Leden loňského roku byl startem projektu programového zabydlování rodin a jednotlivců. Do dnešních dní se sociálním pracovníkům podařilo zdárně zabydlet 21 klientů a jejich rodin a během podzimu bude obsazen ještě 22. byt. Součástí pomoci rodinám i jednotlivcům je hlavně dlouhodobá a individuální podpora. Celý projekt bude pokračovat do června 2022, díky čemuž by klienti měli získat znalosti a dovednosti potřebné k udržení bydlení. Brno je jedním z 13 realizátorů v Česku, kteří výzvu MPSV č. 108 Podpora programu Housing First využili.
Programové zabydlování jako jediný projekt tohoto druhu nemá věkové limity, jak tomu bylo u předchozí výzvy sociálního bydlení v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Přihlásit se tak mohli i senioři, kteří se ocitli v bytové nouzi například kvůli zvyšování cen nájmů. „Ocitnout se na ulici nebo v azylovém domě téměř bez prostředků je pro běžné občany noční můrou, kterou si nedokážeme představit. Pro mnoho seniorů je to bohužel realita a nezáleží na tom, za jakých okolností k situaci došlo. Tento projekt se jako jediný věnuje i nejstarším spoluobčanům, kteří se ocitli v bytové a sociální tísni. Doposud jsme pomohli zabydlet 7 bytů seniory, kteří tak získali důstojný domov. V dalších bytech již bydlí například rodiny s dětmi nebo jednotlivci. Poslední stěhování proběhne na podzim letošního roku,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Pro projekt bylo vyčleněno 19 magistrátních bytů, další tři poskytly městské části Brno-sever a Brno-Vinohrady. Původně se počítalo se zabydlením 20 rodin a jednotlivců, nakonec se ale povedlo získat 22 bytů. Podmínkou bylo, aby se minimálně 70 % bytů nacházelo mimo sociálně vyloučené lokality.
Komplexní podpora vychází z principů Housing first, to mimo jiné znamená, že tým sociálních pracovníků pomáhá svým klientům dlouhodobě, avšak podpora není direktivní a je maximálně individuální. Nejdříve probíhá hloubkové posouzení životní situace u klientů předvybraných do programu, a to včetně rozhovorů. U vybraných klientů poté začíná postupné zabydlování do sociálních bytů. Zároveň se spolupráce odehrává po celou dobu projektu. Klíčový sociální pracovník buduje vztah s rodinou případně s jednotlivcem a pomocí diskuze a vzájemné interakce pomáhá řešit jejich problémy.
Sociální pracovníci zajišťují pro své klienty další podporu. Jedná se o pomoc v oblastech zaměstnanosti, stabilizace zdravotního stavu, finanční gramotnosti – například pomoc s exekučním řízením. Obecně lze říci, že mapují potřeby klientů a poskytují podporu před, během i po nastěhování.
„Musíme si uvědomit, že klienti programu často žili dlouhodobě na ulici a mít domov je pro ně nové. Proto potřebují poradit s věcmi, které se můžou zdát naprosto zřejmé. Na částečný úvazek v projektu pomáhají s technickými problémy v bytech dva „hodinoví manželé“. Starají se o výpomoc při zapojení spotřebičů, sestavování nábytku nebo s drobnými opravami. Cílem je, aby se účastníci projektu osamostatnili a do budoucna nepotřebovali pomoc sociálních pracovníků. Klíčovým aspektem je ukázat cestu k zapojení do společnosti,“ doplnil náměstek primátorky pro sociální oblast Robert Kerndl.
Ve spolupráci se Sociálním nadačním fondem města Brna a Jihomoravského kraje se podařilo zprostředkovat pro každého klienta 10 tisíc korun, které se použijí na nákup nejnutnějšího vybavení bytů, nejčastěji na postele, matrace a základní spotřebiče (pračku, ledničku etc.). Další vybavení pořizují rodiny spolu se sociálními pracovníky také z programů SAKO ReUse nebo z nábytkové banky. Díky tomu se z bytu stává domov, ke kterému mají lidé vztah a chtějí si ho udržet do budoucna. V současné době mají tři domácnosti prodlouženou nájemní smlouvu po první roce. Další klienti si podávají žádost o prodloužení nájemní smlouvy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
