Zrušte sankce. Rusko se obrovsky rozvíjí. Zeman má pravdu. Není důvod přijímat euro, říká elitní ekonom, poradce Andreje Babiše

09.11.2017 12:23

ROZHOVOR Vstupovat do eurozóny v době, kdy má problémy a některé členské státy ji budou muset opustit, má-li se zachránit, nedává podle makroekonoma Jaroslava Ungermana smysl. Poradce Andreje Babiše z časů jeho působení v čele Ministerstva financí nepovažuje za rozumné pokračovat v sankcích proti Rusku, ale chápe je jako politický problém, u něhož chybí snaha o nalezení řešení. Předpokládá, že nová česká vláda bude pokračovat v politice stimulace investic a rozumného zvyšování platů, ale obává se, že nebude mít tak příznivé podmínky, jaké tu byly v minulých čtyřech letech.

Zrušte sankce. Rusko se obrovsky rozvíjí. Zeman má pravdu. Není důvod přijímat euro, říká elitní ekonom, poradce Andreje Babiše
Foto: Jonáš Kříž
Popisek: Andrej Babiš na půdě ČVUT

Říjnové parlamentní volby s velkým náskokem vyhrálo hnutí ANO, a tak je na Andreji Babišovi, aby sestavil vládu a pokusil se splnit co nejvíce z toho, co před volbami sliboval. Vás si během působení v čele Ministerstva financí vybral jako svého ekonomického poradce. Na co by se měl podle vás jako premiér nejvíce zaměřit, co by měly být hlavní priority v ekonomické oblasti pro budoucí – nejspíše menšinovou – vládu?

Anketa

Schvalujete postup někdejšího disidenta a exministra vnitra Tomáše Hradílka, který chce držet hladovku, dokud Zeman nezruší kandidaturu? Je ochoten i umřít.

5%
95%
hlasovalo: 11558 lidí

Úkolů, které by vláda měla řešit v ekonomické oblasti, je více. Minimálně by mělo jít například o to, dostat pod větší kontrolu veřejné finance – minimálně tak, že se podaří stabilizovat výsledek veřejných rozpočtů. Mám na mysli to, čeho jsme svědky v posledních letech – na letošní rok připravíme rozpočet se schodkem 60 miliard a ve skutečnosti rozpočet skončí v přebytku. A příkladů toho, že se záměry založené do rozpočtu míjejí v konečném výsledku s realitou, je více. Je jistě chvályhodné, jestliže rozpočet je v přebytku, ale není úplně dobré, když je tomu tak proto, že nejsou splněny jeho investiční záměry, i když víme, že je to často jejich nepřipraveností.

Musí se také prozkoumat efektivnost nejrůznějších druhů pobídek. To se týká podpory zahraničních investic, systému podpory exportu, který potřebuje výraznou reformu. Vláda také bude muset rozhodnout o výstavbě dalšího jaderného bloku. Musí se také připravit nový zákon o dani z příjmů.

Hnutí ANO slibovalo, že v případě volebního úspěchu prosadí zákon o klíčových stavbách, aby se pár kilometrů dálnic nestavělo čtvrt století. Kde jsou v tuto chvíli investice do dopravní infrastruktury nejvíce zapotřebí? Do železnice, do dálnic, do silnic? Co by se reálně vzato dalo za čtyři roky uskutečnit, a nezůstane zase jen u slibů jako u předchozích vlád?

Jako úplně zásadní bych pro nejbližší čtyři roky považoval dokončit dálniční spojení do všech krajských měst, tedy propojit dosavadní dílčí úseky dálnic a dotáhnout spojení na hranice – na jihu s Rakouskem a na severu s Polskem. A také dotáhnout do konce spojení Olomouc – Hradec Králové jako alternativu pro D1. Nevím, jak jsou daleko přípravné práce, ale tohle by mělo mít jednoznačnou prioritu.

Očekával bych také, že se reálně začne s přípravou vysokorychlostní železnice – že bude co nejdříve stanovena trasa a začne se s přípravnými pracemi. I to je neoddiskutovatelná priorita. Měli bychom se také více věnovat investicím do železnic, které v Evropě prožívají renesanci, a také k tomu potřebné infrastruktuře – především do modernizace nádražních prostor.

Všechny strany se před volbami shodovaly, že je třeba výrazně přidat učitelům. Andrej Babiš dokonce hovořil o zvýšení jejich platů během čtyř let o 50 procent. Nízké platy mají ale i zaměstnanci ve zdravotnictví a v sociálních službách. Myslíte, že na ně se nezapomene?

Hovořit o nízkých platech je vždycky ošidné, protože je to především o tom, s jakou další platovou úrovní to srovnáváme. Umíme říci, jaký plat je tam, kde jde o lidské zdraví, dostačující? Asi se shodneme, že tam nějaké měřítko sotva najdeme. Tím vůbec nechci říci, že ve zdravotnictví jsou platy dostačující. Myslím, že jsou velmi podceněny platy především středního zdravotnického personálu – sester a dalších profesí, které se bezprostředně starají o pacienty, například ležící, nebo v pooperační péči – stejně jako v sociálních službách. Ani platy lékařů v nemocnicích nejsou asi dostačující ve vztahu k výkonům, které musejí odvádět. Naproti tomu, když se někdy setkáme s informacemi o platech v některých soukromých lékařských zařízeních, pak to nevypadá, že by tato práce byla platově nedoceněna – například ve vztahu k průměrné mzdě v celé ekonomice. Naopak.

Asi by bylo správné to řešit. Možná je to i o změně tzv. úhradové vyhlášky, ale právě do toho se nikomu nechce.

Jedním z prvních kroků nové vlády má být navýšení základní výměry důchodů z devíti na deset procent, což by znamenalo v rámci parametrů pro rok 2018 navýšení důchodů o 448 korun pro každého seniora. Co by měl budoucí kabinet podniknout v oblasti důchodů, když minulá vláda zřídila důchodovou komisi, ale ta se k žádnému závěru nedobrala? Měl by víc motivovat lidi, aby se na důchod zajistili co nejvíc sami, nebo něco jiného?

Tento postup – zvýšit základní výměru důchodu na deset procent – pokládám za naprosto správný. Nicméně v roce 2018 se to ještě nestihne, protože valorizace důchodů v příštím roce proběhne podle jiného schématu. Valorizace vámi uvedeným způsobem se může uskutečnit až od roku 2019 po přijetí příslušného zákona.

I když zvýšení důchodů tím, že bude zvýšena základní výměra důchodu, lze pokládat za rozumné, přesto se někdy lze při diskusích setkat s jeho odmítáním, neboť prý diskriminuje ty, co pobírají vyšší důchody, a zhoršuje tzv. ekvivalentnost důchodu ve vztahu k předchozímu platu. Tímto způsobem by se totiž více – v procentním vyjádření – zlepšily důchody těm, kteří jsou už dlouho v důchodu a mají proto nízký důchod, počítaný z nízké mzdy. A takovou plošnou valorizaci je nutno po určité době provést.

Pokud jde o koncepční řešení důchodového systému, pak se domnívám, že je nutno postupně směřovat k tomu, že se systém důchodového pojištění zcela vyčlení ze státního rozpočtu tak, aby bylo zřejmé jeho financování – tedy kolik se na důchody vybere a kolik se na důchody rozdělí, a aby byla stanovena jednoznačná vazba mezi státním rozpočtem, pokud je nutno celý systém dofinancovat, a důchodovým systémem. Cílem by mělo být průhledné financování tohoto systému. Tím se důchodová komise příliš nezabývala, ačkoli by to měl být první krok k odstranění současného málo průhledného systému.

Samozřejmě, že je dobré motivovat lidi k úsporám na důchod, ale pokud tu máme statisíce lidí v exekuci, sotva taková deklarace může mít hlubší smysl. Ale to je na jinou debatu.

Sobotkovu vládu jste za její působení chválil proto, že provedla nutné kroky, jimiž bylo zvyšování minimální mzdy, zvyšování platů v rozpočtové sféře, zvyšování důchodů, což umožnilo vyšší spotřebu, a tedy i vyšší výrobu či nabídku služeb. Když jste oceňoval koaliční partnery za to, že pochopili, jaká je základní abeceda moderní ekonomiky, že to není nesmyslné šetření a škrty, očekáváte něco podobného i od vlády vedené Andrejem Babišem?

Předpokládám, že případná Babišova vláda bude v politice stimulace investic a rozumného zvyšování platů pokračovat, že rozhodně nebude provádět škrty v rozpočtových výdajích, které by vedly ke zpomalení ekonomického růstu.

Obávám se však, že již nebude mít po celé funkční období tak příznivé podmínky, jako tomu bylo v minulých čtyřech letech. Evropská ekonomika je již na vrcholu konjunktury a proto se dá očekávat, že dojde ke zpomalení. Nakonec očekávané postupné zvyšování úrokových sazeb povede ke zpomalení růstu, a tedy se projeví ve sklonu k investicím i spotřebě.

Už skoro rok funguje elektronická evidence tržeb. Lze ji považovat za pevnou součást ekonomického prostředí, nebo si myslíte, že by se mohla stát i součástí nějakých politických dohod třeba s ODS, která nekompromisně trvá na zrušení EET?

Zrušení EET nepřichází v úvahu, pokud to nechápeme jako politické heslo. V ekonomickém smyslu by to byl naprostý nonsens. Ten systém prokazatelně přináší vyšší daně do státního rozpočtu a vytváří rovné podmínky pro hospodářskou soutěž.

Vždyť jaká je to hospodářská soutěž, když jeden platí všechny daně a druhý – jeho konkurent – jich platí jen část. Překvapuje, že právě tento fakt neakcentují pravicové strany jako je ODS. Chceme-li hospodářskou soutěž, pak přece v prvé řadě musíme zajistit, aby v této soutěži nebyl nikdo předem zvýhodňován.

Navíc přínos EET pro příjmy státního rozpočtu vůbec není zanedbatelný. Tak čím ho chtějí ti, kterým EET vadí, reálně nahradit? Navíc – podle propočtů Ministerstva financí je přínos EET pro inkaso daní pro veřejné rozpočty vyšší než 5 miliard korun. Podle mého soudu je tento odhad podceněn a rozhodně neobsahuje i další efekty například ve výběru sociálního a zdravotního pojištění. Můžeme se jen zamýšlet nad tím, kde tyto peníze předtím končily.

Končící premiér Bohuslav Sobotka vybízel, aby si Česká republika stanovila termín pro přijetí eura, u Andreje Babiše se však s něčím takovým počítat nedá. Jaký je váš pohled na výhody a nevýhody společné evropské měny pro naši ekonomiku ve stávající situaci?

Především bychom měli přemýšlet nad tím, zda skutečně vstup do eurozóny bude mít významnější přínos pro naši ekonomiku. Vzhledem k problémům, které eurozóna prožívá, si to nemyslím.

Jaký smysl by mělo vstupovat do eurozóny, která sama má dnes řadu problémů a některé její členské státy ji budou – podle mého názoru – muset opustit, má-li se jejich ekonomika zachránit? O tom už bylo napsáno poměrně dost, ale bohužel jen málokdo v našem ekonomickém mainstreamu je ochoten se nad těmito argumenty zamyslet.

Navíc vstupem do eurozóny ztrácíme možnost samostatné měnové politiky, tudíž i možnost samostatného stanovení úrokových sazeb a podobně. Navíc eurozóna se nevyznačuje rychlejší dynamikou růstu, než země stojící mimo.

V současné době proto nevidím vážné důvody pro vstup do eurozóny.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Andrej Babiš se netají odmítavým postojem k sankcím proti Rusku. Co si myslíte o tomto pokračování politiky ekonomické diplomacie, jak razí Miloš Zeman, a může nějak ovlivnit společný postoj zemí Evropské unie?

Pokračovat v politice sankcí je sotva rozumné. Asi bychom se měli zamyslet nad tím, jak jsou tyto sankce úspěšné. Nepochybně jsou některé oblasti, kde to může ruskou ekonomiku poznamenat a zpomalit jejich rozvoj.

Na druhé straně v posledních dvou, třech letech se mimořádně dynamicky rozvíjí ruské zemědělství a Rusko je dnes asi největším světovým vývozcem obilí, a to je dnes druhou největší položkou jeho exportních příjmů. Přitom si pamatujeme na sedmdesátá či osmdesátá léta, kdy Rusko dováželo miliony tun obilí, aby přežilo. Sankce ruskému zemědělství jednoznačně pomohly, ceny produkce šly nahoru a zemědělství se rázem stalo ziskové. Obávám se, že evropští exportéři se na ruský agrární trh již nebudou moci vrátit v původním rozsahu.

Kromě toho. Mnozí výrobci – i z Evropské unie – se naučili sankce obcházet, takže na ruském trhu jsou stále. Je dalším naším problémem, že dnes už v podstatě nemáme moc produktů, které bychom na ruském trhu mohli nabídnout, například v tradičním investičním strojírenství. Z toho trhu jsme byli již před lety vytlačeni. Proto také ruský trh s podílem kolem dvou procent na celkovém našem vývozu je pro naše exportéry spíše okrajový, i když pro některé firmy může mít velký význam.

Pokračování sankcí proto z ekonomického hlediska nevidím jako rozumné a souhlasím s Milošem Zemanem, že nepřinášejí žádný významný efekt. Nemyslím však, že by tato naše pozice mohla změnit postoj Evropské unie k sankcím, neboť jde o politický problém, kde zatím není zřejmá snaha o nalezení nějakého řešení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaroslav Hutka znevážil úspěch Karla Gotta. Aleš Brichta ostře reaguje: Hraje si na proroka...

16:33 Jaroslav Hutka znevážil úspěch Karla Gotta. Aleš Brichta ostře reaguje: Hraje si na proroka...

ROZHOVOR „Lidi si vždy hledají nějaké své idoly a modly. V pořádku, proč ne? Co se týká Jardy Hutky,…