Politika musí působit věrohodně a vycházet z domácích kořenů, je název jednoho vašeho červnového textu. Nevychází z domácích kořenů?
Moje úvahu směřovala dvěma směry. Ten základní spočívá v tom, že politici neřeší základní problémy této země a namísto toho řeší zástupné problémy. Příkladem mohou být doposud nevyřešené exekuční excesy, málo efektivní a jak se ukázalo v průběhu koronavirové krize příliš byrokratická státní správa, finančně nedostupné bydlení či obrovské regionální rozdíly v životní úrovni a výši mezd. Proto by politici měli primárně řešit problémy vzešlé z domácích kořenů.
Druhý směr ukazuje na další problém české politiky, a tím je hledání vnějšího nepřítele, pokud nejsem schopen či ochoten vyřešit základní problémy České republiky. Opět uvedu příklady z poslední doby, jako je strašení lidí nelegálními migranty a teroristy, odstraňování soch a přepisování historie či zahraničněpolitická diskuse o vztazích s Tchaj-wanem a ČLR.
Pokud chci dělat poctivou politiku pro své spoluobčany, pak musím zapojit srdce a rozum.
Pravicové strany ke vzájemné spolupráci žene touha po moci. Piráti koketují se STAN i ODS, lidovci se STAN a TOP 09 a ODS se snaží přemluvit ostatní, že premiérem má být Petr Fiala. Vzpomeňme si na období ekonomické krize v letech 2002 až 2012, uvádíte na facebooku. Na co konkrétně si mají lidé vzpomenout?
Vždy, když vládly pravicové strany, tak došlo k rozdělení společnosti, k zesílení sociální nerovnosti a ke snížení spravedlnosti a solidarity v České republice. V letech ekonomické krize se přijala pravicová řešení, která tuto krizi prohloubila.
Připomenu snížení platů a penzí, což podkopalo koupěschopnou poptávku. Připomenu přijetí církevních restitucí, které prohloubily averzi většinové společnosti proti katolické církvi. A připomenu ještě zavedení superhrubé mzdy, která zvýšila zdanění a snížení příjmů všech zaměstnanců. Výsledkem bylo, že následná vláda pod vedením ČSSD musela opět tyto chyby pravicové politiky napravovat. To se podařilo a drtivé většině občanů a domácností se zvýšila životní úroveň. Nicméně již nebyl dostatek času na prosazení klíčových levicových témat, jako je změna daňového systému, zvýšení dostupnosti bydlení či reforma penzí pro posílení větší spravedlnosti.
Fotogalerie: - Měsíc v kleci
Když hloupost lidem vládne, komentujete na facebooku rozhodnutí jednoho z tradičních týmů americké fotbalové ligy NFL z Washingtonu, které vypouští název Redskins, tedy Rudokožci. Vše v rámci současného dění nejen v USA, kdy probíhají protesty hnutí označované jako Black Lives Matter. Provázejí je různé podivné excesy, jako je ničení soch, přejmenovávání názvů a podobně. Co k tomu ještě dodat?
Všechny protesty, označované jako Black Lives Matter, mají racionální základ, protože v řadě států USA je stále skrytá rasová diskriminace. Ale tak jako má mince dvě strany, tak také tato diskriminace přerostla v pozitivní diskriminaci a v diskriminaci většinové společnosti. A zároveň to vede k devalvaci hodnot, na kterých stojí demokratická a svobodná společnost. Ničení soch, přejmenování sportovních klubů, ulic, náměstí či jiné excesy způsobují rozdělení společnosti a také její radikalizaci. A to opravdu neprospívá k reálnému a skutečnému řešení problémů, které jsou skryty v americké a nejenom americké společnosti.
Psali jsme:
Spojené státy byly dost zasaženy koronavirovou pandemií a do toho přišly tyto protesty hnutí Black Lives Matter. Sledujeme ústup USA z pozice světové velmoci? Co podle vás právě nyní v USA sledujeme? Jde o věc, která může ohrozit základy americké demokracie?
Základním problémem je postupná ztráta hegemonie USA ve světě a také ztráta prestiže americké zahraniční politiky. Je třeba si uvědomit obrovskou provázanost politiky USA s byznysem a s ekonomikou. Politika současného prezidenta Donalda Trumpa America First toto propojení jasně ukazuje. Pozitivem současné zahraniční politiky USA je nerozpoutání nějakého dalšího nového ozbrojeného konfliktu a snaha o řešení těch stávajících. Negativem je zhoršení vztahů USA s RF, Čínou a Íránem. Ale také s Evropskou unií. Dokonce se dá hovořit o začátku ekonomické války, kterou vedou USA se zbytkem světa.
Na případu pandemie a jí doprovázející ekonomické krize se ukazuje, jak důležitá je kvalita a dostupnost veřejných služeb pro občany. Nemyslím si, že by popsané události mohly ohrozit základy americké demokracie, ale zároveň se ukazuje rozdělení americké veřejnosti před nadcházejícími prezidentskými volbami. To, co může ohrozit USA, ale i jakoukoliv zemi na světě, je narušení soudržnosti společnosti. Protože pouze soudržná společnost je schopná řešit krize, jako je pandemie či ohrožení bezpečnosti země.
Německo 1. července převzalo předsednictví v Evropské unii. Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější. Posílí podle vás ještě tlak na ty země, které uprchlíky přijímat nechtějí?
Úvodem je třeba zdůraznit, že je nutno rozlišit legální a ilegální migraci. Pokud se tedy budeme bavit o té legální, pak migrační a azylová politika je v pravomoci každé členské země EU. Jinou záležitostí je nelegální migrace a průchodnost schengenského prostoru. Tady je zodpovědnost delegována na každou členskou zemi k ochraně své schengenské hranice. Česká republika má povinnost zabezpečit svá letiště. Pokud si některá ze zemí neplní své povinnosti, pak je to její odpovědnost. Snahou Evropské komise by měla být finanční a materiální pomoc zemím, které jsou vystaveny tlaku nelegální migrace.
Otázka možného tlaku předsedající země EU na členské země, které odmítají přerozdělovací kvóty, je sice možná, ale pro přerozdělování musí být souhlas dané členské země. A pokud vím, tak Česká republika nezměnila svůj negativní postoj k přerozdělování uprchlíků. Na závěr si dovolím výtku k nové Evropské komisi. Ta by se měla namísto uprchlíkům věnovat řešení bezpečnostních opatření vůči koronaviru a podpoře unijní ekonomiky. A také by měla přijmout opatření a pomoc pro ochranu schengenských hranic.
Fotogalerie: - 500 miliard ve třetím čtení
Německo chce také přispět k ekonomické obnově EU po koronaviru, budeme tedy zřejmě svědky masivních přerozdělovacích programů. Je to podle vás dobře?
Politika Evropské unie mimo jiné stojí na přerozdělování financí použitých ke zlepšení úrovně těch členských zemí, které na tom nejsou ekonomicky tak dobře, jako jiné země. Proto i naše země je příjemcem řady dotací z evropského rozpočtu. A pokud se podíváme do nečlenských zemí, pak i ty dávají do svých ekonomik obrovské sumy peněz. Prostě proto, že sociální stát je svázán s výkonností hospodářství. Takže tady problém nevidím.
Kde problém vidím, je ve stanovení konkrétních podmínek pomoci. Tady musím souhlasit s předsedou vlády, že nelze souhlasit s takovými podmínkami, které budou znevýhodňovat Českou republiku. Přerozdělovací programy by měly odpovídat počtu obyvatel a nikoliv míře zasažení ekonomickou krizí či dokonce mírou nezaměstnanosti v té které členské zemi.
Poslanec a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek se rozhodl v roce 2021 neobhajovat mandát. Ve sněmovně tak bude chybět poprvé po 23 letech. Je to podle vás škoda? Bude Kalousek sněmovně scházet? Ať už pro hodnoty, které hájí, nebo pro to, jak výrazná a netypická osobnost to je?
Kalousek své rozhodnutí odůvodnil i tím, že nové vedení TOP 09 má obrovský potenciál a mohlo by být „kondenzačním jádrem pro spolupráci tradičních stran“. Padla i úvaha, že by to mohl být krok ke spolku ODS, TOP 09 a možná i STAN. Je něco takového reálné?
Mě na české politické scéně vždy něco překvapí a povětšinou tato překvapení jdou k horšímu. Nerad vzpomínám na období Čtyřkoalice, na Věci veřejné či dnes na PR politiku ANO 2011 či SPD. Prostě takto rozhodli voliči a já sám s tím těžko něco udělám. Proto i nějaká koalice pravicových stran vzniknout může a zřejmě i vznikne. Já osobně nikdy takovou pravicovou koalici podporovat nemohu a nebudu. Je to dáno nejen mým politickým a ideovým pohledem na svět, ale i mojí osobní dlouhodobou politickou zkušeností s vládami pravice. Na ně vždycky nejvíce doplatili zaměstnanci, senioři, rodiny s dětmi i drobní živnostníci.
V anketě na vašich stránkách na otázku pro čtenáře, který problém ve Zlínském kraji považují za největší a nejdůležitější pro prioritní řešení, vedou nízké platy a mzdy. Což není překvapení. Stále jsme ve srovnání se západními zeměmi v tomto směru chudými příbuznými, ačkoliv výkon naší ekonomiky až tak špatný není. Čím to je a co s tím?
Souhlasím, že průměrný plat v zemi je třetinový ve srovnání se sousedním Německem. A to nehovořím o tom, že tři čtvrtiny obyvatel nedosáhnou ani na tuto nízkou průměrnou mzdu. Situace v mém Zlínském kraji je ještě horší, protože průměrná mzda je o 4000 Kč nižší, než činí celorepublikový průměr. Z toho se odvíjejí i nízké příjmy domácností, nízké penze i nižší koupěschopnost mých spoluobčanů.
Řešení jsou dvě. V krátkodobém horizontu je cestou zvýšení mezd zrušení super hrubé mzdy (snížení zdanění o 1,1 %), zavedení progresivního zdanění pro bohaté (tak jak je tomu v jiných zemích EU) a zvýšení mezd na úkor snížení ziskovosti českých firem (ta je o 10 % nad úrovní ziskovosti firem v sousedním Rakousku a Německu). Z dlouhodobého hlediska je to podpora růstu produktivity práce zaváděním průmyslu 4.0, podpora robotizace, digitalizace a hi-tech technologií. Nedílnou součástí je podpora inovací, výzkumu a vývoje, protože bez toho ztratí naše výrobky konkurenceschopnost.
Současná postkoronavirová doba by měla být využita k modernizaci a ke zvýšení efektivity celé naší společnosti. Je to důležité pro lepší budoucnost našich dětí a vnoučat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
