Brno: Nové kulturní centrum odhalí skrytá tajemství samizdatu

15.11.2013 17:47 | Zprávy

Jednou z oblastí, které se Moravské zemské muzeum intenzívně věnuje, je také oblast kulturních dějin 20. století. Pro tuto činnost vybudovalo specializované pracoviště, které bylo slavnostně otevřeno 12. listopadu při příležitosti nedožitého jubilea spisovatele a politika Jiřího Gruši.

Brno: Nové kulturní centrum odhalí skrytá tajemství samizdatu
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pohled na Brno shora, letecký snímek

Před necelými třemi roky se zrodila myšlenka vytvořit archiv knih, korespondence, rukopisů nejen spisovatelů, ale i jinak kulturně činných osobností, jejichž tvorba vznikala většinou v nesouladu s bývalým komunistickým režimem. „Na popud spisovatele a dramatika Pavla Kohouta byli vyzváni autoři žijící a tvořící v exilu, ale i autoři domácí, aby své archivy předali muzeu. Odezva byla povětšině kladná, a tak postupně vzniká tento nový a zcela unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců,“ vysvětlila kurátorka centra Eleonora Jeřábková.

Nově zřízené Centrum kulturních dějin 20. století sídlí ve stejné budově jako Oddělení dějin literatury na ulici Hudcově ulic. Sídlí v celém patře, aby někteří z autorů měli svou vlastní místnost, v které jsou uloženy jejich publikace, knihy, dopisy, rukopisy a tiskopisy, fotografie, nahrávky, filmy apod. „Cílem je nejen zachovat kulturní činnost osobností 20. století, ale pomocí výstav, přednášek a prací badatelů také informovat veřejnost. Dokumenty jsou nejen přístupny k osobnímu studiu, ale také průběžně digitalizovány, aby sloužily i dalším generacím,“ dodala Jeřábková.

V současné době muzeum vlastní větší část archivu Pavla Kohouta a jeho ženy Jeleny Mašínové, dále archiv a část knihovny spisovatele Jiřího Gruši s velmi cennými nahrávkami rozhovorů, stejně jako spisovatele Oty Filipa, literárního historika Lumíra Kuchaře, filozofky Boženy Komárkové a spisovatele a literárního kritika Jana Trefulky atd. Knihy evangelického kněze Bedřicha B. Bašuse jsou umístěny v jeho vlastním nábytku a místnost je zařizována za pomoci jeho ženy akademické malířky Marie Filippovové. Vedle archivu moravských básníků Jana Skácela a Oldřicha Mikuláška tu badatel může nahlédnout i do spisů sociologa Miloslava Petruska a dalších. Zcela mimořádnou hodnotu představují materiály tzv. Podzemní univerzity, která fungovala za pomoci londýnské nadace Jan Hus Educational Foundation.

Při příležitosti otevření byla v centru současně zahájena nová expozice, která představuje několik literárních výstav, které oddělení vytvořilo v posledních letech. Najdeme zde části výstavy Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo (2013), Poklady Moravy (projekt připravený ve spolupráci s Národním muzeem a instalovaný v Praze v letech 2010–2011) a Normalizaci navzdory – zatím poslední výstavu Oddělení dějin literatury, která hojně čerpala z materiálu právě vytvářeného fondu Centra kulturních dějin 20. století.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Brno.cz

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Často mluvíte o lidech v exekuci nebo inslovenci

Ale zamýšlel jste se někdy na tím, jak minimalizovat to, aby se do nich lidé dostávali? A když už, aby to pro ně nebylo úplně likvidační - hlavně teda exekuce. Vím, že jste prosadili milostivé léto, ale to problém zcela neřeší a také nebylo určeno pro všechny. PS: Zabýváte se i přístupem exekutorů, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jihlava: Záskok v podání rantířovských ochotníků přinesl Bárce bezmála 400 tisíc

20:36 Jihlava: Záskok v podání rantířovských ochotníků přinesl Bárce bezmála 400 tisíc

DKO Jihlava a ochotníci z Rantířova uspořádali benefiční divadelní dvojpředstavení ve prospěch domác…