Varhany vyrobil pro kostel v roce 1712 českokamenický varhanář Tobias Fleck. Dle dochovaných pramenů byl nástroj laděn v tzv. „galském tónu“, o půl tónu níže než v současnosti. V 19. století varhany rozšířila dílna bratří Fellerů z Libouchce nedaleko Ústí nad Labem. Před 1. světovou válkou měly být varhany nahrazeny novým velkým nástrojem a stávající kůr měl být zbourán. Tehdy zasáhla památková komise ve Vídni a kůr zbourat nedovolila.
„Liberecký kraj podporuje v letošním roce rekonstrukci této nedávno vyhlášené národní kulturní památky 1 milionem korun a v příštím roce máme plánu stejnou podporu. Jedná se o významné poutní místo, ke kterému se kraj hlásí,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Původní nástroj upravený v 19. století nahradil nástroj nový pocházející z dílny pražského varhanáře Heinricha Schiffnera. Varhany se našly v původní barokní skříni, která v rámci obnovy celého areálu prošla procesem zrestaurování stejně jako samotné píšťaly, jež se upravily do barokní zvukové podoby. Varhanní skříň zrestaurovala Magdalena Rečová, rekonstrukci varhanního nástroje v původní zvukové podobě Fleckových varhan respektujících úpravu bratří Fellerovů z 19. století pak jihočeský varhanář Vladimír Šlajch.
Varhany kolaudoval profesor pražské Akademie múzických umění Jaroslav Tůma. Nenalezl žádnou závadu. Svou podobou a nezvyklým laděním se jedná o velmi unikání nástroj, který bude nejen důstojně doprovázet bohoslužby v nově zrenovovaném kostele, ale také ho jistě ocení při koncertní prezentaci znalci barokní hudby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
