„Veřejnost z toho neměla radost, což naprosto chápu, a ani já jsem z kácení neměl dobrý pocit. Bohužel se tam potkalo několik faktorů najednou. Les na Černé hoře vznikl postupným zalesňováním zemědělských pozemků, které začalo na úplném počátku 20. století, tedy před více jak 110 lety. K zalesnění byly použity především sazenice smrku, jasanu, lípy a v některých částech topolu. Smrk je na těchto bohatých stanovištích masivně poškozen hnilobou a společně s topolem a břízou je na hranici své životnosti,“ vysvětluje jednu z příčin kácení stromů na Černé hoře Petr Novák, vedoucí Městských lesů Litomyšl, a dodává další: „V posledních letech dochází v celé republice též k odumírání jasanu, které je způsobeno napadením těchto stromů houbovými patogeny a následně podkorním hmyzem. To všechno vede společně s extrémním suchem a napadením smrků kůrovci k tomu, že se les na Černé hoře začal v posledních letech plošně rozpadat. Našim hlavním úkolem je zajištění bezpečnosti návštěvníků tohoto lesa a řidičů projíždějících po přilehlé komunikaci.“

Snížit riziko zranění vzniklé pádem větví a stromů na návštěvníky Černé hory je podle názoru odborníků možné pouze pokácením odumírajících a nebezpečných stromů. V těžbě dřeva v této lokalitě budou lesníci pokračovat až do konce února, kdy by měli skončit s kácením napadených a dožívajících stromů mezi kempem a cestou na Vlkov. V letošním roce budou Městské lesy Litomyšl realizovat projekt „Posílení rekreační funkce lesa na Černé hoře“, jehož součástí je i zpevnění dosud měkkých pěšin. Některé z nich byly při odklízení kmenů v prosinci poškozeny a záhy opraveny.