Ocenění byla oběma vědeckým pracovníkům udělena ve čtvrtek 10. října na liberecké radnici jako vyvrcholení mezinárodní konference, nazvané Aspekty profesionalizace učitelského vzdělávání ve střední a jihovýchodní Evropě. Konference představovala jednu z akcí oslav letošních šedesátin Technické univerzity Liberec. Mezi gratulanty nechyběl ani náměstek primátorky pro oblast školství a kultury Kamil Jan Svoboda.

„V dnešní době je profesionální příprava učitelů samozřejmostí. Nebylo tomu ale tak vždy. Obdobně jako před mnoha lety si ale i v současné době klademe tytéž otázky – jak učit a s jakým zaměřením, a jak vzdělávat samotné učitele,“ poznamenal náměstek Kamil Jan Svoboda.

Wolfgang Brezinka, narozený v roce 1929, je německý pedagog, významný představitel teorie výchovy, autor desítek knih, emeritní profesor kostnické univerzity, člen Rakouské akademie věd. Druhý oceněný odborník v oblasti psychologie a pedagogiky Zdeněk Helus, narozený v roce 1935, je dnes proděkanem PF Univerzity Karlovy a člen Vědecké rady fakulty. Předávání medailí se na radnici zúčastnili další významní hosté z univerzit z dvanácti evropských zemí. Večer prováděl slovem a z němčiny tlumočil slova profesora Brezinky vedoucí Katedry pedagogiky a psychologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Tomáš Kasper.

„Ocenění si vážím hned z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že mé kořeny sahají na severní Moravu. Snad proto jsou mi Češi a Moravané tak blízcí - svou mentalitou i myšlením. Ostatně na jihovýchodní Moravě se narodil také jeden z největších Moravanů všech dob, učitel národů Jan Amos Komenský,“ zdůraznil profesor Wolfgang Brezinka. „Jsem rád, že už je pryč doba, kdy mé knihy mohli číst jen ti pečlivě prokádrovaní. Umím si představit, že tehdy byly mé knížky uloženy někde v krabici s nápisem Pozor jed,“ doplnil při vzpomínce na návštěvu Československa v roce 1966. Jak poznamenal, onen rok 1966 byl už prosycený atmosférou probouzející se svobody, byl předvečerem Pražského jara.

Zdeněk Helus označil ocenění za poctu, která mu dělá radost, ale současně jej i zavazuje. „Vše plyne a odplouvá. V lepším případě upadá v zapomnění, v horším vyvolává rozpaky a zlé sny,“ glosoval večer profesor Helus.

Velký potlesk přítomných vyvolalo hudební vystoupení žáků liberecké ZUŠ v závěru večera, především pak písně, živě zazpívané Lucií Dvořákovou a krátký koncert Štěpánky Kolafové, která se doprovázela na chodské dudy.