Minulý týden k takové zásadní události došlo. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka uvedl, že případný druhý pokus o sestavení vlády nepodnikne dříve, než pan vrchní zástupce Ištván dokončí vyšetřování možného propojení některých politiků a politických struktur s tzv. kmotrovskými mafiemi. Pan prezident se přitom odkázal na rozhovor v Hospodářských novinách, kde pan Ištván hovoří o tom, že se v řádu několika týdnů čeká v této věci senzace a že pro tuto senzaci má již dostatečné důkazy.

K tomu nezbývá než dodat, že pouze idiot by nevyužil rozhovor v tisku (kterým již dlouhá léta opovrhuje) jako argument pro NEjmenování Vlády České republiky. Myšlenková konstrukce „četl jsem cosi v novinách, a proto počkám, až se něco vyšetří a poté (možná) někoho pověřím sestavením vlády“ je prostě „k sežrání“.

Ale nyní již vážně. Rozumím politické taktice, kdy prezident kope do oslabeného a nepopulárního parlamentu, do politických stran a využívá jejich slabosti k rozšiřování vlastní moci. Nutno dodat – dost jsme mu to za poslední měsíce ulehčili. Není ale možné, aby prezident ohýbal své ústavní povinnosti tak, jak se mu právě líbí a hodí. Především ALE NENÍ MOŽNÉ, ABY SVÉ ÚSTAVNÍ KROKY ODVOZOVAL OD PRÁCE VRCHNÍHO ZASTUPITELSTVÍ NEBO POLICIE.