„Prostřednictvím projektu Ahoj, krásné Česko chceme vrátit co nejvíce zašlým místům v českých městech jejich slávu. Aby zase zářila čistotou, vandalové se jim vyhýbali a lidem se v nich dobře žilo. Vytipovali jsme několik míst po celé republice, která si podle nás zaslouží pomoc nejvíc. Tři vámi vybraná místa vyčistíme a zkrášlíme,“ říká Petr Steklý z agentury Lepší místo.
Jablonec má v soutěži také jedno místo, a tím je Preibischův kříž v Rýnovicích. „Památka ve svahu v ulici Na Úbočí je zničená, celé sídliště ji má na očích a město se ji chystá opravit. Snad letos, otázkou je, jak dopadnou úsporná opatření v městském rozpočtu, která budeme muset v souvislosti s pandemií koronaviru přijmou,“ říká náměstek primátora David Mánek.
„Hned dva Priebschovy kříže najdeme na území dnešních Rýnovic. Jejich příběhy spolu souvisejí a postavili je zde příslušníci jedné rodiny,“ říká tajemník magistrátu a spisovatel Marek Řeháček a pokračuje: „Na pozemku za panelovými domy v ulici Na Úbočí stával první dřevěný kříž při tzv. Tovární cestě (Fabriksweg) spojující střed Rýnovic se sklárnou a textilkami v údolí Bílé Nisy. Když ho nahradil kamenný podstavec se železným křížem, byl původní kříž přesunut k domu č. 49 v ulici U Družiny. Tak se v Rýnovicích zrodily dva Priebschovy kříže.“
Historii křížů popisuje tzv. Růtova kronika, která vznikla po 2. sv. válce. Ta říká, že původní dřevěný kříž nechal kamenným nahradit průmyslník Albert Priebsch v roce 1863, a tak se tomu novému začalo říkat Albertův. „Albert Priebsch je v německé literatuře dost často uváděn jako Adalbert, česky by se řeklo Vojtěch. Narodil se v Rýnovicích roku 1799 otci Josefu Priebschovi a matce Anně, rozené Hauserové. Byl jedním z jedenácti dětí a poté, co se oženil s Beate Hiebelovou, měl deset dětí. Roku 1874 zemřel,“ vypráví Řeháček, podle kterého Priebschové svého času patřili mezi nejbohatší fabrikantské rody na Jablonecku. Přestože pocházeli z Rýnovic a Adalbertův otec Josef zde provozoval barvírnu látek, své první větší podniky měli u Bílé Nisy již na katastru sousední Loučné, kde je založili roku 1834. Podnik se v průběhu 19. století neustále rozšiřoval, část výroby byla proto přesunul na Tanvaldsko, kde vznikly mohutné budovy priebschovských textilek; na konci století byl se svými 124 540 vřeteny největší přádelnou bavlny v celém Rakousku. Adalbert Priebsch byl majitelem přádelny v Loučné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
