Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
„Opravdu lidé přijmou důchodovou reformu? Bez debat a bez protestů?“ Ptáte se ve svém komentáři na webu vasevec.cz. Co tedy konkrétně na důchodovou reformu tak, jak ji vláda nastínila, říkáte? Jak byste to řešil vy a co mají lidé proti těmto plánům dělat?
Především by měly něco dělat politické strany levice, ať už komunisté – ti chystají nějaké protesty, sociální demokraté a samozřejmě také odbory. Sociální demokraté nechystají zatím nic, pokud vím. Odbory mluví o stávkové pohotovosti, a to si myslím, že je málo. Domnívám, že po té demonstraci, kterou zpackal Středula někdy na podzim, tím, že kandidoval na prezidenta – měl skutečně být především odborářským lídrem, tak lídři odborů prostě teď necítí dostatek sebevědomí na to, aby svolali nějakou velkou demonstraci, na kterou by přijeli lidé ze všech částí země. Necítí tu sílu. No a vláda vycítila tuto slabost a podle toho se k odborářům chová.
Já se domnívám, že lidé by měli vzít věci do vlastních rukou. Na každého poslance, který je připraven hlasovat pro tento vládní balíček, ať již bude ze stran vládní koalice nebo třeba z nějaké opoziční strany – to nelze vyloučit, i když doufejme, že to tak nebude, by se měli lidé obracet, aby jim to své hlasování vysvětlil. Ti poslanci mají přicházet do svých volebních obvodů, mají být ve styku se svými voliči. Je tedy možné za nimi chodit a ptát se – pane poslanče, proč chcete takto hlasovat? Uvědomujete si toto…., ukázat mu složenky, které lidé platí.
Odbory spočítaly, jestli dojde k naplnění tohoto balíčku, jaký to bude znamenat dopad do financí jedné domácnosti. I když si myslím, že je to přehnané, ale i kdyby to bylo jenom 100 tisíc a ne 150 tisíc, no tak je to obrovský zásah. Hlavně poté, co zažívají lidé v tomto a zažívali i v minulém roce, kdy klesá a klesla životní úroveň. Na konci tohoto roku myslím, že za tyto dva roky to bude něco mezi pětinou a čtvrtinou. Alespoň u těch nízkopříjmových a středněpříjmových kategoriích. Lidé ve vysokopříjmových kategoriích to nepoznají. Ti budou v klidu jezdit dál na zahraniční dovolené na Seychely, a tak dále. No ale ta společnost se skutečně velmi diferencuje a je zřejmé, že tady chybí prostě silná levicová strana. Ne strana ochočená nějakým miliardářem, jako je Barta, který si ochočuje teď sociální demokracii. Ale skutečně nezávislá levicová strana, která bude hájit zájmy zaměstnanců, zájmy pracujících.
Věříte tomu, že nakonec dojde ke generální stávce?
Doufám, že k ní dojde. Že se k ní odboráři doberou. Vidím velice poctivou snahu, radikální snahu, šéfa odborového svazu KOVO, což je tradičně největší odborový svaz, v minulosti nejradikálnější. A také spoléhám na odbory, které jsou sdruženy v té menší odborové centrále ASO pana Dufka. No a ty dopravní odbory, ty dokážou přece zacvičit s touto zemí. Zablokovat dopravu. Myslím si, že tato vláda musí dostat důkaz toho, že pracující jsou schopni se bránit. Alespoň v náznacích a podobně jako jsou schopni se bránit pracující ve Francii šílené důchodové reformě.
V té Francii to bylo začátkem května opravdu hodně divoké. A právě Josef Středula mimo jiné řekl: „Nepřejme si francouzský scénář, pojďme se domluvit.“ Myslíte si, že by to u nás nakonec mohlo dopadnout tak, jako ve Francii?
Tak pan Středula by se měl rozhodnout, jestli je tedy agentem Aspenu anebo jestli je zástupcem zájmu zaměstnanců. Já si myslím, že i ostré střety patří do demokracie. To je normální. V nedemokratických zemích se při takových střetech střílí do lidí. A v demokracii, tam hold „zatřepou“ demonstranti trošku s policií a nic se na režimu nemění. Takže domnívám se, že i kdyby tady byly ostřejší střety, tak že by to alespoň vládu donutilo k tomu, aby se vzpamatovala.
Když se vrátíme k té generální stávce, premiér Fiala se už nechal slyšet, že se stávkami nenechá zastrašit… Mělo by to tedy vůbec nějaký efekt?
On s odbory vůbec nejedná. Dal jim najevo, že na ně kašle s ohledem na to, že ony projevily slabost při té podzimní demonstraci a že tedy se nesnaží o změnu nějakého přístupu. On se Fiala vlastně ničeho nebojí. Nebojí se opozice ve Sněmovně, nebojí se mimoparlamentní opozice, která je fragmentovaná, nebojí se odborů… No ale teď je potřeba, aby ty radikálnější odborové svazy, a to si myslím, že jsou ti dopravci, že jsou „KOVÁCI“, že jsou také zdravotní odbory…., aby vystoupily a přesvědčily vládu, že se mýlí, že si lidé nenechají nadělat do čepice a ještě si ji dají na hlavu. Podle přání vlády.
V médiích se objevila zpráva, že ministryně Černochová tento týden podepíše v USA takzvanou dohodu o obranné spolupráci. Dokument budou muset ještě po podpisu ministryně obrany schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident. Řada lidí je ale proti. Je se čeho obávat? A jak myslíte, že to v závěru dopadne? Podepíšou to ti, které jsme uvedli?
Tak je to hanebná smlouva. A samozřejmě, že ta politická konstelace je taková, že velmi pravděpodobně dojde k přijetí té dohody jak v Parlamentu, tak tedy k podpisu prezidenta. Neumím si představit, že by tedy přeškolený rozvědčík, který dnes slouží americkým zájmům, nepodepsal takovouto smlouvu. Ta smlouva je hanebná sice, no ale on to tak nevidí. Tak jako to nevidí část společnosti, že to není vazalská smlouva a že nám nestačí být jenom v NATO, ale že ještě potřebujeme něco speciálního, aby si tady Američani mohli udělat základny. Se všemi důsledky, které to bude mít. Že na ta místa, kde Američané budou mít základny, namíří Rusové své dosti přesné rakety s jadernými hlavicemi. To samozřejmě vyvolá další stupňování napětí ve střední Evropě.
A mohou ti, kteří s tím nesouhlasí, proti tomu ještě něco dělat?
Myslím, že lidé by měli protestovat. Jak si pamatuji z nedávné minulosti, tak 70 až 80 procent lidí bylo proti umístění americké základny. Ale nejsou tady teď viditelné síly, které by se vyjadřovaly proti. Viditelně to dělá jenom SPD a komunisté. Když vidím sociální demokraty, no tak ti jsou v podstatě pro základnu. Ti jsou opravdu už zpacifikováni Bartou a spol., tedy tou skupinou lidí, která nám dopřála prezidenta s IQ 107. Takže je to velmi těžké. Zkusíme se na nějaké demonstraci ještě sejít a aktivizovat třeba i to hnutí NE základnám, které bylo tak úspěšné v těch letech 2007 až 2009.
Psali jsme:
Podívejme se na další aktuální téma. Rodiče dětí, které teď končí základní školu, si stěžují, že je problém často i jedničkáře dostat na vybranou školu. Míst je údajně vzhledem k vysokému počtu dětí málo. Boj je tento rok prý docela i o žádané učební obory. Co na to říci? Kdo selhal?
Já myslím, že tato vláda selhává ve všech směrech. Nejsou léčiva v dostatečném rozsahu. No a teď si nevšimli, že jsou populační ročníky, které mají více dětí než ty předchozí. A samozřejmě by bylo dobré, abychom tady měli nějaké „študiózi“, když to tak řeknu, trošku do foroty. To znamená zařídit větší kapacity škol proto, aby mohlo studovat více dětí. Což by se v budoucnu té republice vrátilo. Je také otázka, do jaké míry ty kapacity středních škol jsou naplněny i ukrajinskými studenty. Jestli toto nehraje také nějakou roli. Tím nechci říct, že bychom měli ukrajinské studenty vyhánět. Naopak. Myslím, že by tady měli zůstat i s rodinami třeba na celý život a být součástí toho našeho systému sociálního zabezpečení. Protože budou dlouhá léta, nebo desetiletí, přinášet do toho systému platby. Ale to ministerstvo podle mého názoru ani na toto nedokázalo zareagovat. Tak k čemu tam jsou? Jsou tam jenom tedy na reprezentaci? Jsou tam jenom na krásu? Nebo k čemu je to vlastně dobré?
Stále se mluví o tom, že je nedostatek zubařů, dětských psychologů… například. A to nemluvím o tom, že je dnes pomalu nad lidské síly sehnat kvalitního řemeslníka v nějakém rozumném čase. A stále přibývají studenti různých oborů, jako je například politologie, sociologie a podobně, pro které ale není třeba takové uplatnění. Co s naším školstvím po této stránce udělat?
Tak asi to není jen jedno opatření. Možná to chce na pár let zavést nějaké kvóty, tak aby bylo jasné, že za 6–7 let tady budou přibývat lékaři, přibývat ty potřebné profese. Že se tady třeba za 4–5 let budou profilovat nějací řemeslníci, až se vyučí. No a samozřejmě je možné třeba se podívat i mezi Ukrajince. Jestli tam nejsou nějací řemeslníci a nějací odborníci, kteří poté, až se naučí jazyk, až si řekněme obnoví kvalifikaci tak, aby odpovídala českým zákonům, budou moci tu práci dělat. U těch řemeslníků je to mnohem snazší.
Na závěr se podívejme do Turecka na prezidentské volby. V prvním kole voleb současnému prezidentovi Erdoganovi uteklo vítězství opravdu jen o kousek. Kdo podle vás v druhém kole zvítězí a jak vidíte vývoj v Turecku?
Je zajímavé, že většina agentur pro výzkum veřejného mínění předpovídala vítězství protikandidáta prezidenta Erdogana. Přiznám se, že jsem k tomu byl rezervovaný. I když politicky řekněme cítím určitou blízkost k tomu sociálně demokratickému protikandidátovi Erdogana. Ale myslím si, že Turecko pod vedením Erdogana je zemí, která se snaží dělat nezávislou politiku. Nechce být maňáskem žádné velmoci. A stalo se takovou regionální velmocí. I když má své problémy, zejména v ekonomické oblasti, v národnostní politice, no tak je to země, která má určitou perspektivu.
Je zajímavé, jakým způsobem oba kandidáti těsně před volbami reagovali. Ten opoziční kandidát se obořil na Rusko, že se vměšuje do tureckých voleb. Naopak prezident Erdogan obvinil z téhož Spojené státy. Takže i to tak trošku ukazuje tu orientaci těch dvou kandidátů.
S velkou pravděpodobností si myslím, že v tom druhém kole zvítězí současný prezident Erdogan. Může se stát, že Turecko, které tak nějak balancuje mezi velmocemi, zamíří mezi státy BRICS, i když v tuto chvíli se o tom mluví jen okrajově. Takže Turecko bude hledat svou nezávislou pozici i na NATO a samozřejmě na EU, kam většina těch států Turecko stejně pustit nechce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Noční Vlak
