V roce 2023 bude snoubencům k dispozici celkem 35 sobot: 7. a 21. ledna, 4., 11. a 18. února, 11., 18. a 25. března, 1., 15. a 22. dubna, 13., 20. a 27. května, 10., 17. a 24. června, 8., 15. a 22. července, 5., 12. a 26. srpna, 2., 9., 16., 23. a 30. září, 7., 14. a 21. října, 4. a 11. listopadu a 2. a 16. prosince. Některé termíny matrika dlouhodobě nenabízí. Důvodem jsou svátky, konání celoměstských kulturních a společenských akcí, které by mohly průběh obřadů rušit, nebo mimořádné významné události, jako budou například lednové prezidentské volby 14. 1. a 28. 1. 2023.
Pokud snoubenci s trvalým pobytem v České republice uzavřou sňatek ve schváleném termínu v obřadní síni radnice, je pro ně obřad zdarma, a to včetně živé hudby. Svatbu je možné ve výjimečných případech uskutečnit i v jiném než předem nabízeném termínu, nebo na jiném místě, ovšem vždy po dohodě s matrikou a za úplatu. Kromě obřadní síně radnice jsou manželství v Kroměříži často uzavírána v Arcibiskupském zámku, v Podzámecké a Květné zahradě, v kapli sv. Kříže na Octárně nebo v některém z kostelů ve městě či okolních obcích.
V roce 2021 bylo v matričním obvodu města Kroměříže uzavřeno celkem 163 sňatků. O rok dříve, v roce 2020, se uskutečnilo 144 svateb. „Konání svateb v těchto dvou letech ovlivnil covid a opatření platná v souvislosti s ním. Před rokem 2020 se v Kroměříži konávalo běžně více než 200 svateb ročně,“ upřesnila Lučanová.
Za prvních devět měsíců letošního roku proběhlo 162 svatebních obřadů, z toho 87 se jich konalo na radnici, 23 se uskutečnilo na Octárně, pět na zámku a 11 v Podzámecké či Květné zahradě, 18 bylo církevních, dalších šest svateb se konalo na Ranči Kostelany, jedna u větrného mlýna ve Velkých Těšanech a dvě v kostele v Ratajích. Ve čtrnácti případech byl jedním ze snoubenců cizinec, a to ze Slovenska, Moldavska, Polska, Srbska, Velké Británie, Běloruska, Itálie, Íránu nebo Albánie.
Také v předchozích letech do manželství vstupovaly páry, kde jedním ze snoubenců byl cizinec, kromě již zmíněných zemí třeba z Bulharska, Ruska, Indie, Japonska či Sýrie. „V případě svateb s cizinci je svatba vždy trochu složitější. Každý stát má jiné zákony, vydává jiné dokumenty a někdy je dost problematické uvést vše do souladu s naším právním řádem tak, aby svatba byla platná jak u nás, tak v cizím státě. Navíc pokud některý ze snoubenců nebo svědků nemluví nebo nerozumí česky, je nutná přítomnost úředního tlumočníka, a to i v případě, že oddávající, případně matrikářka, tento jazyk ovládá. A svatební obřad se samozřejmě musí vést v úředním jazyce, tedy v češtině,“ doplnila vedoucí matriky Lučanová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
