„Mám k této věci i osobní vztah, protože moje babička prožila část druhé světové války v Terezíně a jejích šest sourozenců skončilo v Osvětimi. Nemají nikde žádnou desku, nikde nejsou zveřejněna jejich jména. V rodinách to je, snažíme se to ale nyní posunout k širší veřejnosti. Aby se o těchto lidech vědělo trošičku víc, že tu prožili kus svého života, i když s takovým smutným koncem. To je smysl kamenů zmizelých,“ uvedl starosta Jaroslav Němec. „Jsou to první kostky v této ulici, ale dohodli jsme se, že budeme pokračovat,“ doplnila ředitelka Knihovny Kroměřížska a městská zastupitelka Šárka Kašpárková, která umístění kamenů iniciovala.

Jejich slavnostního odhalení se zúčastnili i studenti gymnázia. „Mladší generace má nějakou představu o druhé světové válce, ale možná už nezná konkrétní příběhy lidí, kteří v ní zahynuli. Třeba to studenty bude inspirovat k tomu, aby si něco o nich vyhledali a přečetli,“ dodal Němec. Zmínil i zničení kroměřížské synagogy, která stála na místě dnešního kulturního domu a kterou nacisté v roce 1942 vyhodili do vzduchu. Připomíná ji památník od sochaře Olbrama Zoubka.

„Židé byli nedílnou součástí Kroměříže prakticky od počátků města. V 15. století se dokonce Kroměříži říkalo hanácký Jeruzalém. Po vyhnání Židů z královských měst se jich totiž řada usídlila právě v Kroměříži, která patřila olomouckému biskupovi. V roce 1606 kardinál Dietrichstein potvrdil listinu, podle které zde v 21 domech mohli Židé pobývat, mohli mít svůj špitál i synagogu a mít svého rabína,“ popsala ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová.