„Pojď, ještě jich pár dáš! Super, pojď, pojď,“ hecuje patnáctiletý mladík svoji kamarádku, která leží na žíněnce, nohy zapřené o žebřiny a dělá jeden sed/leh za druhým. „Paráda,“ tleská ji po minutě snažení, kdy rozhodčí – student Trivis Jihlava – tiskne stopky. „Zvládla jsem jich 43,“ říká svému kamarádovi udýchaná sportovkyně. „Teď bych si šla lehnout,“ směje se.

Tělocvičny Základních škol O. Březiny a Demlova jsou plné mladých sportovců. Přestože je pár minut po osmé hodině, všichni jsou v dobré náladě a plní energie. Už 23. ročník Siláka roku přilákal 167 dětí ze 14 škol.

Od sedů/lehů přecházím k dalšímu stanovišti, kde dvojice chlapců dělá kliky. Pod hrudí jim na žíněnce drží studenti Trivisu prázdné PET lahve. Sportovci se jich musí hrudí dotknout, aby jim kliky byly uznány. „Jedeš bomby, 48, 49, 50,“ počítá jeden z mladíků svému kamarádovi skóre. „Seš borec,“ chválí ho a plácá po rameni, zatímco 14 letý chlapec se pomalu zvedá na nohy.