Vepřové maso z našich chovů? Problém. Ceny potravin, které nás čekají. Další... mluvili jsme s odbornicí

06.11.2020 8:00

ROZHOVOR „Když ano znamená ne. Chystaný podvod na českého spotřebitele, zemědělce a potravináře v přímém přenosu v Parlamentu pod rouškou roušek,“ říká o jednom z pozměňovacích návrhů k zákonu o potravinách Jarmila Dubravská, členka EHSV.

Vepřové maso z našich chovů? Problém. Ceny potravin, které nás čekají. Další... mluvili jsme s odbornicí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., členka Evropského hospodářského a socialního výboru
reklama

Jak byste zhodnotila dnešní situaci v oblasti zemědělství v rámci Evropské unie a České republiky?

Co není zákonem přikázáno, je povoleno. A proto mnoho vyspělých zemí využívá legislativu na to, aby pomohly rozvoji svojí vlastní ekonomiky. Jasným příkladem je zemědělství. I když jsme všichni v jedné Unii a pravidla jsou stanovena (a stále se mluví o společné zemědělské politice), existují výjimky a je mnoho takových, o kterých se běžně neví a nemluví. Ale existují již desetiletí a my, obyvatelé nových členských zemí, jak nás nazvali při vstupu do Evropské unie, na ně doplácíme. A naši poslanci či europoslanci jdou ještě proti nám. 

Anketa

Obáváte se, že islámský terorismus udeří i v České republice?

96%
hlasovalo: 21677 lidí

Náš život není možný bez vzduchu, vody a potravin. Pro důstojný život toho potřebujeme mnohem víc, ale bez vzduchu, vody a potravy nemůžeme existovat. Vyspělé země jsou si toho vědomy, a přestože se vlády v těchto zemích střídají, jejich základní cíl zůstává. Jedním z nich je produkovat doma co nejvíc potravin, být soběstačný a nadvýrobu vyvážet do jiných zemí. Není žádným tajemstvím, že zejména do zemí bývalého socialistického bloku, tedy do států střední a východní Evropy a do třetích zemí. Při prodeji vlastních potravin využívají nejen „klasické“ obchodní metody, ale tuto politiku umísťovat zemědělskou produkci a potraviny v jiných zemích pomáhají naplňovat maloobchody, které pocházejí z těchto států a plní jejích  rozpočty. 

Hovoříte o maloobchodu. Co tím konkrétně máte na mysli?

Právě maloobchod dokáže lehce „manipulovat“ s cenou, protože nikde jinde není umožněno, abyste zboží nakoupil za 100 korun a stejné zboží pak prodal za 50 korun, a nikde jinde není možné, abyste nakoupil zboží za 100 korun a stejné zboží prodal za 500 korun. A nikde není možné manipulovat s cenou tak, že zboží od jednoho dodavatele prodáte se ziskem 100 procent a stejné zboží od jiného dodavatele prodáte se ziskem 10 procent. Příkladem může být cena jablek, když domácí česká jablka nakoupí maloobchod za 10 korun za kilogram a prodává je za 40 korun za kilo a stejnou odrůdu jablek nakoupí ze zahraničí za 20 korun za kilo a prodá za 35 korun za kilo, a to si pak spotřebitel řekne, proč bych kupoval drahá jablka z Čech, když mohu koupit levnější z Německa? 

Takže tento problém by měla řešit novela zákona o potravinách (pozn. red. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)?

Už druhý rok je připravena novela tohoto zákona o potravinách. S návrhy na úpravu zákona, tak aby fungoval zákon stejně, jako je tomu například ve Francii, přišel v roce 2019 tehdejší prezident Agrární komory České republiky Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Šlo o návrh, který podpořili členové komory, spolky, společenstva, odborné svazy, ale i chovatelé či pěstitelé, zemědělci i zpracovatelé. 

V čem je podstata tohoto návrhu a kdo s ním podle vás nesouhlasí? 

Návrh se nelíbil jen těm, kteří nevyrábějí vůbec a mnozí jenom pobírají dotace bez toho, že by produkovali a prodávali svou produkci, nebo těm, kteří jenom dovážejí levnější suroviny ze zahraničí a pak je zpracovávají a uvádějí na trh a legislativa jim umožňuje, aby na obalu bylo napsáno, že zboží bylo vyrobeno v České republice, mnozí z nás si pak myslí, že jde o ryze český produkt, a není tomu tak. Návrh přednesený zástupcem zemědělců a potravinářů na zasedání zemědělského výboru byl bleskem z jasného nebe, byl jednoduchý, perfektně zdůvodněný, a tak žádný člen zemědělského výboru neměl zásadní připomínku, a tedy všichni přítomní členové výboru, a dokonce i ministr zemědělství s návrhem souhlasili. A co byla podstata návrhu, která vycházela z praxe a vzorem byl fungující zákon z Francie? Šlo o stanovení podílu základních potravin, přesně uvedených položek (stanovených tak, aby nedošlo k záměně zboží), ve kterých jsme ještě v roce 1993 byly soběstační. Návrh zemědělců a potravinářů obsahoval seznam 155 položek z celkově více než 15 tisíc položek, které jsou běžně k dispozici na maloobchodních pultech. Jde tedy o jedno procento položek, přičemž nepočítáme alkoholické nápoje či nealkoholické nápoje. Základní hmotnostní podíl byl pro rok 2021 navržen minimálně 55 procent. 

Co to přesně znamená? 

Znamená to, že ze 100 kilo základních potravin, které se u nás vyrábějí, by v roce 2021 mělo být v každém maloobchodě nejméně 55 kilo (hmotnost 155 položek celkem). Pozor, jde o součet hmotnosti všech základních potravin, tedy ne položky po položce. V mléku a mléčných výrobcích bychom tohle procento naplnili okamžitě, ale v případě ovoce, zeleniny, ale i masa by to byl problém, proto se kontroluje součet všech základních 155 položek. Proto by  kontrola takové povinnosti byla jednoduchá (každá maloobchodní prodejna má v systému všechny prodávané položky). 

Proč navrhovali zemědělci postupné navyšování a proč právě 55 procent? 

V současnosti je soběstačnost v potravinách na úrovni 55 až 59 procent. Mnohé maloobchodní prodejny deklarují podíl českých potravin 70 procent a více. Pro mnohé prodejny by tedy naplnění požadavku zákona nebylo v roce 2021 žádným problémem. Postupným navyšováním podílu základních potravin (stále mluvíme jen o 155 položkách, které jsme si v ještě nedávné minulosti vyráběli doma) po třech procentech by došlo ke stabilizaci výroby na našem území. Všichni chtějí, abychom stabilizovali venkov, aby lidé na venkově měli práci. V zemědělství to nefunguje jako v některých jiných provozech či odvětvích, kde můžete zavřít na pár dní nebo týdnů a pak opět otevřít a pokračovat ve výrobě. Když chceme mléko, musíme dojit dvakrát i třikrát denně a nelze nechat dojnici bez řádné péče, krmení, ošetřování.

Existují v návrhu nějaké výjimky pro určité typy prodejen? 

Návrh zemědělců a potravinářů obsahoval i výjimky z podílu domácích potravin, a to pro prodejny, které mají menší prodejní plochu, a prodejny specializované (kupříkladu prodejny specialit z Francie či Itálie). 

Jsou v návrhu stanoveny i nějaké sankce? 

V každé společnosti jsou ti, kteří pravidla dodržují, ale i ti, kteří pravidla obcházejí, návrh obsahoval i sankce pro obě strany, tedy jak pro dodavatele/výrobce, kteří deklarují původ domácích potravin, tak pro maloobchodní prodejce, kteří mají stanovené minimální procento domácích potravin prodávat. 

Když mluvíte o domácí potravině, co přesně to je?

Domácí potravina není to, co je jen doma zabaleno, ale to, co se skutečně doma vyrábí, tedy od začátku po konec (u zvířat od narození po porážku), tedy všechny fáze výroby proběhly na území České republiky. V případě výrobků se považuje za domácí potravinu ta potravina, které součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 procent celkové hmotnosti všech složek, přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek. 

A teď kontrolní otázka. Je podle vás domácí potravinou uzený vepřový bok, který je z dovezeného španělského vepřového masa? 

Máte pravdu, není. I když bylo dovezené ze Španělska, zpracované na území České republiky, zabalené a dopravené do maloobchodní prodejny, není to domácí výrobek, jen je doma vyrobený.

Proč je podle vás důležité, aby podíl domácí produkce byl nějakým způsobem uzákoněn?

Je to zcela jednoduché, a kdyby vše fungovalo tak, jak má, není nutné požadovat zákonem prostor pro domácí výrobce. Ale protože nefunguje trh tak, jak by měl, je nutné pro domácí výrobky vytvořit prostor. Že jsou spotřebitelé, kteří nechtějí kupovat domácí výrobky? Nemusejí, stále by zůstal podíl zahraničních výrobků přiměřený (pozor, stále máme na mysli základní potraviny, tedy jenom 1 % ze všech položek…). A stále by měli možnost nakupovat ve specializovaných obchodech zahraniční zboží. Že se vám návrh zemědělců a potravinářů nezdá hloupý? Že to má hlavu i patu, když chceme, aby se za dotace vyráběly domácí potraviny a abychom si je mohli koupit v každém krámu? Že je to stejné, jako když Rakušané říkají, že jenom ty rakouské potraviny jsou nejlepší? Že je to stejné, jako když ve školách v Rakousku už děti ze základní školy čtou, že nejlepší, nejkvalitnější je mléko od rakouských krav, med od rakouských včel, maso z rakouských zvířat? 

Pozměňovací návrh obhajujete, co bychom jeho přijetím tedy konkrétně získali?

V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu zákona dojde:

  • k zajištění přístupu k bezpečným, zdravým, rozmanitým, kvalitním potravinám v dostatečném množství, 
  • k podpoře zaměstnanosti na českém venkově, 
  • ke zreálnění cen potravin, 
  • ke snížení cen u potravin, které u nás v minulosti byly vyráběné a dnes jsou jenom dovážené ze zahraničí (příkladem byly ceny květáku, který jsme přestali pěstovat a před pár měsíci se prodával kus i za 100 korun, nebo růže, které jsme kdysi kupovali za 7 korun, když se u nás přestaly pěstovat, tak se prodávají v akci i za 69 korun za kus),
  • k ochraně životního prostředí a krajiny, protože jen v případě, když hospodaříme vyváženě, je možné život v krajině zachovat,  
  • ke zmírňování a přizpůsobování se dopadům klimatických změn, 
  • ke snižování uhlíkové stopy (více než sto tisíc kamionů ročně dováží potraviny do České republiky),
  • k ochraně zemědělské půdy, podzemních i povrchových vod v důsledku vyšší pestrosti pěstovaných plodin, rozmanitosti pěstebních metod a zadržování vody v půdě, 
  • k podpoře regionální a lokální výroby, 
  • k podpoře zpracování a uvádění zemědělských produktů do prodeje včetně diverzity produktů,
  • ke zvýšení výroby potravin s označením kvality a původu, 
  • k stabilizaci cen potravin, dovážené potraviny, které u nás nevyrábíme, jsou cenově nestabilní a běžně je cena na pultech výrazně vyšší, než je cena, za kterou ji maloobchod nabyl (často je nákupní cena potraviny jen zlomkem z konečné spotřebitelské ceny),
  • ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, 
  • ke snížení příjmu stabilizátorů, konzervačních látek, chemických přípravků, protože čerstvé potraviny z lokální a regionální produkce (včetně surovin) není nutné ošetřovat pro zvýšení jejich trvanlivosti (jak tomu je v případě zboží, které je k nám dováženo tisíce kilometrů z různých vzdálených destinací),
  • ke zvýšení kvality života, zdravá výživa spolu se způsobem života tvoří základ,  
  • ke zlepšení informovanosti spotřebitelů ohledně místa a způsobu výroby a zpracování potravin, 
  • k podpoře domácí ekonomiky a k naplnění státního rozpočtu, z produktů u nás vyráběných jsou u nás placené daně, v případě zaměstnanosti odvody, které jsou součástí příjmu státního rozpočtu, ze kterého jsou pak finance přerozdělovány zejména na zdravotnictví, školství, vědu, výzkum, ale i na důchody. 

Jak to vypadá s pozměňovacím návrhem nyní?

Pojďme se teď podívat pod pokličku, kde to bublá už měsíce a kde je snaha návrh zemědělců a potravinářů neaplikovat a udělat všechno pro to, aby návrh nebyl přijat. Třeba i tím, že je navržený jiný návrh. Jedním z nich je pozměňovací návrh předložený poslancem Davidem Pražákem, Jaroslavem Faltýnkem a Josefem Kottem. 

Co tento návrh obsahuje? 

Poslanci navrhují, aby se stanovil minimální podíl prodaných potravin, přičemž jde o potraviny, které jsou označené jako zaručené tradiční speciality, nebo mají chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu nebo jde o potraviny, které podle odkazu na legislativu Evropské unie jsou jen na území České republiky zabalené. 

O jaké tedy jde zboží? 

Podle uvedené definice, když to zjednodušíme, se za české domácí zboží považuje i takové, které bylo na území České republiky jenom například zabalené, a tedy suroviny mohou být dovezené i z druhé strany naší zeměkoule, takže nebudeme vědět, jestli je surovina vypěstovaná v kvalitní půdě bez obsahu těžkých kovů, jestli jsou rostliny ošetřované s co nejmenším podílem prostředků na ochranu rostlin, nebo jestli jsou zvířata chovaná v dobrých podmínkách, jak to vyžadujeme, kontrolujeme a dodržujeme doma. Ale zato budeme tyto produkty v našich maloobchodních prodejnách upřednostňovat před těmi našimi, které znáte se svého regiinu či od vašeho zemědělce, vašeho pekaře nebo vašeho řezníka. Tak tomu říkám gól do vlastní branky, tedy vlastenec. Návrh stanovuje minimální 55procentní podíl v letech 2022 až 2024, v dalších třech letech 60 procent a od roku 2028 minimálně 65 proccent. Pozor, v návrhu není jasně stanovené, ale předkladatel spolu s Ministerstvem zemědělství požaduje podíl počtu položek. Příklad? Ze 100 kusů sýrů různé hmotnosti, trvanlivosti má být v roce 2022 minimálně 55 procent s označením zaručené tradiční speciality, nebo mají chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu (toto označení se používá ve všech členských státech EU, tedy potraviny s tímto označením můžou pocházet z kteréhokoliv státu EU) nebo vyhovují druhé definici, kterou jsme si už vysvětlili (můžou být české, ale taky můžou pocházet z jakéhokoliv státu EU nebo mimo EU, stačí například zpracování na území ČR). 

Anketa

Věříte novému ministru Blatnému víc než Prymulovi?

hlasovalo: 16685 lidí

Návrh tří poslanců počítá s tím, že počet položek musí být kdykoliv splněn. Kontrola tohoto požadavku je nejen administrativně náročná, ale zejména nesmyslná. Kromě toho, že návrh nebude podporovat snížení uhlíkové stopy, protože do procenta potravin jsou zařazené suroviny z celého světa. Pozměňovací návrh obsahuje i pracovní návrh vyhlášky, kde je obecně uveden seznam potravin. Proč mezi potraviny není zařazené rybí maso, ovčí či kozí, proč není součástí návrhu například mák, špenát, čočka, fazole, ostatní luštěniny, meruňky, třešně, švestky, stolní hrozny, maliny nebo jahody? Tento pozměňovací návrh nepomůže českým zemědělcům, potravinářům, ale ani spotřebitelům, životnímu prostředí, ekonomice, zdraví. Proč byl takový návrh připraven ,není lehké uhodnout. Je to však návrh, který bude posledním hřebíkem do rakve naší soběstačnosti. Budou pak tihle pánové nést plnou zodpovědnost za předložení návrhu z dílny Ministerstva zemědělství? Proč budeme podporovat prodej několikanásobně více dotovaných potravin v maloobchodních prodejnách v České republice? U nás přes nižší výrobní náklady na jeden kilogram či jednu tunu výrobků, při započítání výrazně nižších dotací, nelze konkurovat zahraničnímu zboží. 

Jaké jsou tedy podle vás možnosti?

Jsou jen dvě možnosti, vyrovnat podpory, nebo je u všech zrušit a postihovat skryté dotace, pak není třeba řešit úpravu zákona o potravinách. To ale země, jako jsou Francie, Itálie či Německo, nikdy nepřipustí. Při vstupu do EU nám bylo v roce 2004 slíbeno vyrovnání podpor do roku 2013, dnes zástupci starých zemí nechtějí o vyrovnání ani slyšet. Druhá možnost je vytvořit vhodné podmínky pro výrobu a prodej domácích potravin, které dokážeme kontrolovat ve všech stupních výroby. Nebo si neuvědomují ani naše kontrolní orgány, že jich nebude potřeba, když budeme všechno jenom dovážet a doma nebudeme nic vyrábět? 

Anketa

Zaslouží si herec Josef Dvořák státní vyznamenání?

88%
12%
hlasovalo: 17840 lidí
Zákon o potravinách, který je zařazený na jednání poslanců v Poslanecké sněmovně Parlamentu může nastolit vhodné podmínky pro zvýšení soběstačnosti v základních komoditách. Jde však o návrh jiných poslanců, kteří si za vzor vzali před rokem předložený návrh českých zemědělců a českých potravinářů, o kterém jsme psali na začátku tohoto článku. Tento návrh může podpořit prodej čerstvých, kvalitních, domácích českých potravin. Může podpořit zaměstnanost na venkově. Může podpořit naši nezávislost na drahých dovozech potravin, které často nesplňují požadavky legislativy v různých oblastech (zejména v používání přípravků na ochranu rostlin, v dobrých životních podmínkách zvířat, v čerstvosti). Může podpořit zdraví nás, našich dětí, vnoučat. Může zlepšit kvalitu našeho života. Může chránit naše životní prostředí. Může pozitivně ovlivnit hospodaření s vodou. Když bude přijat tento původní pozměňovací návrh, dosáhneme výše uvedeného. 

Pozměňovací návrh vycházející z Ministerstva zemědělství předložený třemi poslanci za ANO způsobí pravý opak. Nevím, jestli chceme pokračovat v tom, co je dnes nastolené. Víte o tom, že díky nesmyslům se na obalu kávy Jihlavanka dočtete, že tato poctivá, staročeská směs, pravá káva z Asie a Latinské Ameriky, je tradičním způsobem pro nás, české spotřebitele, pražená a balená v Polsku? Takže český je jenom jazyk na obalu výrobku? 

Jak to vy osobně vidíte do budoucna? 

Když nic nezměníme, základní problém zůstane. Přes nižší náklady a standardní kvalitu maloobchodní prodejce sáhne po dovozech, kde je díky výrazně vyšším dotacím snížená cena, kvalita z důvodu zvýšené doby dopravy nemůže být lepší a naše vyrobené produkty hlavně živočišného původu se dnes proto musejí vyvážet mimo republiku, jelikož maloobchodní prodej je nenakupuje. Příkladem je prodej vepřového masa, kde jsme soběstační tak na 39 procent, i přes to museli naši producenti v loňském  roce vyvéut asi 13 procent živých prasat v porážkové váze do zahraničí. A tak jsme kvalitní vepřové maso vyvezli v živém stavu (takže spotřebitel v zahraničí se dostal k čerstvému masu, protože prasata byla poražená až v zahraničí) a „staré“ maso jsme si dovezli. S tím jsme vyvezli i práci, daně, odvody a zároveň snížili naši konkurenceschopnost a soběstačnost. 

Tento problém však nebude trvat dlouho, protože ani naší výrobci nejsou schopní dlouhodobě hospodařit se ztrátou. Výsledkem bude zánik domácích subjektů a prodej zahraničnímu kapitálu, který se už na jednotlivé provozy „třese“ a je „připraven“. Tak jak to bude, vyhraje zdravý rozum, zdravé potraviny pro všechny lidi, nebo peníze pro pár jedinců?

Materiál vychází s podporou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Barbora Richterová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

,,Takové civilizace zanikly.” Profesor: Piráti? Návrat k barbarství. Rusko to odmítá, proto ta nenávist

4:44 ,,Takové civilizace zanikly.” Profesor: Piráti? Návrat k barbarství. Rusko to odmítá, proto ta nenávist

HISTORIE A DNEŠEK Démonizace Ruska, to jsou jen projevy frustrace upadající západní společnosti. V d…