Myslíte si, že je vhodné, aby umělci vyjadřovali svůj názor na vyhlašování cen Anděl?
To, že máme různé názory, je v pořádku, a to, že se smějí vyjadřovat, je také v pořádku. A že se to druhé straně nelíbí, je také v pořádku. Jinak si nemyslím, že to má na něco vliv.
Není naopak vidět, že kritika prezidenta ze strany některých zpěváků naopak ještě utužila jeho příznivce?
To, co se odehrává, bych přirovnal k polarizaci mezi Spartou a Slávií, to utužuje a přibývá Sparťanů a utužuje to a přibývá Slávistů. Nic jiného. Myslím, že jediní, kdo na to doplácí, jsou ti ostatní, z Plzně, Liberce, Ostravy a Brna.
Ale na Davida Kollera i Lenku Dusilovou, kteří vystoupili v přímém přenosu proti jednání Miloše Zemana, se snesla na sociálních sítích i v médiích od příznivců prezidenta spousta urážek a vulgarit. Jsme demokratickou společností, když místo diskuse, argumentů na odlišný názor zaznívá jen osočování a nenávistné útoky? Co to o nás vypovídá?
Že s těmi jinými názory máme problémy. Ale to asi není až tak výjimečné. Já bych nás kvůli tomu nikam neházel, asi to tak je leckde jinde také.
Nejen umělci, ale i řada politiků a členů nevládních organizací klade polarizaci české společnosti za vinu právě Miloši Zemanovi. I když v inauguračním projevu sliboval, že bude společnost spojovat, nikoli rozdělovat, téměř každým svým výrokem přilévá jen olej do ohně. Nemyslíte, že je to jeho vina, že je česká společnost rozdělená víc než kdykoli předtím?
Jednak je to dáno přímou volbou prezidenta, to už jsem říkal mnohokrát, takže to nemusím opakovat. Prostě z prezidenta je prvořadý politik, který se uchází o přízeň voličů. A není-li to blázen, tak se tomu musí podřídit. To Miloš Zeman dělá a má asi smůlu v tom, že je první přímo zvolený prezident, protože si dovolím vyjádřit přesvědčení, že by to tak dělal každý, že by se obracel svými slovy i činy k těm, kteří ho zvolili. To je podle mne jasná věc.
Ale já si nemyslím, že si Miloš Zeman zaslouží kritiku za snahu orientovat naše obchody směrem na Čínu a Rusko. Myslím, že ve strádající Evropě rozumnému státu nic jiného nezbývá. Asi by stálo za to, kdyby někdo zpracoval analýzu, jak silné jsou obchodní vztahy na Čínu třeba ze strany Německa. Jsem si naprosto jist, že jsou mnohonásobně silnější než ty naše, a pokud se to někdo pokouší zlepšit jako právě prezident Miloš Zeman, měl by za to podle mne nejen sklízet poděkování, ale dokonce je to podle mne strategická nutnost. Není k tomu žádná alternativa. Ano, možná mohou být diskuse o tom, jestli se to či ono v rámci této snahy přehnalo, jestli vlajky byly dost dlouhé nebo dost krátké, prostě o formě diskuse být může. Ale o tom obsahu, že je nezbytná orientace České republiky mnohem víc na trhy, jako jsou ruské nebo čínské, není nejmenších pochyb. A pokud někdo ve svých nenávistných komentářích míří na toto téma, tak tím prokazuje naprostou naivitu a nepochopení dnešního světa.
K dění kolem kritického vystoupení umělců na Cenách Anděl:
Ale nikdo rozvoj obchodních vztahů s Čínou nezpochybňuje, naopak mnozí politici i ekonomové mluví o nutnosti diverzifikace naší ekonomiky, ale mnohým lidem připadá, že snaha zalíbit se Číně byla poněkud přepálená, že chování prezidenta, ale třeba i policie, bylo podlézavé a ponížené. Nakonec Miloš Zeman prohlásil, že jsme doposud podléhali vlivu USA a Evropské unie, ale teď děláme nezávislou politiku. Není takový výrok už přes míru, když jsme pořád ještě součástí NATO a EU?
Tady bych si nepletl dva pojmy, ano, jsme součástí těchto struktur, ale otázka je, jestli jsme samostatně konající součástí, jestli jsme v mezích spojenectví ještě dostatečně samostatní, nebo jestli jsme si členství v těchto strukturách nevyložili jako přehnanou závislost. Ale já se do toho nechci pouštět, kde je ta mez. Umím si představit, že škála názorů na to je velmi široká. Jen jsem chtěl říci, že o tom, že Česká republika nutně potřebuje ke své dosavadní prozápadní orientaci ještě tu východní, není vůbec žádná diskuse. A za to je Zemanovi třeba děkovat i s tím vším, co k tomu patří.
Já jsem si začal v poslední době klást otázku, jakou roli v diskusích na sociálních sítích hraje to, že jedni jsou za své názory placeni a druzí je mají amatérsky, to znamená z nadšení pro věc. Myslím, že se z toho stal velký problém, dokonce si myslím, že by od teď každý, kdo někde vystoupí, ať už na internetu, v médiích nebo v rozhovoru s vámi, měl vždycky říci, kolik a od koho za to bere. Aby ti, co to čtou, věděli, jestli z toho žije a jak moc dobře z toho žije, nebo jestli si to myslí a nic z toho nemá. Protože vidím dlouhé seznamy, jaké všechny prospěšné aktivity jsou financovány z evropských rozpočtů, z nejrůznějších nadací, které někomu patří. To jsou všechno instituce, které mají nějaký zájem a které se snaží, aby ten zájem byl prosazován. Tyto informace mi v diskusích chybí.
Už jsem kdysi dávno, musím říci marně, protestoval proti pojmu nezávislý ekonom. Protože když někde mluví nějaký ekonom, tak se nikdy pořádně nedozvíme, kdo ho vlastně platí. Například velmi často jako nezávislí ekonomové hlásají názory analytici bank. Přitom ty banky mají jednak zahraniční vlastníky a jednak naprosto jasné ekonomické zájmy. A to, co ti ekonomové hlásají, nejsou nezávislé názory, to je propaganda příslušných institucí, která ty lidi výborně platí, aby říkali, co říkají.
A podobné je to s těmi tzv. aktivisty, takže bych začal rozdělovat aktivisty na profi a amatéry. A na ty profi bych byl opatrný.
Když jsme mluvili o státní návštěvě čínského prezidenta, řekl jste, že je možné diskutovat o tom, jestli se něco v této souvislosti přehnalo či nikoli. Každá přehnaná akce totiž vyvolá přehnanou reakci, například polití čínských vlajek vyvěšených na Evropské třídě v Praze. Druhá věc je ale podivné jednání české policie, která nepustila účastníky na předem ohlášené shromáždění na Hradčanské náměstí a snažila zabránit nošení nebo vyvěšování tibetských vlajek dokonce i na akademické půdě. Jak hodnotíte jednání policie?
Napřed bych pohovořil o tom, jak byl vítán tentýž čínský prezident v Americe. Myslím, že je evidentní, že byl vítán s ještě většími symbolickými vítacími kroky než u nás a nevyskytlo se tam žádné hanobení vlajky. Poškozovat vlajku jakéhokoli státu považuji za hanobení a za věc nepřiměřenou, ke které by se nikdo neměl uchylovat. Je normální věc, že na nepřiměřené kroky přicházejí nepřiměřené reakce. Klaďme si otázku, co ve Spojených státech způsobilo, že vítali intenzivněji a nebyly proti tomu žádné protesty nepřiměřeného typu, jako je hanobení vlajky. Můžeme si myslet, že jejich společnost je civilizovanější, ale já si to nemyslím, podle mne je to u nich proto, že si tam společnost uvědomuje, že kdyby se uchýlila ke krokům, jako je hanobení vlajky, přišly by kroky, se kterými by si naši čeští profesionální aktivisté nevěděli rady, protože by to byly velice tvrdé tresty. Myslím, že u nás je to hodně projev toho, ne že se toho smí málo, ale že se smí v podstatě cokoli a že většina společnosti neopovrhuje těmi, kteří hanobí vlajky. A že dotyční, kteří hanobí vlajky, se nebojí těch velkých trestů, které by je potkaly například ve Spojených státech.
Asi bojí, protože k poškození čínských vlajek na Evropské třídě v Praze došlo v noci.
To je jiná věc, že jsou si ti autoři jisti, že je nikdo nechytne. To by se asi také ve Spojených státech nestalo.
Amerika je ale trochu jiná. Patos je jí vlastní, my tady také nestojíme jako oni při hymně s rukou na srdci. A také nemají historickou zkušenost s komunismem, takže bombastické vítání komunistických čínských pohlavárů je asi nechává víc v klidu než řadu z nás. Myslíte, že je tento přístup možné srovnávat, když každá země je jiná, má jiné zvyklosti i jiné historické zkušenosti? V řadě z nás to navíc vyvolalo reminiscence z vítání ruských návštěv v minulém režimu, ale za posledních pětadvacet let už to tady nebylo zvykem, proto to zřejmě vyvolalo takový odpor.
Je to zase dáno kulturou společnosti, ze které reprezentant přijíždí. Jsou země, ve kterých ta symbolika nehraje takovou roli jako například v Číně. A možná, že se porovnání dočkáme, až přijede americký prezident.
To už jsme mohli srovnávat, byl tu v posledních letech nejen americký prezident Obama, ale i ruský prezident Putin a Medveděv. A Hradčanské náměstí ani při jedné z těchto návštěv nebylo uzavřeno.
To, že Miloš Zeman je levicový politik, hledající podporu u výrazně levicového voličstva, je naprosto jasné, a že tudíž má ve svém repertoáru projevy, které jsou tohoto typu, není nic překvapivého. To, jak jste zmínila, že v dobách pravicových vlád vítání vypadalo jinak, je právě to, co odlišuje levicovost a pravicovost. Důraz na symboly a pompy je přece charakteristický pro levicové režimy a levicově orientované lidi. Myslím, že to také může být projev přemíry zájmu prezidenta na tom, aby čínská návštěva byla úspěšná. To, že ten zájem má, je v pořádku. To, že má mimořádný zájem, aby se ekonomické vztahy s Čínou výrazně zlepšily, chápu. A jestli v rámci toho dojde k mírnému posunu více či méně, osobně považuji za nepodstatné.
A co říkáte jednání některých současných či bývalých politiků, například Miroslava Kalouska, Martina Bursíka, Michaela Kocába a dalších, kteří také kritizují prezidenta za změnu zahraniční orientace naší země a volají k odpovědnosti viníky za to, že byla porušována práva na shromažďování nebo svobodné projevení názoru?
Chápu, že pro někoho je to výborný důvod k zahájení svaté války. Samozřejmě, že vnímám reakce pánů Bursíků a Kalousků toho, že to je obrovská příležitost, jak zfanatizovat i Slávii. Myslím, že kdo trochu sleduje kroky a názory pana předsedy Kalouska, musí tušit, že jeho současná orientace na bývalé voliče Unie svobody a podobných subjektů je v jeho případě politickou analýzou vzniklé struktury voličstva než jeho vlastního přesvědčení. Myslím, že to je prostě úvaha, co jim přinese podporu, jak jsem to nazval, Slávie.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
