Práce na opravách secesní rotundy na Pražském mostě byly obnoveny začátkem minulého roku, nyní jsou však přerušeny. Stavební firma, která měla rekonstrukci kiosku kompletně provést, bohužel odstoupila od smlouvy těsně před dokončením. S památkáři a městskou správou nemovitostí se nedohodla na požadované kvalitě provedení měděných reliéfů, které jsou osazené na nové markýze a kovových konstrukcích na bocích kiosku. „Jedná se o ručně tepané plastiky s motivy, které již na některých místech objektu jsou. Je tedy potřeba je vyrobit tak, aby byly pokud možno stejné. Není to jednoduchá technologie, ale byla by jistě škoda, aby tyto prvky znehodnotily celou rekonstrukci, která je jinak velmi zdařilá,“ vysvětluje požadavky na kvalitu práce Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu.
Město bude nyní hledat dodavatele, který chybějící měděné reliéfy podle dokumentace vyrobí a osadí. „Rekonstrukce kiosku tedy bude definitivně dokončena za několik měsíců, to by ale nemělo bránit tomu, aby se jeho případný nový uživatel nemohl nastěhovat dříve a kiosek provozovat. Již nyní připravujeme výběrové řízení na nájemce, který si zde otevře malý obchod nebo rychlé občerstvení,“ prozrazuje Jaroslava Bernhardová, ředitelka Správy nemovitostí Hradec Králové.
Hradec Králové opravu kiosků, které se nacházejí v městské památkové zóně a patří k jeho architektonickému dědictví, začal připravovat v roce 2014, kdy památkáři vydali první závazné stanovisko k obnově těchto kulturních památek. V roce 2017 na základě požadavku Národního památkového ústavu na obnovu zaniklých prvků byla dokumentace doplněna o markýzu na levobřežním kiosku a „květ“ umístěný na vrchlíku střech pravobřežních kiosků. „Tento třetí objekt má podobně jako ty dva předchozí novou omítku, interiér, je zde provedena celá řada kamenických prvků, okna a dveře prošly repasemi, případně jsou nahrazeny replikami. Postupná obnova kiosků a rekonstrukce zaniklých prvků je prováděna podle originální dokumentace Úpravy obou předmostí u nového mostu v Hradci Králové na nábřeží císaře Františka Josefa a Eliščině nábřeží, podepsané architektem Janem Kotěrou v květnu 1910, která je uložená ve sbírce architektury Národního technického muzea a dále na podkladě stavebně historického průzkumu a závěrů restaurátorských průzkumů,“ dodává Jan Falta.
Co o kioscích na Pražském mostě zjistil stavebně historický průzkum?
Kdo by měl sestavovat vládu?Anketa
V roce 1912 při pronájmu kiosků na Pražském mostě byly stanoveny podmínky: „Jelikož se již stavba kiosků blížila ke konci, byly stanoveny podmínky pro jejich pronájem. Krom jiného zde bylo stanoveno, že vytápět pronajímané prostory je možné jen kamny elektrickými, plynovými či petrolejovými, nikoliv však topením s kouřovými zplodinami.“
Dobový tisk časopis Ratibor hodnotil v roce 1912 kiosky a práci věhlasných architektů takto: „Před domem pana profesora Beránka na nábřeží Eliščině č. 280 stával nehezký transformátor, který se ještě z jiných důvodů p. profesorovi nelíbil. Aby bylo dobře na všechny strany, vznikla myšlenka, schovat jej do mostního kiosku. Když jeden, tedy musily být hned dva! A protože by dle nějakého rozumu nikde v Hradci, (kde je tolik vkusných staveb, provedených místními architekty a staviteli), takovou jednoduchou a účelnou mostní budku nesvedl, muselo se jít do Prahy k panu profesorovi arch. Kotěrovi, který celou věc rozřešil čtyřmi kiosky, aby se erární most nějak estheticky okrášlil.
Stavba kiosků prováděná v režii města trvala dlouhou dobu, pomalu celý rok a tvrdí se z věrohodných míst, že ozdoba ta stála víc ne 70.000 K. A když byly konečně úplně hotovy, nevěděl si s nimi nikdo rady. Paní Šandová se na konec ustrnula a šla do jednoho se sodovou vodou (co tam bude dělat v zimě, když ani v některý den neprodala za korunu sodovky?), do druhého umístěn záchodek pro dámy a pány a prospěch jeho je horší sodové vody, třetí je neustále prázdný pro projektovanou strážnici (zlé hlasy v městě tvrdily, že Labe hlídat netřeba a že by v zimě bylo nutno pro p. strážníky opatřit hrnce s uhlím, jaké mají baby na trzích) a divně to dopadlo i se čtvrtým, původně určeným pro transformátor, který dal vznik všem ostatním kioskům.
V nádherném kiosku ze žuly a betonu, kde mědí a nejlepším sklem nešetřeno, za dvířkami (na co vše musil učinit p. arch. Kotěra zvláštní návrhy!), ukrývají nyní zedníci své lopaty a motyky. A transformátor umístěn v podzemní jámě pod kioskem! Doufejme, že v nejbližší době bude se zase nějaký ten kiosk stavět, p. prof. Kotěra udělá tentokrát návrh, kde předepíše užíti zlata a diamantů a všechno se stane, protože se Hradec Králové stává flancovním městem. Město, jehož obecní domy jsou v nejhorším stavu ze všech, může si už nějaký ten špás dovolit.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
