, řekne si, že bude kandidovat. Ne, já nic takového určitě dělat nebudu. Já jsem fanatický přívrženec prezidenta Zemana. Vždycky jsem mu držel palce a budu mu držet palce dál. Znám ho od roku 1988 a myslím si, že nemůžeme mít lepšího prezidenta. Mimochodem, velice si vážím toho, co řekl bývalý prezident Václav Klaus, myslím, ve veřejnoprávní televizi, když se ho ptali, zda by nezkusil znovu kandidovat. A on řekl – proč bych kandidoval, máme vynikajícího prezidenta. Myslím si, že jste-li objektivní, tak uznáte, že Zeman je někdy drsný, tak jako tahle země, tito lidé, ale je pravdomluvný. Nikdy nic neukradl. Domnívám se, že je to člověk, která má na mysli hlavně blaho této země. A to je to nejpodstatnější. Ale ty figurky, které se vyrojily – ne, to ne, to by byla sranda.
Ale přes to, co všechno říkáte, politika vám nebude chybět?
Bude, určitě. Protože politika je trošku nemoc a droga. Vy si zvyknete jako na cigára na politiku, že je to každý den. Ale! Stav se lepší. Dřív jsem už ráno v půl páté byl na internetu, sledoval jsem, co mi přišlo, co se u nás i ve světě děje. Dnes už to dělám tak obden. A podívejte se, jak je tady na jihu Čech krásně. Takže myslím, že už se začínám léčit.
Vítězslav Jandák zapózoval pro PL. Foto: David Hora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
