Obyvatelé Frýdlantu situaci nenesli právě lehce. Po další více než rok se navíc zdálo, že se v parku nic neděje, že ustrnul v nepříliš pohledném stavu. Proč obnova parku a rybníka trvá tak dlouho? A opravdu se mezitím v parku nic nedělo? To jsou otázky, na které Frýdlantskému zpravodaji odpověděl ředitel Národního památkového ústavu – územní památkové správy na Sychrově PhDr. Miloš Kadlec. 

Obnova zámeckého parku začala ve Frýdlantu před téměř dvěma lety. Proč byla nezbytná?

I když v parku byly v uplynulých letech prováděny základní údržbové práce, měly spíše charakter bezpečnostní. Neřešil se návrat k původní koncepci zakladatele parku, který jsme si ale přáli. Z tohoto důvodu architektonický ateliér Krejčiříkovi z jihomoravské Lednice, který se specializuje na revitalizaci historických parků, zpracoval projektovou dokumentaci. Ta vycházela z podrobného studia archivních materiálů – dobových plánů a fotografií. Tak, aby se park uvedl opravdu do stavu, ve kterém byl při svém založení. Krásný, s průhledy a bez množství náletových dřevin. Za konkrétní příklad návratu k původní podobě může posloužit obnova lipové aleje, která vede parkem od Kaplanky směrem jižním a ústí k silnici u tenisových kurtů.

První část obnovy parku provázalo poměrně masivní kácení. Jak moc jsou nebo budou pokácené stromy nahrazeny novou výsadbou?

Při realizaci projektu na celkovou revitalizaci frýdlantského parku bylo opravdu nutné odstranit mnohé dřeviny, které byly v havarijním stavu, obnovit historické průhledy, odstranit přerostlé nálety, které v řadě případů dosahovaly i stáří sedmdesáti let a šlo o dobrou polovinu vykácených dřevin. Následně byla prováděna arboristická ošetření jednotlivých dřevin. Vykácené stromy byly zčásti nahrazeny novými, ne ovšem ze sta procent. V parku původně nebylo vysazeno tolik stromů.