Uznávaný geolog Ziegler: EU by měla řešit zásadní věci a ne znovu rozdělovat státy na rychlejší a pomalejší. A kampaň Člověka v tísni na pomoc Africe je politická záležitost, takže...

18. 3. 2017 17:10

ROZHOVOR Pan Horáček je jistě dobrý textař, jenže... A „hon“ na Babiše? Světově uznávaný přírodovědec, geolog a paleontolog, docent Václav Ziegler předpovídá prezidentu Zemanovi další období. Horší to však bude s EU, která produkuje jeden nesmysl za druhým – aktuálně třeba totální omezení zbraní nebo na návrh německých Zelených svérázná ochrana brouků a ptactva. Pokud se k tomu přidají hlasy o znovuvypuštění zubrů na Šumavu – po téměř deseti staletích, a na druhé straně snaha developerů ukrajovat si kusy národních parků, a to díky naší nesmyslně děravé a vágní legislativě, nečekají nás zrovna veselé chvilky.

Uznávaný geolog Ziegler: EU by měla řešit zásadní věci a ne znovu rozdělovat státy na rychlejší a pomalejší. A kampaň Člověka v tísni na pomoc Africe je politická záležitost, takže...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU
reklama

Miloš Zeman ohlásil zájem o pokračování svého působení na Hradě. Co tomu říkáte a jakou šanci mají jiní kandidáti, například Michal Horáček, který již „putuje po Česku“?

Pokud si pamatuji, preferoval jsem pana Miloše Zemana před první volbou a preferuji ho i nyní. Myslím si, že nejsem sám, že podobně uvažuje mnoho občanů naší republiky, a pokud se nezhorší zdravotní stav pana prezidenta a bude kandidovat, dají mu svůj hlas. Jinak by se asi muselo stát opravdu něco zásadního, aby nebyl zvolen.

Prozatímní další kandidáti by šanci mít neměli. Nic proti nim, jsou to zřejmě dobří lidé a mají bezvadnou minulost, když si troufnou kandidovat na prezidenta, i když o mnohých kolují mnohé zprávy po tisku, rozhlasu a hlavně po internetu. Leč co o nich opravdu víme? Třeba vámi zmiňovaný pan Horáček je bezesporu dobrý textař a byl i za minulého režimu, ale stačí to na to, aby vykonával funkci tak vysoce politickou, jako je prezident republiky? A tak bychom mohli rozebírat i ostatní už vážně ohlášené kandidáty.

A pamatujte si, občané naší republiky nejsou hloupí. Prokázali jsme to už mnohokrát ve své historii, i když určitá skupina takzvané elity národa nám podsouvá úplně něco jiného. Asi hodně četla německé autory a základní knihu literatury české Osudy dobrého vojáka Švejka pominula. Takže, když mám odpovědět na vaši otázku, myslím si upřímně, že jiní kandidáti mnoho šancí nemají. Ale je dobře, že kandidují, bude alespoň výběr, a rozmanitost, jak dobře víte z mých povídání, vede život kupředu a vždycky k lepšímu, i když se to ze začátku někdy nezdá.

Pokud je vlastně rozhodnuto o prezidentovi, je rozhodnuto i o novém předsedovi vlády, Andreji Babišovi? Má vůbec ještě cenu jít k volbám – a neměly by být třeba jen jednodenní?

Myslím si, že o předsedovi vlády zdaleka není rozhodnuto. Takže k volbám by se mělo jít a myslím, že i ve velkém počtu bychom k těm volbám jít měli. A měli bychom dát hlas tomu, se kterým nejlépe souzníme.

Určitě jste si všiml, že v současné době se pořádá hon na pana Babiše. Pokud ho pořádají poslanci, prosím, ale pokud ho pořádají veřejnoprávní média, je to na pováženou. A přitom operují s domněnkami. O to se mi to zdá více nedůstojné. Třeba korunové dluhopisy. Vymyslela je vláda ODS a TOP 09 a zřejmě se jí tehdy situace vymkla z rukou. Nastavila jejich podmínky velmi podivně. A nyní? Mají snad trpět za její nedůslednost, nebo snad nahrávání svým „koňům“ i ti, kteří využili beze zbytku a bez překročení zákona tehdejší vládou nabídnutou šanci? A když nebude toto, vytáhneme „Kubiceho zprávu“?

Všimněte si, že nyní nehovořím o morálce, protože ten zákon sám byl velmi nemorální. Ale silně pochybuji o tom, že se na jeho formulování podílel pan Babiš. A myslím si, že i toho si naši občané všimnou. Věřím tomu. A volby pak mohou dopadnout jakkoliv. Prognostik nejsem. A ještě něco, proti panu Babišovi nic nemám, některé jeho myšlenky se zdají být rozumné, ale já osobně preferuji úplně jinou stranu.


Docent Václav Ziegler.

Přetřásá se, jakou jsme „žumpou“ západní Evropy. Vozily se sem odpadky, nyní se zase hovoří o nekvalitních potravinách. Můžeme si za to sami, že nějak důrazněji neprotestujeme?  Anebo jsme už takovými druhořadými občany EU a dvourychlostní Evropa již nějakou dobu existuje?

A vy jste myslel, že někdy neexistovala? Už jen přijímání nových členů, jejich hluboké kádrování starými státy Unie, bylo výsostně ponižující. A bohům žel, je to stále o starším a mladším bratrovi, kdy ten mladší musí být stále peskován.

To nejsou jen odpadky a nekvalitní potraviny – i když i tady by se dalo hovořit o odpadech, ale co nyní pomalu zaváděné silniční známky ve Spolkové republice Německo, vyhrožování řadou státníků původní Unie, že pokud nepřijmeme migranty, budou nám sebrány unijní dotace, a dále rozdílné platy za stejnou práci, i daně v takzvané eurozóně, likvidace průmyslu a zemědělství v nových státech po jejich vstupu do Unie pod průhledným heslem o hledání strategických partnerů, u nás třeba rozbití zavedeného školství, sociální péče a zdravotnictví, plnění hloupých a nesmyslných směrnic, a nejen v těchto odvětvích, přicházejících z hlavy Unie.

A mohl bych pokračovat dál. Myslím, že nyní už si můžete na tuto otázku o dvourychlostní EU odpovědět sám. Jenže teď už to hlavní čtyřka Unie deklarovala nahlas.

Pojďme k životnímu prostředí. Co říkáte na pokusy o změny statutů národních parků, netlačí se do nich developeři a „ekoteroristé“?

Developeři jsou developeři a snaží se využívat volné plochy k další výstavbě. Mají to v popisu práce. Problém je ovšem jinde, a to v tom, že naše zákony umožňují více výkladů. Tím chci říci, že nejsou jednoznačné. A to je chyba. Když jsem maturoval, vytáhl jsem si z českého jazyka otázku o lidové umělecké tvořivosti. Moc jsem tomu tehdy nerozuměl, ale dal jsem to dohromady. Dnes mám už hodně zkušeností s touto tvorbou, ale myslím si, že taková lidová tvořivost, jaká vládne v našem Parlamentu, nemá obdoby. Pak se divte, že developeři, kteří určitě nejsou hloupí, najdou v takových zákonech mezery velké jako vrata od stodoly.

„Ekoteroristé“ – ano, každé hnutí či politická strana má své radikální křídlo, které čas od času nabude vrchu A pak většinou stojí proti sobě tato křídla z různých politických směrů a potom už jde o životy. Občané by měli dokázat taková radikální křídla politických směrů poslat do patřičných mezí a ne je glorifikovat, dělat jim veřejnou reklamu, jak se to zhusta stává v současných médiích.

Změny statutů národních parků se přizpůsobují požadavkům UNESCO a EU. Nechci říci, že jsou nerozumné, myslím si opak. Ale je nutné, aby všechny podobné vyhlášky vycházely z místních poměrů a ne z poměrů v jiných částech Evropy či světa. Všechno záleží na nás, na lidech. Jak budeme případné vyhlášky aplikovat a zda my sami nebudeme dávat přednost ekonomickým cílům před ochranou přírody a krajiny.

Uvědomme si, že třeba naše potíže s takzvanými invazivními druhy jsme si, my lidé, způsobili sami – a nezapomeňme ani na to, že nejhorším invazivním druhem jsme také my, lidé. Co jen jsme zničili přírodního prostředí, buď sami nebo prostřednictvím jiných druhů, viz třeba ovce, králíci a lišky v Austrálii, u nás třeba dovoz bolševníku velkolepého či vypuštěné kožešinové chovy – podle vás, pane redaktore, „ekoteroristy“ – já říkám duchem chudými lidmi, kteří nedovedli domyslet dosah svého činu! Anebo nerozumné hospodaření s půdou...

Tak se nad tím všichni zamysleme a diskusí, ne direktivou, dojděme k tomu, jak situaci napravit. Jedna nebo dvě vyhlášky nic nespraví, zvláště jsou-li nedokonalé, s různým výkladem a navíc když neobsahují problémy té které země. A Evropská unie by skutečně měla řešit věci zásadní, jako např. migraci lidí či sjednocení hospodářských podmínek zemí Unie. Ne však rozdělovat znovu evropské státy a národy, třeba na rychlejší a pomalejší.

Péče o životní prostředí má různé konsekvence. Zelení v Německu přišli například s návrhy, že děti nesmějí sahat na brouky, protože by jim – rozumějme broukům – škodily či je, světe div se, dokonce zabily. Zelení vystoupili rovněž proti sbírání peří, protože to údajně evokuje mrzačení ptáků. Není to už opravdu někde jinde – příměr s blázincem bych nechal na laskavém čtenáři...

Hlavně, že nechcete na mně, abych to s tím blázincem srovnával. Ale všude jsou hloupí lidé. A řekl jsem to velmi slušně. Jak chtějí ti, co to chtějí, aby lidé poznávali přírodu? Nejlepší poznání je totiž osobním kontaktem a ten se nezíská, když lidé budou od té přírody odděleni plotem zákazů a příkazů a sledování a budou se tam muset pohybovat po vyznačených a pískem vysypaných cestičkách. Sami autoři, neznajíce přírodní zákony, upírají je takto poznat jiným.

A chceme-li něco chránit, musíme to napřed znát! Stačí, když člověk sleduje televizní soutěže. V nich totiž otázky z poznávání přírody vzbuzují největší hrůzu, a to jak soutěžících, tak i posluchačů, když slyší některé odpovědi na kladené otázky. Střízlík je ryba nebo brouk... A za vším podobným hledejte nezodpovědné rodiče a přihlouplé školské osnovy. Obojí stejnou měrou nedovede vzbudit zájem o přírodu. A k tomu se přidávají Zelení; a nejen v Německu.

... a pak je tu krásná, dojemná story a kampaň nejen Člověka v tísni „Daruj osla“. Již jednou jste se vyjádřil, že koupit do Afriky osla či kozu nebo ovci, zrovna v případě nejen Sahelu, není to nejšťastnější řešení. Akce však stále „jede“. Cožpak všichni chtějí, aby tato zvířata vypásla i poslední zelené lístky?

Na tuto otázku se dá odpovědět stejně jako na tu předešlou, pokud ovšem nejde o politickou záležitost. A „Člověk v tísni“ je politická záležitost. To si nebudeme namlouvat jen tak. Z akce jsou ve světě politické body. Takže je úplně jedno, jestli budou vypaseny poslední zelené lístky.

Ostatně, také se diskutuje kolem takzvaného „bushmeatu“. Prázdnost fauny na africkém venkově – mimo národní parky a rezervace – se prý již blíží čínskému venkovu. Jsme nepoučitelní a řítíme se do záhuby?

Nevím, jak vypadá čínský venkov a ani nevím, jak ten africký. Vím jen jedno. Všude na světě klesá rozmanitost přírody, takzvaná biodiverzita, což je známka nesmírného nátlaku na přírodní prostředí. A nemusíme ani do Číny či do Afriky. Stačí nám náš venkov. I ten je součástí přírody Země. Ptejte se sám sebe třeba, kolikrát jste loni slyšel volat křepelku, kolik jste chytil chroustů a kdy jste naposledy viděl myš domácí nebo potápku černokrkou?

Mohl bych pokračovat, ale nebudu. Pokud budou nějací čtenáři mého povídání, mohou si podobné otázky položit sami. A budou velmi překvapeni i svým vlastním pozorováním. Ještě v sedmdesátých letech minulého století byla v Polabí k vidění tisícová hejna havranů. Kde jsou dnes? Pokud nechceme my lidé vymizet z povrchu Země rychle, o což se stále snažíme, tak bychom se měli alespoň zamyslet. A pokud se budeme chtít zamyslet, musíme také něco znát, abychom měli o čem myslet.

Čeští ochranáři mudrují, že by nebylo od věci vysadit na Šumavu zubry. Když už tam tedy máme vlky a rysy. Je to podle vás dobrý nápad?

Vlci a rysi byli na Šumavě ještě nedávno. A že se tam vrátili, je přirozené. Stejně někdo musí regulovat spárkatou zvěř, když teď myslivci budou mít dle EU zakázané pušky. Já vím, že je to nadsázka, to co jsem řekl, ale daleko od pravdy nejsem. Vlci i rysi jsou důležití i k tomu, aby ta jelení a srnčí zvěř byla zdravá.

A vysadit na Šumavu zubry? Do obory, prosím. To by byl dobrý nápad. Ale do zdejších lesů? Vždyť ty lesy nejsou tak velké, a upřímně, o zubrech na Šumavě se naposled zmiňuje kronika z doby vlády Karla Velikého. A naše Kosmova už nikoliv. Čili zubři zmizeli ze Šumavy někdy v 9. či 10. století našeho letopočtu. Pokud ovšem tam budou vysazeni, pak přeji alespoň některému organizátorovi takové akce, aby potkal na houbách v lese statného zubřího býka. On je sice zubr zvíře hodné, ale nemá rád, když se mu někdo plete do cesty.

A ještě zůstaňme v české kotlině. V jaké atmosféře, podle vás, dnes žijeme a kdo ji „přiživuje“? Za verbální útoky na Českou televizi a Český rozhlas mohou lidé, kteří se pokoušejí rozbít naši republiku? Je to podle vás opravdu zlé?

Vy si opravdu myslíte, že verbální útoky na Českou televizi a Český rozhlas mohou rozbít naši republiku? Já slyšel nedávno právě v Českém rozhlasu jinou verzi. Po roce 1990 se naše média stala z ultralevicových většinově pravicová a snaží se v tomto duchu vychovávat většinově levicově – rozuměj sociálně – smýšlející obyvatele republiky. Proto ta nedůvěra mezi obyvateli na jedné straně a médii na druhé. Aby ta nedůvěra vzala za své, musela by se média stát neutrální a opravdu objektivně a rychle informovat o dění u nás i ve světě. Což se neděje.

Vezměte jenom syrskou válku a takzvaný Islámský stát. Dokud nebyl s odpuštěním podříznut teroristy z IS americký občan, byli to povstalci, kteří bojovali proti Asadovu režimu. A byli námi nejen slovně podporováni. Najednou, i když váhavě, se situace změnila. Jiný příklad: Situace v syrském Aleppu a v iráckém Mosulu je v podstatě stejná a přesto o ní naše média informovala a dosud informují rozdílně. A aby se člověk trochu pravdy dozvěděl, stačí si jen přečíst třeba tisk z některých zemí od nás na západ.

A co tanečků se dělá okolo našich dějin, třeba okolo osvobození naší vlasti od německého fašismu v letech 1944-45. Velmi poučné je třeba sledování pořadu „Hledání ztraceného času“, zejména pořadů, které mapují podzim 1938 a dění kolem března 1939. Proto si nestěžujme na atmosféru v naší zemi, my všichni ji vytváříme. A tím, že někteří z nás kritizují, a myslím si, že oprávněně, činnost médií, tím ještě nerozbíjejí republiku.

Jak tedy vidíte vyhlídky naší republiky?

Pokud budeme odpovědní, pracovití, sebevědomí, jednotní a ochotní bránit svou vlast a svou řeč a nestydět se za ni, a pokud budeme mít i takové politiky a taková média, pak dobře! Pokud ovšem takoví nebudeme... Každý rozumný člověk ví, kam to povede.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Xaver: Chystám v ČT vážný krok. Situace je ještě horší, než jsem si myslel, vím od lidí

8:35 Xaver: Chystám v ČT vážný krok. Situace je ještě horší, než jsem si myslel, vím od lidí

„Chci udělat maximum, aby občané měli pocit, že si platí svoji televizi rádi. Den co den se mě lidé …