Prezident USA Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu formálně ustavil novou mezinárodní iniciativu s názvem Rada míru. Ve čtvrtek tam podepsal zakládající dokument, kterým tento „orgán“ oficiálně uvedl v život, a představil jej jako alternativní nástroj pro řešení mezinárodních konfliktů.
Podle dostupných informací chce Trump prostřednictvím Rady míru nahradit roli Organizace spojených národů, kterou dlouhodobě kritizuje jako nefunkční a zastaralou. Součástí zakládajícího aktu je i zmínění Donalda Trumpa coby „doživotního předsedy“ oné Rady míru.
Toto Trumpovo počínání vyvolalo u někoho v Česku znepokojení nejen samotným vznikem Rady míru, ale i způsobem, jakým je projekt koncipován.
Komentátor Petr Honzejk upozorňuje, že Trumpův projekt Rady míru má podle něj historickou paralelu v organizaci, která vznikla v éře studené války pod patronátem Sovětského svazu. „Možná to pan Donald Trump netuší, ale Světová rada míru tady už jednou byla. Vznikla v roce 1950 z popudu Josifa Vissarionoviče Stalina, financoval ji Sovětský svaz, za jehož zájmy také kopala,“ napsal na svém facebookovém profilu.
Možná to pan Donald Trump netuší, ale Světová rada míru tady už jednou byla. Vznikla v roce 1950 z popudu Josifa Vissarionoviče Stalina financoval ji Sovětský svaz, za jehož zájmy také kopala.
— Petr Honzejk (@PetrHonzejk) January 22, 2026
V souvislosti s krokem prezidenta USA Donalda Trumpa, jenž se netají ambicí získat Grónsko od Dánska, se terčem českých novinářů stal také premiér Andrej Babiš (ANO), jenž odmítl jednoznačně říct, že Česká republika stojí v případném sporu na straně Dánska. Na tiskové konferenci na dotaz novinářů Babiš řekl: „Možná to chce koupit. My určitě preferujeme, aby došlo k dohodě v rámci Aliance.“
Komentátor Alexandr Mitrofanov se ve svém textu na Novinkách.cz k Babišovu postoji vyjádřil, že premiér a jeho vládní spojenci v minulosti učinili řadu kroků, aby bylo v Kremlu jasno, na čí straně stojí Česko v rusko-ukrajinské válce, a že podobně „zradil“ i v případě Grónska. „Babiš se neomezil na zradu Ukrajiny. Odmítl jako český premiér potvrdit, že země bude stát za Dánskem v případě, že Donald B. (Brežněv) Trump rozpoutá konflikt s touto zemí, protože chce za každou cenu vlastnit Grónsko,“ napsal Mitrofanov.
Ve svém komentáři pak Mitrofanov použil ještě tvrdší hodnocení premiérova postoje. Babiše označil za slabocha a zbabělce: „To se ukázalo na příkladu případné podpory Dánska, kdy se český premiér lekl velkého strýčka Donalda.“
Na tyto výroky následně upozornila i novinářka Ekaterina Kanakova, která na sociální síti X citovala právě pasáže Mitrofanovova textu, včetně přirovnání Donalda Trumpa k Leonidu Brežněvovi, dlouholetému vůdci Sovětského svazu z období studené války, který je spojován s expanzivní mocenskou politikou a s prosazováním zájmů silnějších států na úkor suverenity menších zemí.
Babiš se neomezil na zradu Ukrajiny. Odmítl jako český premiér potvrdit, že země bude stát za Dánskem v případě, že Donald B. (Brežněv) Trump rozpoutá konflikt s touto zemí, protože chce za každou cenu vlastnit Grónsko.@alexandrmitr2 jako vždy přesný!https://t.co/2sl8fdexO0
— Ekaterina Kanakova (@kanakovaeki) January 22, 2026
Také Česká republika obdržela oficiální pozvánku ke vstupu do Rady míru. Zatím není jasné, zda se Praha k iniciativě připojí.
Trumpova Rada míru má sloužit jako jeho vlastní platforma pro vyjednávání, prevenci konfliktů a utváření mezinárodních vztahů mimo stávající institucionální rámce.
Řada zemí však Trumpovu iniciativu již odmítla. Členství nepřijaly žádné státy skupiny G7, mezi nimi Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Kanada ani Velká Británie. Tyto země dávají najevo, že nechtějí podporovat projekt, který by mohl oslabit stávající mezinárodní instituce.
Trump naopak rozeslal pozvánky i státům mimo tradiční západní blok. K Radě míru se podle dostupných informací připojilo Bělorusko, jehož vůdce Alexandr Lukašenko již podepsal potřebné dokumenty. Pozvání potvrdil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Výzvu ke vstupu obdrželo rovněž Rusko a Ukrajina, což vyvolalo okamžité kontroverze.
Zároveň prezident Trump oznámil, že Rada míru se chce nejprve zaměřit na demilitarizaci palestinského Pásma Gazy, a že až poté se má věnovat dalším světovým konfliktům. Detaily fungování té Rady míru ani konkrétní pravomoci dosud blíže neupřesnil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Vyvolává podle vás Trumpova Rada míru oprávněné obavy?
