Práce na opravách secesní rotundy na Pražském mostě byly obnoveny začátkem minulého roku, nyní jsou však přerušeny. Stavební firma, která měla rekonstrukci kiosku kompletně provést, bohužel odstoupila od smlouvy těsně před dokončením. S památkáři a městskou správou nemovitostí se nedohodla na požadované kvalitě provedení měděných reliéfů, které jsou osazené na nové markýze a kovových konstrukcích na bocích kiosku. „Jedná se o ručně tepané plastiky s motivy, které již na některých místech objektu jsou. Je tedy potřeba je vyrobit tak, aby byly pokud možno stejné. Není to jednoduchá technologie, ale byla by jistě škoda, aby tyto prvky znehodnotily celou rekonstrukci, která je jinak velmi zdařilá,“ vysvětluje požadavky na kvalitu práce Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu.

Město bude nyní hledat dodavatele, který chybějící měděné reliéfy podle dokumentace vyrobí a osadí. „Rekonstrukce kiosku tedy bude definitivně dokončena za několik měsíců, to by ale nemělo bránit tomu, aby se jeho případný nový uživatel nemohl nastěhovat dříve a kiosek provozovat. Již nyní připravujeme výběrové řízení na nájemce, který si zde otevře malý obchod nebo rychlé občerstvení,“ prozrazuje Jaroslava Bernhardová, ředitelka Správy nemovitostí Hradec Králové.

Hradec Králové opravu kiosků, které se nacházejí v městské památkové zóně a patří k jeho architektonickému dědictví, začal připravovat v roce 2014, kdy památkáři vydali první závazné stanovisko k obnově těchto kulturních památek. V roce 2017 na základě požadavku Národního památkového ústavu na obnovu zaniklých prvků byla dokumentace doplněna o markýzu na levobřežním kiosku a „květ“ umístěný na vrchlíku střech pravobřežních kiosků. „Tento třetí objekt má podobně jako ty dva předchozí novou omítku, interiér, je zde provedena celá řada kamenických prvků, okna a dveře prošly repasemi, případně jsou nahrazeny replikami. Postupná obnova kiosků a rekonstrukce zaniklých prvků je prováděna podle originální dokumentace Úpravy obou předmostí u nového mostu v Hradci Králové na nábřeží císaře Františka Josefa a Eliščině nábřeží, podepsané architektem Janem Kotěrou v květnu 1910, která je uložená ve sbírce architektury Národního technického muzea a dále na podkladě stavebně historického průzkumu a závěrů restaurátorských průzkumů,“ dodává Jan Falta.