Halda v Kladně působí sedm let a podílela se na vydání desítek publikací, organizaci vědeckých večerů Science Café, literárních večerů i naučných historických vycházek. Spolupracuje s Městem na oživování veřejného prostoru a komunitních aktivitách a v poslední době se podílí na vzniku Muzea věžáků Kladno.

Spolek Halda vznikl v roce 2012 s cílem posilovat identitu města Kladna, prohlubovat povědomí o jeho historii, poukazovat na jeho potenciál a rozvíjet ho. Od svého počátku se systematicky věnuje vydávání knih regionálního zaměření, pořádání kulturních, edukačních a společenských akcí, od roku 2017 rovněž tematice veřejného prostoru a budování místních komunit. Svými znalostmi a kontakty pravidelně pomáhá dalším iniciativám a aktivním lidem v Kladně uskutečňovat jejich nápady a projekty. Činnost spolku zajišťuje desetičlenné jádro, má však desítky dalších podporovatelů a pomocníků.

„Od roku 2016 spolek prostřednictvím Romana Hájka a Alexandra Němce intenzivně spolupracuje s městem Kladnem na vzniku Muzea věžáků Kladno v prostorách prvního věžového domu. Členové Haldy zajišťovali kompletní rešeršní práce, tvorbu libreta výstavy a následně i kurátorský dohled nad podobou jeho expozic“, řekl Dan Jiránek, primátor Kladna a dodal: “členům spolku Halda velmi děkuji a vážím si jejich práce.“

Od svého vzniku k dnešnímu dni se spolek Halda podílel na vydání 28 publikací, z nichž některé zaznamenaly vedle více než kladného přijetí kladenskou veřejností i výrazný celorepublikový ohlas, a to zejména u odborné veřejnosti. Za zmínku stojí kniha Karel Souček: Život v obrazech – Obrazy života, která byl první zásadní Součkovou monografií od počátku 80. let 20. století a která představila dosud neznámou autorovu tvorbu, dále titul Sídliště Kladno-Rozdělov, jenž podrobně zmapoval vznik dnešního Sídliště architekta Havlíčka a zásadním způsobem přispěl k poznání české sídlištní architektury (šlo o první komplexní publikaci věnovanou mimopražskému sídlištnímu celku). Letos vyšla dvousvazková publikace Kladenská sametová, která komplexně shrnuje průběh událostí roku 1989 v Kladně, a také kniha Paměť Podprůhonu (společně se Spolkem Podprůhon) mapující historii svérázné kladenské čtvrti. Prohloubení znalostí o kladenské historii významně přispěl čtyřdílný cyklus Průvodce historií kladenských hostinců a další tituly (např. Sensační podívaná o historii biografů, Kladenský starosta o osobnosti Jaroslava Hrušky ad.). Důležitou částí nakladatelské produkce jsou i pohádkové knihy kladenských autorů Luďka Švorce a Martiny Pupcsikové.