Demolice starých garáží a následné zemní práce potrvají zhruba tři měsíce. Následovat bude stavba železobetonového skeletu prvního podlaží. Nakonec přijde na řadu dřevostavba umístěná v prvním patře a instalace vnitřních technologií a interiérového vybavení,“ charakterizoval harmonogram prací probíhajících v rámci projektu RINGEN jeho manažer Antonín Tym. Děje se tak s pomocí dotace ve výši 103 milionů korun, jež se podařilo získat z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Ta je přitom součástí celkové finanční podpory RINGENu na období 2016-2022, jež by mohla dosáhnout bezmála 250 milionů korun.

Nositelem projektu je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. „Konsorcium složené z celkem sedmi subjektů v čele s Univerzitou Karlovou přitom spolupracuje s celou řadou odborníků ze zahraničních univerzit a výzkumných ústavů,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč, podle kterého je stavba vědecko-výzkumného centra druhým zásadním krokem učiněným v rámci geotermálního projektu. Tím prvním bylo před deseti lety vyhloubení více než dvoukilometrového průzkumného vrtu, který bude nyní vyčištěn a zprůchodněn. Společně s dalšími dvěma cca 300 metrů hlubokými vrty se stane součástí seismické monitorovací sítě. Bezpečnost jímání geotermální energie je totiž jednou z priorit.

Země by mohla ohřívat vodu už za pět let

Zásadní pro naplnění výzkumných cílů centra bude realizace vrtů do 4-5 km, které mohou plně otestovat potenciál, který Česko v oblasti hlubokých geotermálních zdrojů má. Litoměřice jsou přitom jediným českým městem, kde je možné podobné vrty, jako zvláštní zásah do zemské kůry, v současnosti realizovat. „Žádost o dotaci na první z nich bohužel neuspěla. Konsorcium již ale jedná o jiných zdrojích, včetně zahraničních,“ upřesňuje aktuální situaci Tomáš Fischer, ředitel RINGENu.

Optimisté věří, že Země by mohla ohřívat vodu v Litoměřicích na zhruba 150 stupňů Celsia už za pět let. Vše závisí na podpoře, kterou tento široce dostupný, ale investičně zatím ne zcela bezrizikový zdroj získá, aby měl šanci se uplatnit v komerčním provozu, tak jako tomu bylo na počátku u ostatních obnovitelných zdrojů. „Geotermální energie představuje vítaný a pro spotřebitele levnější ekologický zdroj vytápění. Navíc je bezpečný a stabilní a má velmi nízkou ekologickou stopu,“ vyzdvihl přednosti starosta.