Ten se v následujících 14 dnech objeví na známých místech v Brně a bude lidem připomínat světově proslulou osobnost a její slavné pokusy s hrachem, jež Mendel prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti.

„Hrášek bude putovat po známých brněnských dominantách – nejprve se objeví u sochy Jošta na Moravském náměstí. Poté jej přesouváme na hrad Špilberk, kde se zdrží čtyři dny a pak ho postupně přemístíme na Campus Masarykovy univerzity, ke kostelu sv. Michala, k Mahenovu divadlu a další místa v Brně. Na závěr se dokutálí do opatství na Mendelově náměstí, kde si jej mohou užít návštěvníci festivalu Mendel, který začíná 17. a končí 19. 7.,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně o.p.s., která akci organizuje. Obří hrášek, který firma Kubíček vyráběla měsíc, má v průměru sedm metrů a je z PVC. Materiál hrášku umožňuje, aby na něj přihlížející skákali a odráželi se od něj.

„Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes,“ uvádí Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea MU v Brně. Podle ní je Mendel známý spíše za hranicemi naší země – do muzea se na něj chodí ptát právě cizinci. „Doufáme, že se to změní, a že se podaří přiblížit tuto osobnost, která je stavěna na roveň Darwinovi a někdy i před něj, Čechům.“