Jaroslav Erik Frič se narodil 14. srpna 1949 v Horní Libině u Šumperka. Po maturitě na ostravském gymnáziu intenzivně studoval cizí jazyky na jazykové škole. V roce 1968 složil státní zkoušky a odjel do zahraničí, kde pobýval především v Anglii a Skotsku.
Na podzim téhož roku se vrátil do okupované vlasti a věnoval se studiu. Filozofickou fakultu brněnské univerzity absolvoval v roce 1974, ale nesmířený s režimem nastoupil k brněnským Restauracím a jídelnám, vyučil se číšníkem, vystudoval hotelovou školu a až do roku 1989 pracoval v těchto oborech.
Od konce šedesátých let vydával s přáteli samizdaty, později vytvořil ediční řadu Texty přátel, vydával i vlastní sborníky. V roce 1973 byl v Brně jedním z iniciátorů bytové scény Šlépěj v okně. Po sametové revoluci založil nakladatelství Votobia, které však záhy opustil, a v roce 1993 zřídil v Brně nakladatelství Vetus Via. Založením občanského sdružení Proximus (2002) a obecně prospěšné společnosti Christiania (2006) se rozhodl podporovat menšiny, kulturu a národní paměť.
Frič organizoval také festivaly a dlouhodobé multižánrové projekty jako Napříč–Konec Léta, Potulný dělník či permanentní festival Uši a Vítr. Byl redaktorem revue BOX a novin Potulné akademie Uši a Vítr, vydal několik básnických sbírek a hudebních nahrávek.
V roce 2016 byla Jaroslavu Eriku Fričovi udělena Cena města Brna za literární činnost a publicistiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
