Vybavení mincovny se našlo v zahloubené středověké odpadní jímce. Unikátnost nálezu spočívá zejména v tom, že se doposud s jistotou nevědělo, který typ brakteátu byl v jihlavské královské mincovně ražen. Nyní podle četných reliéfů na formách pro výrobu razidla můžeme tento typ s jistotou určit. Archeologové však upozorňují, že nálezy jsou čerstvé, jejich výzkum je teprve na počátku a jejich interpretace i význam se bude dále zpřesňovat.

„Tímto objevem se dotýkáme historické podstaty vzniku, velikosti a významu Jihlavy, jako předního královského města v době Přemyslovské, kdy právě mincovna byla finálním článkem rozsáhlého procesního řetězce, který začínal těžbou stříbrné rudy v okolí,“ uvedl archeolog Šimon Kochan z ústavu ARCHAIA Brno.

Soubor nálezů je tvořen brakteátovým razidlem, opatřeným trnem ve spodní části a olověnou kovadlinou ve tvaru komolého kužele s otvorem pro zasazení trnu razidla. V souboru jsou zastoupeny také dvojdílné keramické formy na odlévání razidel v podobě trubiček a spodních dílů s reliéfním vyobrazením mytologického zvířete - draka s mečem. Podle numismatické typologie Františka Cacha (Nejstarší české mince III. 1974) se jedná o typ č. 1002, tedy střední brakteát ražený králem Václavem II.

Dále se soubor skládá z fragmentů forem na odlévání stříbrných prutů (tzv. cánů) a části pozitivního modelu na výrobu těchto forem. Tyto pruty byly polotovary v procesu výroby mince. Pruty byly kladivy vyklepány na plech o tloušťce stanovené druhem mince, jež z nich měla být ražena. Takovýto plech byl následně stříhán do tvaru budoucích mincí. K vybavení mincovny mohlo sloužit i olověné závaží nalezené v zásypu suterénu provizorního domu z 13. století, který byl situován nedaleko zmiňované jímky. V jižním profilu zkoumané plochy byla zachycena část středověké zahloubené pece, která mohla sloužit ke zpracování kovu v provozu mincovny. Její původní využití bude předmětem dalšího výzkumu.

Byla v domě mincovna?