Plukovník Otakar Foltýn, dnes již bývalý koordinátor strategické komunikace, se v podcastu Zákony bohatství opět vrátil ke svému výroku o „sviních“ a zdůraznil, že ho podal jinak, než bývá často interpretováno. Podal ho způsobem, který nechal člověku cestu nevyjadřovat se. A pokud už se k němu někdo vyjádřil s tím, že se ho takový výrok dotýká, v podstatě se k němu přihlásil a zařadil sám sebe do skupiny.

Anketa

Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?

Souhlasím

2%

Nesouhlasím

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11532 lidí

„Nejčastěji mě kdejaký proruský idiot dával do úst, co jsem v žádném případě neřekl, a totiž, že prý mí názoroví oponenti mají být svině. Nic takového jsem neřekl. Každý potřebuje mít názorovou oponenturu. Tedy i já. Že o něčem diskutujeme, bavíme se a že spolu nesouhlasíme, abychom dospěli k nějakému společnému řešení, takže v žádném případě, pokud někdo nesouhlasí, není svině,“ řekl jasně Foltýn.

Dal jasně najevo, že je otevřen diskusi.

„Naopak, pokud někdo nesouhlasí a řekne to kultivovanou anebo klidně jinou formou, ale s dobrou vůlí, tak je to naprosto v pořádku a takový člověk rozhodně není svině.“

Připomínal, že lidé, kteří se často ohánějí tezemi z ruské výhně, mohou být jen smutní, frustrovaní nebo „prostě svině“. Tak zněl Foltýnův výrok. „Výsledkem bylo, že se ozvalo několik desítek lidí, kteří se identifikovali s těmi sviněmi,“ podotkl plukovník.

Dalo by se říct, že když se z národa čítajícího přes deset milionů lidí identifikují se sviněmi jen pár desítek osob, je to pro Česko vlastně dobrá zpráva.

Začal však zeširoka.

„Tak pochopitelně, že komunikace je jeden z lidských oborů obdobně jako třeba fotbal, na který vždycky mají názor úplně všichni, a nastupuje tam takové to typicky české: máte štěstí, že jdu kolem, můžu poradit. Takže do toho se samozřejmě cítí být legitimizován mluvit úplně každý, což je v pořádku, proč ne. Ale co to je strategická komunikace? Učebnicový citát by byl, že to je sladění a koordinace aktivit, činů a samotné komunikace relevantních státních institucí,“ nechal se slyšet Foltýn.

„Říkám věci na placato a nejdu daleko pro drsný výraz,“ přiznal otevřeně. „Je pravda, že tohle zejména některé liberálně laděné sněhové vločky trošku nadzvedávalo, že jsem schopen mluvit drsně, ale byl to způsob, jak na to téma upozornit a jak zviditelnit ta hlavní témata. A ta hlavní témata musela být hodnotová, protože my možná v tento okamžik nemáme úplně definovaný český příběh, ale měli bychom mít definované alespoň společné hodnoty, prostě něco, co se nám všem má být společné. To je svoboda, důstojnost, spravedlnost, soucit,“ rozváděl myšlenku.

Dal jasně najevo, že v této otázce odmítá ustupovat.

„Pokud se s tím někdo neztotožňuje a nenávidí mě za to, je to jeho problém, já se rozhodně měnit nebudu a dělal bych to úplně stejně, jako jsem to dělal,“ zdůraznil.

Anketa

Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?

Má

2%

Nemá

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 23664 lidí

Foltýn se nechal slyšet, že každý může mít názor, jaký chce, může fandit Rusku, může vzývat jeho velikost, ale to nic nezmění na faktu, že Rusko je agresor, ruské jednotky jsou jednotky útočícího státu, který neměl vtrhnout na Ukrajinu. A Ukrajinci mají právo se ruským agresorům bránit. A podle Foltýna je dobře, že Češi alespoň nějak bránícím se Ukrajincům pomohli. A pokud někdo Rusko omlouvá, sehrává roli ruského užitečného idiota. Tak to vidí Otakar Foltýn, a jelikož máme svobodu projevu a svobodu mít svůj názor, tak ani tady nehodlá ustupovat. Ale většina lidí, která papouškuje ruskou propagandu, z Foltýnova pohledu v podstatě jen plave s proudem. „Lidí, kteří tady roztleskávají ruskou propagandu, je velmi málo, drtivá většina v tom třeba jenom plave nebo se nechá obalamutit, každý děláme chyby,“ řekl Foltýn.

„Na území Ukrajiny jsou statisíce ruských vojáků, tisíce ruských tanků a jsou sakra na cizím území. To jsou fakta. Cizí tanky na cizím území nemají co dělat. Nikdy. A my Češi bychom si to z 20. století měli jasně pamatovat,“ řekl jasně.

Nepopírá prý, že i na Ukrajině se objevuje korupční chování, ale podotkl, že Ukrajinci tento typ chování stíhají a trestají. Stejně jako v jiných zemích.

Pokud jde o válku na Ukrajině, Foltýn sáhl ještě k jednomu příměru. Vidí to tak, že někdo silnější, v tomto případě Rusko, svévolně mlátí slabšího. Ukrajinu. Zdá se mu to stejné, jako když na zastávku MHD přijde nějaký násilník, náhodně si vybere třeba mladou ženu a začne do ní mlátit a kopat. V takovém případě také nestojíme na straně násilníka. A s Ukrajinou je to podle Foltýna totéž.

„Mimochodem, když byly minulé volby na Ukrajině, které byly taky stejně svobodné jako u nás, tak se všichni ti národovci spojili do jednoho bloku a získali něco přes 2 %. Jinými slovy, je tam méně fašounů a nácků než třeba u nás. Ale my tady máme taky, taky bychom našli idioty, kteří zvedají pracku,“ řekl Foltýn.

O Rusku se vyjádřil nekompromisně.

Anketa

Jste pro zastropování marží na benzinových pumpách?

Ano

84%

Ne

9%

Nevím / Je mi to jedno

7%

hlasovalo: 6322 lidí

„Ve společnosti si to Rusáci rozkradli, stal se z toho mafiánský zmrdostán, kterému šéfuje kremelská mafie, a bohužel samozřejmě na úkor běžných Rusů. Ten, kdo nejvíc trpí ruskou vládou, jsou Rusové,“ řekl. Ale jedním dechem dodal, že i Rusko se v budoucnu může proměnit v demokratický stát, který bude pracovat ve prospěch svých občanů.

Připomínal také, že i ve 20. století carské Rusko či Sovětský svaz řadu válek prohrály. Ať už válku s Japonskem v roce 1905, nebo válku v Afghánistánu. A stejně tak mohou podle Foltýna Rusové prohrát i dnes na Ukrajině.

„Ukrajinci od nás chtějí kupovat zbraně. Když přijdeš na frontu, tak ti vojáci říkají, ale nám nevadí, že na tom vyděláváte, jenom nám ty zbraně pro Boha dodejte,“ nechal se také slyšet Foltýn s tím, že Ukrajinci by považovali za vítězství, kdyby osvobodili svá území, která dnes Rusové okupují. Nepotřebují pád kremelského režimu. Potřebují svobodnou vlastní zemi, na kterou Rusové nebudou útočit a nebudou okupovat některé její části.

Psali jsme:

„Tohle ať už se nemnoží!“ Vyoral přiložil pod kotel. Padla známá jména

Hrad, ples a „rusobijci“. Příběh Demetrashvili rozjel sítě

Nová neziskovka Kroupy a Foltýna. Chce sem přenášet zkušenosti z Ukrajiny

„Vzpurní vypadnou z okna.“ Foltýn vyprávěl, co četl o Rusku.