Žaloby na Zemana: Advokát Rozehnal žalující nepotěší, ani soudce Baxu

19.02.2019 4:39 | Zprávy

ROZHOVOR Spektakulární žaloby, které jsou předem odsouzeny k nezdaru, jsou podle uznávaného advokáta Aleše Rozehnala zbytečné a škodlivé. „ Justice by neměla být jakýmsi dalším hřištěm politiků,“ prohlásil v rozhovoru pro PL k chystané žalobě senátorů na prezidenta republiky advokát. Milošem Zemanem navrhovaného kandidáta do Ústavního soudu Aleše Gerlocha považuje za fundovaného odborníka. A dodává, že všichni jím navržení kandidáti na soudce Ústavního soudu byli vynikající, což se nedá říct o kandidátech Václava Klause, který podle něj Ústavním soudem pohrdal.

Žaloby na Zemana: Advokát Rozehnal žalující nepotěší, ani soudce Baxu
Foto: Archiv Aleše Rozehnala
Popisek: JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., advokát, odborník na mediální a soukromé právo

Je podle vás správné, že Univerzita Karlova podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby kvůli rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory? Podle rektora Tomáše Zimy si škola za provedeným řízením stojí, jmenování obou podle něj „výrazně doporučily“ vědecké rady při tajném hlasování.

Ano, je to správné, protože prezidentovy důvody k nejmenování mi přijdou slabé. Jako důvod nejmenování Jiřího Fajta profesorem prezident uvedl, že jmenovaný nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole a že jeho publikační aktivity nejsou na úrovni, kterou vysoká škola vyžaduje. Tímto rozhodnutím prezident zcela jistě překročil svoji pravomoc, protože posuzování otázek pedagogické a publikační činnosti je v působnosti vysoké školy, respektive ministra školství. Důvody pro nejmenování Ivana Ošťádala profesorem podle prezidenta spočívají v tom, že Univerzita Karlova nezohlednila jeho styky s StB, které jsou v rozporu s etickým kodexem univerzity. K otázce spolupráce s komunistickou tajnou policií přistupuje prezident Zeman značně selektivně. U některých osob není spolupráce s StB překážkou, aby je vyznamenal a ocenil jejich údajné vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti a výsledky práce, jako např. Jitku Frantovou Pelikánovou, Jaromíra Nohavicu nebo profesora Zdeňka Zbořila. U docenta Ošťádala je to na překážku jmenování profesorem. Kromě toho, že je prezident ústavním činitelem, je také svého druhu správním orgánem, který musí jednat podle určitých zásad. Jednou s těchto zásad je princip legitimního očekávání, který spočívá v tom, že při rozhodování skutkově podobných případů nesmí vznikat nedůvodné rozdíly. Prezidentův postup nemá s principem legitimního očekávání nic společného.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Zajímá mě, co si přeje ODS?

Protože vy na jednu stranu tvrdíte, že: ,,Zdá se, že si voliči nepřejí další federalizaci EU, bezbřehou migraci a ničení konkurenceschopnosti a životní úrovně radikální zelenou ideologií vtělenou do Green Dealu. To je nadějná zpráva." Jak ale vysvětlíte vaše spojení s Lidovci a TOPkou? Nemyslíte, že...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co řekne „Ursula“, na tom tak moc nezáleží. Ivan David o Bruselu po volbách

11:12 Co řekne „Ursula“, na tom tak moc nezáleží. Ivan David o Bruselu po volbách

Od eurokomisaře se žádá, aby nehájil zájmy své domovské země, připomíná Ivan David. Proto by podle n…