Minulý týden jsme oslavili další výročí 17. listopadu. Jak Vy tu dobu, těch 28 let po sametové revoluci, hodnotíte? Co se povedlo a co naopak ne?
Ať se stane, co se stane, někdo je spokojený a někdo ne. To už nějak k člověku patří. A každý hodnotí. A to v každém segmentu našeho života. Zahraniční firmy se radují, jsme levná kořist. Dlouho lidi neměli skutečně velké peníze, a tak mnozí by prodali i vlastní matku, jen aby si na nějaké stříbrňáky sáhli. Ale to bych mohl takto do nekonečna hodnotit. Spíše na Váš dotaz upřu své pocity: jako národ máme větší potenciál, který se stále vyšší procento sociopatů bez ideí ve vrcholné politice snaží eliminovat. Potenciál, který stát využívat nechce. Stali jsme se 17. spolkovou republikou sousedního Německa a členem EU, se kterou neumíme hrdě spolupracovat. Raději hrozíme vystoupením, což je blbost. Podlehli jsme mocné náruči hmotného mamonu a vlastnictví. V pořádku, taková je doba, ale zároveň lidi se „vypalují“, blbnou, trpí psychika a dramaticky se zvyšuje procento těch, co ke svému životu nutně potřebují antidepresiva a psychofarmaka. Je to výsledek povedeného či ne?
I přesto, že - jak říkáme, od sametové revoluce uplynulo už 28 let, mnozí lidé stále dobu před rokem 1989 a po, srovnávají. A někteří tvrdí, že dříve bylo lépe. Co je k tomu podle Vás vede a bylo opravdu něco, co bylo tehdy lepší?
Ale vždyť všichni lidi žijí ze srovnávání. A srovnávání dob je historicky dané. Někdo řekne, že líp už bylo, někdo zase, že je teď nejlíp. Porovnávání je vždy individuální. Tehdy byl nepřítel jen jeden: přítel, nebo nepřítel jedné strany, komunistů. Dnes je naším nepřítelem alternativní pravda, která je všudepřítomná a tím pádem je naším nepřítelem neustálá pomatenost a zmatenost, co je a co pravda není. A v tom, kruci, aby se prase vyznalo! Můžeme cestovat, ale jsme pořád chudí turisté z východu. Můžeme podnikat, ale pro státní úředníky jsme automaticky zloději. Máme svobodu slova, ale nesmíme si jen tak říct, co si myslíme. A vyrostla v nás obří autocenzura. Je to lepší, nebo horší?
Minulý týden právě u příležitosti 17. listopadu vyrazilo do ulic Prahy a několika dalších větších měst poměrně dost lidí. Co to svědčí o náladě v České republice?
Nepoměrně více lidí, jak jsem si všiml, přijelo do Prahy nakupovat. Nepoměrně více lidí bylo toho dne shoppingovat. To svědčí o náladě v ČR. Včetně postoje prezidenta republiky s jeho tichou vzpomínkou…..
Fotogalerie: - Podvečer 17. listopadu
Fotogalerie: - 17. listopad v centru Prahy
Jak vidíte v současné době stav demokracie u nás? Někteří, hlavně těsně po volbách, mluvili o tom, že je demokracie ohrožena, nebo že dokonce skončila…
Toto slovo je už dost zprofanované. Dokud se člověk cítí svobodný, můžeme o demokracii diskutovat a můžeme-li diskutovat, pak je. Svoboda je stav mysli a od toho se pak odvíjí onen pocit jakési demokracie. A svoboda a demokracie je v ohrožení pořád. Stát námi potřebuje manipulovat, my se tomu bráníme a to je neustálý boj. A pokud ten neustálý boj je, pak je vše v pořádku.
Právě ohledně ohrožení demokracie mluví někteří lidé v souvislosti s Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Jak vy tyto dva politiky v současné době hodnotíte a co říkáte na to, co se děje po volbách?
Přirozenou vlastností člověka je vlastnit, manipulovat a chlouba ega, což tito dva pánové splňují. Být sociopatem je v módě a lid to tak demokratickou cestou prozatím chce. Můžu nesouhlasit, můžu remcat, ale také se můžu bránit tím, že je k sobě domů nepustím. Ale chápu stav věcí v jejich souvislostech. A politika dneška je prostě jen akcí a reakcí. Sleduju tento stav se studených smíchem. Snad mě nepřejde….
U příležitosti 17. listopadu se opět více mluvilo o Václavu Havlovi. Jak vy s odstupem doby vidíte jeho „odkaz“ a co říkáte na to, že řada lidí na něj kouká čím dál tím víc kriticky?
Jeho odkaz je v tom, že splnil svou historickou úlohu. Svět pozitivně zaregistroval Československo a následně Českou republiku. Jsme hrdi na naše historické ikony, jsme zemí svatého Václava, přičemž jeho vrah bratr Boleslav je zakladatelem naší státnosti a národní identity, Jan Hus byl tlustý alkoholik – sexista a inteligentní manipulátor, Jan Žižka byl nedobrovolný gangster, protože kdyby nebyl, jeho vlastní lidé by ho zavraždili a největší osobností naší historie si lid zvolil vymyšlenou postavu…..a tak dále je to s tou naší historií. No a co? Kriticky se můžeme dívat na cokoli, ale ruku na srdce, kdo z nás je součástí veřejně diskutované historie?
Vyčítají mu například podporu bombardování Jugoslávie nebo velkou amnestii po svém zvolení? Co se mu podle Vás povedlo a co ne?
Mylné, ba špatné kroky jsou důsledkem těch, co tančí s vlky. Predátoři nás dokáží vmanipulovat do svých pavučin a pak je člověk za debila. Myslím, že do podobné role se dostal každý z nás. Tím ovšem nechci pana Havla omlouvat, jen hledám souvislosti k pochopení. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí….a z hledání prostřednictvím špatných rozhodnutí se staví historie…..nicméně pan Havel zažehl v lidu jiskru naděje, přestože otevřel brány predátorům, kteří udělali pro ně to nejpřirozenější: okradli nás. A v tom jim pomáhali další Češi, jak už mnohokrát v naší tisícileté historii.
Psali jsme:
Pravicoví politici tvrdí, že se nyní máme nejlépe v historii naší země. Do jaké míry je to pravda? A co by nová vláda měla udělat pro sociálně slabé skupiny obyvatel? Kterým skupinám se dnes žije těžko?
Nejen pravicoví politici toto tvrdí….a nejlépe se skutečně máme. Máme tady tak dlouho mír, dvě dekády jakousi materiální prosperitu, že lidi blbnou, začínají se nudit, hledají vlastní identitu, hledají cestu se s něčím identifikovat. Minoritní skupiny chtějí manipulovat majoritou a lid vpustil do svých životů vyšší procento sociopatů, než je pro nás zdrávo. Stát si čím dál více uzurpuje právo mluvit nám do soukromých životů a k tomu potřebuje více státních úředníků. A míní takto postupovat dál. Ale tím dělá ze svých lidí nesvéprávné rozmazlené fracky, kteří můžou čekat na jakoukoli podporu. Jsem vzděláním speciální pedagog a už v druhé polovině osmdesátých let nás na Universitě Karlově, mimo jiné, učili, jak se dělá sociální politika potřebných v zahraničí. Nápadů je spousta, ale politická vůle chybí. A chybět bude, neb kde je zvůle bez ideí a lidu chutná reklamně marketingová strava, situace se výrazně měnit nebude. A facelifting tu nepomůže, když je Svět násobně zrychlený a my ještě nepochopili principy nadcházejícího fungl nového - ekonomicko-sociálních vztahů 4. průmyslové revoluce….už brzy se budou dít neuvěřitelné věci s ještě větší náročností na psychiku jednotlivce než do dnes.
T. Okamura nedávno vyzval ke změně statusu veřejnoprávních České televize a Českého rozhlasu. Je pravdou, že zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Zemanova kancelář si na ni stěžuje často. Kritizován je i např. výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci ČT a rozhlasu? Je třeba přistupovat ke změnám?
Média tu odjakživa byla k manipulaci lidu. ČT se vždy hlásila k systému britské BBC. Nicméně v médiích jsou lidé a záleží na jejich osobní svobodě a charakteru vidění světa. Do bodu obecného akceptování veřejněprávního média jsme ještě nedozráli. Nicméně každý blb může cokoli či kohokoli kritizovat, protože není spokojen s výběrem nejen hostů, ale i informací. Nekonstruktivní kritika pak přerůstá v arogantní hájení vlastních názorů, což pak svědčí spíše o charakteru kritika, než o charakteru média. A to se týká i prezidenta, stejně jako podnikatele. Manažeři státu (politici) nesmí agresivně atakovat média. Ať se boj mocenských skupin přenese do méně hlasitých rovin.
Blíží se volba prezidenta. Jak vidíte v současné době šance Miloše Zemana a co ostatní kandidáti?
Stále jsem nepochopil, k čemu je nám v této době obecná volba reprezentanta státu. Tradičně žijeme v parlamentní demokracii. A když není posílená funkce prezidenta, pak je tu silné nutkání z této role udělat markýrovanou šmíru. V Německu mají parlamentní demokracii a kdo zná jméno současného prezidenta? Kdo zná jméno prezidenta v zemích, kde je parlamentní demokracie? Jen znalci, politologové. Náš současný prezident by rád tuto funkci značně nabobtnal, ale pak bude nutno revidovat naši ústavu. Je s tím lid obeznámen? Chce to? Protože jestli ne, pak….pak si uděláme za nějakou zbytečnou miliardu všelidový cirkus. Jestli ale chce, pak zvažme prezidentský systém. Sice v něm nemáme tradici, ale něco nového nás může dál inspirovat a zjevně lid žádá silné vůdce. Já osobně nic podobného nežádám, ale v této roli reprezentanta našeho národa bych rád viděl a zažil svěží změnu. Hraje se, mimo jiné, i o identifikaci a hrdost lidu a o jeho ducha. Čím menší sociopat to bude, tím pro nás lépe.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
