Takový výklad přitom popírá smysl a účel restituce vyjádřený v § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb., jímž je zmírnění majetkových křivd, bez sankcionování za to, že osoby nevyužily v kontextu doby po únoru 1948 jen formálních procesních prostředků. Napadená soudní rozhodnutí vykládající restituční úpravu tak z ústavního hlediska ani tentokrát neobstojí.

Stěžovatel před Ústavním soudem napadl usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2024 č. j. 28 Cdo 3259/2023-1678 (dostupné zde) a jemu předcházející rozhodnutí. Jde o restituční spor o lesní pozemky u obce Třebechovice pod Orebem, které patřily dr. Josefu Colloredo-Mansfeldovi, dědovi stěžovatele. V roce 1942 mu byl veškerý majetek zkonfiskován ve prospěch Německé říše a po válce nebyl vrácen. Restituční nárok stěžovatele vycházel z § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. Toto ustanovení dopadá na případy osob, jimž vznikl nevypořádaný nárok na vrácení majetku podle předpisů vydaných po skončení druhé světové války. Ve věci zasahoval Ústavní soud nálezem ze dne 9. 3. 2021 sp. zn. II. ÚS 3285/19 (tisková zpráva).

Stěžovatel v nynější ústavní stížnosti namítal, že obecné soudy chybně posoudily jádro sporu, zda jeho předek spadal do kategorie státně nespolehlivých osob, jestliže existovaly dílčí indicie, že podal tzv. Fragebogen, tedy dotazník ke zjištění německé národní příslušnosti. Stěžovatel též namítal rozpor mezi skutkovými závěry a provedeným dokazováním. Uvedl, že posouzení obecnými soudy je nezákonné co do posouzení rozhodného období. Mimo jiné vznesl i námitku neplatnosti nacistické konfiskace a uplatnění nároku na restituci podle zákona č. 128/1946 Sb.

Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn) ústavní stížnosti vyhověl a rozhodnutí obecných soudů zrušil, protože jimi bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu.

Klíčovou podmínkou poválečných restitucí byl přezkum státní spolehlivosti žadatele, a právě s tímto hodnocením souvisí jádro sporu: zda dr. Josef Colloredo-Mansfeld spadal do kategorie státně nespolehlivých osob, jestliže existovaly dílčí indicie, že podal tzv. Fragebogen, tedy dotazník ke zjištění německé národní příslušnosti.