“Zavedení motivačního a evidenčního systému je součástí našeho koaličního programu. Možností slevy za adresné třídění jsme chtěli občanům téma odpadů ještě více přiblížit a pozitivně je motivovat k dalšímu zlepšování v třídění odpadů,” zní v oficiálním tiskovém prohlášení města. Město Břeclav občanům poplatky za odpady dotuje, občané platí 600 korun ročně, náklady města jsou 770 korun. Břeclav tak chtěla s ročním předstihem reagovat na novou zákonnou povinnost, a to zdvojnásobit separaci odpadu z 30 % na 60 % v roce 2025. Břeclav je podle dat za rok 2020 na úrovni 27 %.
Do systému adresného třídění je v Břeclavi v tuto chvíli zapojeno kolem 8 000 lidí, což nesplnilo hranici, kterou jsme si před rokem a půl dali, a kterou bylo zapojení poloviny občanů během prvního roku. Břeclav má 24 000 obyvatel. Systém adresných slev je v Břeclavi pouze jedním z dílů odpadové skládačky. “Začali jsme loni inventurami a systémem adresné slevy. Od příštího roku chceme primárně zavést svoz bioodpadu od rodinných domů v celém městě,” nastiňují další postup zástupci břeclavské radnice.
V rámci zavádění nového systému odpadového hospodářství byla provedena kompletní inventura všech odpadových nádob ve městě. Zářijovým zrušením systému slev se nic nemění na tom, že Břeclav bude implementovat nové technologie při evidenci odpadů. “Provádíme rozbory popelnic, analyzujeme a upravujeme jednotlivá sběrná místa, a v nejbližší době otevřeme nový sběrný dvůr, který v Břeclavi dlouhé roky chyběl.”
Co vedení Břeclavi vedlo ke zrušení systému adresných slev? “Zapojilo se méně lidí, než jsme očekávali, ale při konstantních nákladech. Druhým zásadním faktorem jsou dopady nového odpadového zákona, který má vliv na vývoj trhu s plastovým odpadem, který byl ještě před dvěma lety obchodovatelný, ale dnes už – snad s výjimkou PET lahví – není. Koronavirová krize nás samozřejmě nutí mnohem více počítat náklady a má také obrovský vliv na cenu ropy. Plasty je pak mnohem levnější vyrobit z ropy, než je recyklovat, a podle toho se odpadový trh samozřejmě chová,” shrnuje důvody rozhodnutí místostarosta Jakub Matuška, který je za odpadové hospodářství ve městě odpovědný, a doplňuje: “O všech změnách se bavíme průběžně s opozicí, protože chceme dlouhodobě udržitelnou a široce akceptovanou dohodu. Nechceme to tlačit silově. Faktem je, že naprostá většina opozičních zastupitelů nás už půl roku přesvědčuje, ať slevy neudělujeme s tím, že občané jsou motivováni dost,” říká místostarosta Matuška.
Břeclav v roce 2020 zaznamenala nárůst celkového množství odpadu o zhruba 23 %. “Nechceme se vymlouvat na COVID, občané většinově tuto změnu za svou nepřijali. To určitě neznamená, že se přestaneme odpadům věnovat. Je to jedno ze zásadních témat naší doby a současné vedení města má ambici tyto věci řešit. Budeme řešit bio, budeme řešit odpady, které ve městě odkládají podnikatelé, budeme řešit černé skládky. To jsou povinnosti města, a z těch nemůžeme ustoupit. Už letos chceme například lidem rozdat 1500 kompostérů. Pořád jsme si vědomi toho, že nejlepší je ten odpad, který vůbec nevznikne,” doplňuje Matuška.
Do konce září 2021 bude zajištěn pytlový svoz plastu a papíru od rodinných domů podle současných svozových kalendářů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
