Politika musí působit věrohodně a vycházet z domácích kořenů, je název jednoho vašeho červnového textu. Nevychází z domácích kořenů?

Moje úvahu směřovala dvěma směry. Ten základní spočívá v tom, že politici neřeší základní problémy této země a namísto toho řeší zástupné problémy. Příkladem mohou být doposud nevyřešené exekuční excesy, málo efektivní a jak se ukázalo v průběhu koronavirové krize příliš byrokratická státní správa, finančně nedostupné bydlení či obrovské regionální rozdíly v životní úrovni a výši mezd. Proto by politici měli primárně řešit problémy vzešlé z domácích kořenů.

Druhý směr ukazuje na další problém české politiky, a tím je hledání vnějšího nepřítele, pokud nejsem schopen či ochoten vyřešit základní problémy České republiky. Opět uvedu příklady z poslední doby, jako je strašení lidí nelegálními migranty a teroristy, odstraňování soch a přepisování historie či zahraničněpolitická diskuse o vztazích s Tchaj-wanem a ČLR.

Pokud chci dělat poctivou politiku pro své spoluobčany, pak musím zapojit srdce a rozum.

Pravicové strany ke vzájemné spolupráci žene touha po moci. Piráti koketují se STAN i ODS, lidovci se STAN a TOP 09 a ODS se snaží přemluvit ostatní, že premiérem má být Petr Fiala. Vzpomeňme si na období ekonomické krize v letech 2002 až 2012, uvádíte na facebooku. Na co konkrétně si mají lidé vzpomenout?