Barokní výmalbu totiž více než sto let nikdo neviděl, a co víc – nikdo vlastně nevěděl, co přesně je na ní vyobrazeno ani kdo je její autor. Téměř na všechny otázky se během měsíců prací podařilo restaurátorskému týmu pod vedením Martina Číhalíka odpovědět.

Soudnice, ve které zasedal Moravský zemský soud. Vojenský sklad. Vývařovna. Tržnice. Zasedací sál Rady města Brna. Všechny tyto role po nějakou dobu zastávala místnost v jednom z křídel někdejšího Stavovského či Zemského domu, dnešní Nové radnice. Právě její první funkci – soud – zobrazovaly barokní fresky z první poloviny 18. století. Zhruba o půl století později – v 80. letech – odsud ale stavové odcházejí a dům zabírá vojsko. To jej následně využívá k různým účelům, mimo jiné i jako zmíněnou lidovou vývařovnu. Výsledkem toho je taková devastace fresek, že je koncem 19. století rozhodnuto, že budou zalíčeny. „Od té doby tu fresku nikdo neviděl. Vědělo se, že tu je, ale nevědělo se, co je na ní,“ popisuje odborný koordinátor a vedoucí týmu restaurátorů Martin Číhalík.

Takhle to tehdejší divák neviděl

Původní plán rekonstrukce a obnovy barokního vzhledu sálu Rady počítal pouze s restaurováním nástropní fresky, nikoli i s rekonstrukcí nástěnných maleb, které byly pro záchranu příliš zničené. Informace o obsahu fresky na klenbě sálu poskytovala kresba Mořice Trappa, moravského historika, fotografa a v neposlední řadě znamenitého kreslíře, který nástropní výjev v 19. století zachytil pro reprint Knihy Tovačovské (nástin systému moravského práva a rozdělení společnosti původně vydaný v 15. století). Nevědělo se ovšem, nakolik zůstal při reprodukci věrný originálu a nakolik jej přizpůsobil svým autorským potřebám. S jeho kresbou se nakonec přesně neshodovalo ani to, co odhalily sondy provedené o více než sto let později, v roce 2008.