Rozevírání nůžek mezi sociálními skupinami je fakt, který však pro KDU-ČSL není ničím, co by nás nechávalo v klidu. Naopak, sociální kohezi považujeme za jednu z podstatných a zásadních hodnot celé EU.

Zcela jasně musím odmítnout demagogickou interpretaci pana profesora, že lidé s příjmy na úrovni minimální mzdy neznám a že nám jsou lhostejní. Nevím jak Jan Keller, ale já osobně jsem si do svého vlastního domu nastěhoval chudou rodinu, která neměla kam jít bydlet. Takže nehorázné tvrzení, že o situaci lidí v těžké situaci nic nevím, je Kellerova fabulace, nikoli skutečnosti.

Ono rozeštvávání, které Jan Keller právě podporuje, třeba svým nesmyslným tvrzením, že chceme, aby se „objímali pracující i spekulanty, netrestané i amnestované“, protože to jsem neřekl a ani nemyslel. Kellerova rétorika je tou nejlepší cestou k zvyšování sociálního napětí a frustrace. To vždy vede k jedinému. Volání po změně systému, revoluci a změně poměrů silou. A vždy to končí špatně, nastupují autoritářské systémy a naše zkušenost s nacisty a komunisty by nás před tím měli varovat. Máme tady Holešovskou výzvu, komunisty, neonacisty, populisty atd. To není dobré řešení pro Českou republiku.