Nejstarší je egyptský Papyrus Ani z Knihy mrtvých přibližně z poloviny 13. století před naším letopočtem a nejmladším dílem je Pesachová hagada z druhé poloviny 18. století. K dalším úctyhodným exponátům patří faksimile kodexů, jako je Codex Ečmiadzin, napsaný v Arménii v 10. století a vázaný v deskách vyřezaných ze slonové kosti, či Codex Purpureus Rossanensis, byzantský purpurový evangeliář ve zlatě a stříbře ze 6. století. Ve světové premiéře představí tato výstava faksimile rukopisu Život svatého Václava z roku 1585.

„Faksimile znamená, přeloženo z latiny, dělej podle originálu,“ vyvětlil Jan Kocisek z akademického vydavatelství Adeva ve Štýrském Hradci, spoluautor výstavy. „Výroba faksimile je poměrně složitá a žádá si čas. Některá faksimile jsme vytvořili za rok, výroba Codexu Ečmiadzin nám zabrala dva roky,“ uvedl. Slonovina na deskách však byla nahrazena umělým materiálem, použití pravé slonoviny je zakázáno, jak Jan Kocisek upozornil. Při výrobě kopií se používá nejmodernější techniky, ale následně se stránky ručně dozdobují zlatem; samostatnou kapitolu pak představuje výroba vazby.