Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Připomíná, že Fialova vláda slíbila, že zkrátí dobu pojištění nutnou pro přiznání důchodu. „Nyní tuto dobu u předčasných důchodů prodloužila na 40 let. Čili nejen, že jdeme proti světovým trendům, ale kabinet jde i proti vlastnímu programovému prohlášení. Od jednoho extrému k druhému,“ podotýká a vzpomíná dál. „Ještě minulý rok ministr Jurečka a jeho ministerstvo radilo lidem, jak co nejlépe odejít do předčasného důchodu. Nyní jde o druhý extrém, že to zpřísní? Lidé, když pracují v manuálních profesích? Představte si řidiče za volantem, který má za celá léta práce zhuntovaná záda! Vláda dělá naprosto asociální kroky. Pak se nemůže divit, že v průzkumech veřejného mínění krok za krokem podpora klesá,“ dodal s otázkou: „A co lidé, kteří mají po třiceti nebo pětatřiceti letech práce zhuntovaná těla a musí si požádat o předčasný důchod? Znemožní jim to!“
Situaci zhoršuje i přístup zaměstnavatelů a firem, kteří lidi ve vyšším věku v podstatě nepotřebují. „Lidi nad pětapadesát v podstatě nechtějí. Nejde jen o stavební firmy, práci v lese nebo v dolech, kde musí být člověk opravdu fit,“ podotkl. Kabinet podle Roučka nemá přehled o tom, jak lidé skutečně žijí, ani o stavu na trhu práce.
Rouček: Prorůstovou politiku nevidíme
Ze strany Sociálních demokratů zaznívá kritika důchodové reformy en bloc. Podle předsedy Michala Šmardy nás „vrhá do nejistoty kdy a jestli se lidé dožijí důchodu.“ S tím souhlasí i doktor Rouček. „Naprosto správné. Oprávněná kritika. Otázkou je, co na způsob schvalování případně řekne ještě Ústavní soud. Zatím se jedná o snížení valorizace a zpřísnění možnosti jít do předčasného důchodu,“ konstatoval.
O celkové důchodové reformě se v podstatě zatím jen mluví. „Jsou vypouštěny nejrůznější balónky, které vycházejí z nejrůznějších penzijních fondů, bank a finančních institucí do tzv. třetího pilíře. Všude ve vyspělé Evropě je základem průběžný systém. Rakousko na důchody vydává v poměru k HDP mnohem více než my. Neplatí, že někdy za třicet nebo čtyřicet let by byl náš důchodový systém neufinancovatelný. Jde jen o to, jak do něj přinést více peněz. S tím souvisí neschopnost vlády navrhnout prorůstovou politiku tak, aby naše hospodářství rostlo. Když roste hospodářství, vybere se víc na daních a nejrůznějších odvodech. Pak je více peněz na sociální, zdravotní a důchodovou politiku. Nějakou prorůstovou politiku, jak nakopnout ekonomiku, aby do budoucna byla konkurenceschopná, nevidíme,“ dodal.
Fotogalerie: - Vody je dost
Nezapomenutelná paralela. Za Zemana to bylo jinak
Připomenul, jak to bylo za vlády Miloše Zemana. „Když jsem byl mluvčí v Zemanově vládě. Přišla s jasným konceptem investičních pobídek. Pravicová opozice samozřejmě kritizovala. Ale už druhým a třetím rokem byl koncept zaveden a do země se hrnuly zahraniční investice. Pravicová opozice dodnes kritizuje tzv. montovny. Jen, kde jinde by lidé dostali práci? Do země přišly nové automobilky jako byla Toyota, Peugeot, Citroen do Kolína a Hyundai do Nošovic,“ vzpomíná. „Nyní jsme o dvacet let dál, posunula se globální ekonomika a technologie, takže nemá smysl vytvářet montážní prostory, ale inteligentní systém investičních pobídek tak, aby k nám šly nejvyspělejší technologie, co budou za deset a patnáct let hýbat ekonomikou. U nás se nic neděje. Tedy kromě výkřiků typu prohlášení našeho premiéra, že z lithia budeme mít dva tisíce mld. korun a dostaneme se na špici světa. Realita je jiná. Lithium vůbec netěžíme a nemáme k němu ani potřebnou legislativu. Na rozdíl od Němců,“ dodal.
Psali jsme:
Doporučuje kabinetu, aby se soustředila na ekonomický růst a pak se může zabývat důchody a výstavbou škol a nemocnic. Nebezpečí, že čtvrtina důchodců spadne během deseti let do chudoby podle něj hrozí. „Vidíme na nejrůznějších statistikách, jak lidé padají do příjmové chudoby. Nemají často naspořeno více než na jeden nebo dva měsíce dopředu. Důchodci na rozdíl od mladých jsou často v takovém zdravotním stavu a věku, že si nikde přivydělat nemohou. Je pravda, že většina má své bydlení. Je také pravda, že většina žádné vlastní bydlení nemá. Nájmy se rovnají velikosti jejich důchodu,“ zhodnotil.
„Na Ukrajinu jsem jezdil ještě před Majdanem…“
V závěru zhodnotil i dění konfliktu na Ukrajině, o kterém zintenzivnila média v uplynulých dnech zpravodajství. „Na Ukrajinu jsem jezdil ještě před Majdanem. V době, kdy zaznamenávala šesti nebo sedmi procentní ekonomický růst. Stavěly se dálnice, hotely i hřiště. Nezapomeňme, že v roce 2012 Ukrajina společně s Polskem uspořádala mistrovství světa ve fotbale. Poprvé od rozpadu Sovětského svazu prožívala silný ekonomický růst. Otevírala se světu a společnost modernizovala,“ popisoval s tím, že Evropská unie tehdy nabídla zemím asociační dohody a zónu volného obchodu. „Některé země jako Bělorusko, kde byl diktátor Lukašenko, vůbec nesplňoval podmínky. V Ázerbájdžánu všem vadilo, že dohoda zahrnovala dodržování právního státu. Měl příjem z ropy a zemního plynu. Neměl zájem. Země jako Gruzie, Moldávie zájem měly do doby, než Putin řekl: nět,“ uvedl Rouček a vylíčil, co se dělo. „Začal prezidenta Janukoviče vydírat, že když podepíšou, nedostanou suroviny a Ukrajina se zhroutí. Lidé šli do ulic, chtěli na Západ,“ konstatoval k Majdanu.
Na starosti měl dříve Rouček za evropské sociální demokraty nejen Ukrajinu a země východního partnerství, ale i samotné Rusko. Od roku 2013 byl určen i jako zpravodaj Evropského parlamentu pro Ruskou federaci.
Problém Ukrajiny je politická kultura. „Málo zná slovo kompromis. Prozápadní část slavila a rusky mluvící část Donbasu za podpory zelených mužíků z Ruska, jak se tenkrát nazývali…Rusko část Donbasu a Krym zabralo. To byla první fáze,“ poznamenal s tím, že Ukrajina si pak postupně budovala obranné kapacity. „Nevím. Jestli to nestačilo na obrovskou mašinerii ruské armády? Loni se Rusko pokusilo celou Ukrajinu zničit. Válka probíhá asi rok a půl. Ukrajincům se daří zabránit nejhoršímu, a tomu, aby Rusové nastolili loutkovou vládu. Ano, čtu nejrůznější analytické zprávy o tom, jak probíhá nebo neprobíhá ukrajinská ofenziva. Rusko má kvantitativní převahu. Ukrajinci krok za krokem získávají na kvalitě. Rusko zabezpečilo obranné linie, zaminovaná území a je pro Ukrajince těžké dostat se dál. Vše jde velmi pomalu, chybí jim protivzdušná obrana. Mají výkonné tanky, částečně dělostřelecké systémy, podpora ze vzduchu chybí. Průlom? Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Zatím to vypadá na pat. Tragická a z mého pohledu nesmyslná válka,“ uzavřel.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
pejsek52
